Jestli máte rádi dobrodružství, ve kterých máte možnost ovládat příběh, je tu hra přímo pro vás. Mausritter je fantasy dobrodružná hříčka, kde nehrajete za vysoké mágské elfy nebo drsné barbarské bojovníky, ale za roztomilé myšáky. Ty stvořil Isaac Williams a celé podklady a překlad do češtiny k nám přineslo nakladatelství Mytago.
Mausritter je RPG (hra na hrdiny), kde až s pěti kamarády můžete vyprávět společný příběh. Jeden z hráčů bude tzv. Průvodce (obdoba PJ), který vymýšlí vše, co myšáky na jejich cestách osudem čeká. Myslím tím nepřátele, města nebo samotné divoké končiny, které budou myší hrdinové muset navštívit. Pokud to není váš šálek kávy koukněte na jiné recenze deskových her.
Všichni hráči se stávají myšáky – ne elfy, krolly nebo hobity, ale myšáky, malými roztomilými tvorečky, kteří se nyní musejí stát dobrodruhy a vydat se na výpravu, nejlépe za účelem záchrany světa. K tvorbě myšáků je ale potřeba ještě jedna věc, a to deník. Ten není součástí základního balíčku, ale Mytago na svých stránkách připravilo free verzi ke stažení. V příručce je k nalezení i QR kód, pomocí kterého budete moci nalézt vše potřebné, případně se na tomto odkazu můžete dostat k celé hře.
Vytvořte si svého vlastního myšáka, vlastního Mausrittera
Jak si tedy stvořit svého hrdinu? Stačí vám k tomu pouze tři kostky – jedna dvacetistěnná, jedna osmistěnná a klasická šestistěnná. Při hodu K3 nebo K2 se jednoduše hází šestihrankou a výsledek se dělí dvěma nebo třemi, není tak nutné nakupovat další kostky (ale kdybyste chtěli, Mytago jich nabízí hromadu). Naházet poté základní charakteristiku myšáků je snadné. Hrdinové mají Sílu (fyzickou sílu a odolnost), Mrštnost (rychlost a obratnost) a Vůli (sílu odhodlání a kouzlo osobnosti). Na každou vlastnost hodíte třikrát šestihrankou a po sečtení dvou nejvyšších výsledků vyberete hodnoty.
Já osobně jsem si hru nejvíce užil s tzv. ďobky. U těch si vytvoříte svou vizáž a svůj původ, můžete mít též rodné znamení, které určí vaši povahu. Kostkami vybíráte i barvu, vzor nebo výrazné rysy. Tabulka původů je velice široká, nabízí rovnou 36 různých počátků postav, které vám dají nějaké to počáteční vybavení vzhledem k jejich predispozicím.
Rád bych vás nyní seznámil s myšákem Paťákem, narozeném ve znamení žaludu, díky čemuž je velmi zvědavý a paličatý. Jeho srst je světle hnědá a mourovatá, což považuji za zajímavou kombinaci, a jeho vzhled si nedokážu představit, avšak kostky jsou pánem hry. Kostky mi řekly, že mám dredy a původem jsem kanálník, díky čemuž mám ve svém vybavení pilník na železo, nit a cívku. Natolik bohatý může samozřejmě být i váš start. Jen místo kanálníka budete například vlaštovkáři, kartografové, trubadúři, včelaři, čarodějnice nebo třeba honáci žížal.
Zdroj: Mytago
Nakupte materiál a vydejte se za dobrodružstvím
Na všechen materiál máte svůj inventář, do kterého vkládáte různé předměty, jaké můžete znát z jiných RPG – například nějaké ty původní zásoby, zbroj, malou a větší zbraň, věci důležité k přežití a samozřejmě váček na ďobky, což je měna ve světě Mausritter. Na penízky jsou tu naštěstí i banky, které by dle pravidel měly být všude za poplatek pouhého 1 % původní hodnoty. To je hezký výmysl.
Nákup je snadný a před prvním dobrodružstvím i rychlý. Manuál navíc hráčům docela slušně napovídá a ukazuje, že celá hra je spíše přípravou pro děti, aby si oblíbily Dračí doupě a jednoho dne se staly třeba i tím kudúkem.
Návod následně velice dobře radí, jak hrát, tedy alespoň hráčům. Nesetkáváme se tu s ničím inovativním. Jen si jako hráči musíte uvědomit, že teď to nejste vy, ale vaši myšáci, že hrajete roli té postavy, že jste někdo jiný. V rámci provokace doporučuji také mluvit myším hláskem, ostatní to vytáčí, ale ze slušnosti to i docela dlouho tolerují.
Co vás na dobrodružství v Mausritter může potkat?
Samozřejmě vás bude očekávat dostatečný počet soubojů, podle toho, jak usoudí sám velký Průvodce. Do cesty vám kromě dobrodružství může stavět i nepřátele a těch je docela příjemná škála. Základem je samozřejmě duch, protože co by to bylo za příběh, kde by tyto nemrtvé přízraky nebyly? Během své výpravy ale můžete narazit i na úhlavní nepřátele myšáků, kterými jsou hadi, krysy, pavouci, sovy, víly, žáby a ti nejhorší z nejhorších – kočky.
Koček hra nabízí hned několik druhů, jako Baltazara, Melchiora, Chammurapiho a další. Nejhorší je, že každá z koