Kolikrát jste už v životě slyšeli slovní spojení: „Musíš přeci číst mezi řádky!?“ Já asi milionkrát. Když jsem tedy zjistil, že Blackfire přináší na náš trh francouzskou deskovou hru od Germaina Winzennchtarka Nouvelles ContRées neboli Mezi řádky, cítil jsem nutkání ji vyzkoušet. Ostatně, není to naše první knihovnická hra. Nedávno jsme recenzovali například Fakt hlučné knihovníky či Moji knihovničku, čímž vám napovídám, jaké je hlavní téma dnešní hry. Přece knihy.
Majáky vzplály, Ministerstvo knih volá o pomoc!
V dnešní hře se stáváte jedním z pracovníků Ministerstva knih a bylo vám svěřeno jedno velmi důležité poslání. Musíte objevovat svět slov a knih a přinést drahocenné Skryté sdělení, které se ukrývá v srdci jazykové džungle, v tajemných Ztracených městech. Připravte se na výpravu vašeho života, protože v deskové hře Mezi řádky platí, že jaké si to uděláš, takové to máš. JAKÝ SI TO UDĚLÁŠ, TAKOVÝ TO MÁŠ, omlouvám se, nechal jsem se unést.
Již na první pohled skvěle vypadá krabice, na níž vidíte dva knihocheology, tři hory, ztracené město, větrné mlýny a to hlavní, záložky v knize. Těch v bedýnce najdete desítky. Konkrétně třicet dva záložek Průzkumu, dvě speciální (Průvodce a Tábor), pět záložek Ztraceného města, dvacet osm záložek misí, šestnáct záložek výzev a jednu záložku žolíkové mise. Určitě si říkáte „bože, to je dlouhé jako kniha“, ale to není všechno. V obsahu je také kompas, dvacet šest žetonů písmen, šest karet postav, deset interpunkčních znamének, jeden synchro-písmo-vátor (což je megahusté zařízení) a také jedna z nespočtu knih, které na světě jsou. Jak to myslím? Poslední komponent je totiž jakkoliv kniha z vaší knihovny.
Důležité je si uvědomit, že Mezi řádky je týmová hra, v níž musíte spolupracovat, abyste výpravu do Ztraceného města zvládli. Především je důležité si pro začátek vytyčit obtížnost. Nikoho z vás už asi nepřekvapí, že čím složitější četbu si vyberete, tím komplikovanější hra bude. Laicky řečeno, můžete zkusit hrát s něčím snadným, jako jsou Svobodní bastardi, nebo vletět do světa Měsíčních zahrad z Malazské knihy padlých. Důležité je, aby kniha měla minimálně 120 stran a vy měli záložky kam vkládat, ale k tomu se ještě dostaneme.
Mezi řádky je o čtení mezi řádky
Princip hry je jednoduchý. Ještě před jejím začátkem se do knihy vloží Ztracené město, do nějž se musíte dostat a jehož odhalení a objevení je také vaším hlavním cílem. Následně se záložky Průzkumu položí do středu smyšlené kompasové růžice a poté (obrázkem nahoru, abyste neviděli úkol pod ním) položíte záložky do světových stran. Později se to bude hodit při plnění knižního postupu. Následně ještě stranou položíte záložky extra misí a výzev. Mise jsou podmínkou pro rychlejší dosažení úspěchu a výzvy jsou modifikátory stránek. Zní to složitě, ale je to jednodušší, než to zní.
Po výběru knihy se zvolí Průvodce, jenž bude číst úryvek z knihy. Deskovka se hraje na tahy, takže se nemusíte bát, všichni se vystřídáte. Následně se připraví záložky na stůl, jeden z hráčů zalistuje v balíčku a vytáhne první z nich. Kupředu se posouváte pomocí plnění podmínek misí, na jejichž výběru se tým musí shodnout (jedna mise, jeden hráč, pět hráčů, pět misí najednou, více se dozvíte níže) a uhádnutí textu. Nyní přichází to, na co všichni čekáte, Průvodce nalistuje dle podmínek záložek stránku, když chce, přijme ještě svoji výzvu – na ní třeba je, že bude číst text souhlásek – a slyšte jej!
Průvodce nahlas, jasně, zřetelně, srozumitelně a podle toho, jestli přijal výzvu, přečte text před sebou. V Mezi řádky čtete pouze šest řádků, během nichž předáváte informaci. Následně se skupina pokouší o splnění mise, kterou měla před sebou. Jelikož misí je najednou přijatých klidně pět, tým se shodne na té, již má největší šanci splnit: třeba v jednom slově z textu bylo pět samohlásek. Pokud se to partě povede, paráda, mise se zakládá do knihy.
Poté se musí uhádnout, na kterou záložku z růžice postavené na stole Průvodce cílil. To udělá tak, že na zvolenou stranu natočí kompas. Pokud uhádnete i to, získáváte další záložku pro vás a posouváte se kupředu směrem Ztracené město. Kompas se přesouvá k dalšímu hráči, Průvodce se tím mění a jede se takto dál, dokud se nesplní mise Ztraceného města. Můžete i prohrát. Čím více toho zkazíte, tedy pokud neuhádnete Průvodcovu nápovědu, tím více žetonků písmen propadá do synchro-písmo-vátoru, a jakmile dojdou, je konec hry.
Pravidla jsou perfektně sepsaná
Pokusit se vám pravidla shrnout na jednu stránku se zdá prakticky nemožné. Ta přiložená ve hře jsou však úžasně a sofistikovaně sepsaná. Hezky krok za krokem. Prvních pár her se sice může zdát rozpačitých, ale ve výsledku je titul velmi snadný. Tedy pokud dočtete pravidla na konec. Jednoduchá jsou natolik, že brzy přejdete do dalšího levelu, tedy k modulům, v nichž hrají roli i jednotlivé postavy a obory misí. V tomto případě se ale jedná pouze o nadstavbu, která je určená především pro zkušené deskovkáře. V přirovnání je to jako vylevelovat se v Dračím doupěti, tedy začínáte a umíte prd, a nakonec jste Chodec s mečem, jenž mění svůj materiál podle nálady.
Nemohu si také vynachválit vizuál. Záložky jsou kouzelné a svým způsobem mi připomínají Dixit. Melancholické, barevné, atraktivní, veselé, smutné, všeho druhu. Jedná se o něco krásného, a kdyby nebyly určeny pro deskovou hru, vyloženě si vybírám knihy, do nichž je budu postupně vkládat. Jen bych je s mým štěstím spíš poztrácel, než následně používal.
I zde jsou nějaké ohnuté rohy
Bohužel, stejně jako nejsou všechny knihy dobré, i Mezi řádky má své škraloupy. Ačkoliv pravidla dovolují hraní ve dvou, jedná se o šíleně náročnou partii, v níž vítězí jen ti nejlepší. Jak jsem ale zmínil výše, obtížnost neuvěřitelně ovlivňuje úroveň knihy, takže chcete-li hrát s Klapzubovou jedenáctkou, ve dvou ideál. Také jde vidět obrovský vědomostní a sečtělostní rozdíl mezi hráči. Pokud je někdo analfabet, bude ztracen jak záložka uprostřed Silmarillionu.
Je skvělé, že si můžete zahrát s jakoukoliv skupinou, ale nevyvážené, když budete plnit věkové kategorie. Mezi řádky se doporučuje pro děti od 10 let. Děti a dospělí jsou ale dvojice, jaká nejde v této deskové hře dohromady. S desetiletým určitě nebudete chtít číst sofistikovanou knihu, jako je Šaman, ale otevřete spíš ultimátní vydání Dášeňky. Najít zde kompromis je nemožné.Tím se dostáváme k onomu finálnímu kameni úrazu. Oproti jiným deskovým hrám ta dnešní bohužel rozhodně není pro všechny. Je určena pro fanoušky knih, kteří se chtějí do svých milovaných liter více vcítit a prožít s oblíbenými hrdiny dobrodružství přímo uprostřed dění. Nebo jako v mém případě můžete nenápadně donutit své kamarády přečíst vaše oblíbená díla, záleží na úhlu pohledu.
Mezi řádky jsou boží hrou, která trpí pouze malými nedostatky. Já jsem si ji užil a kochal jsem se jejím krásným vizuálem, obrovskými možnostmi i volitelnou obtížností. Jen vím, že si hru nikdy neužijí všichni, a to nejhorší, že když si ony nádherné záložky začnu strkat do knih, už nikdy tuto deskovku nedám kompletně dohromady.
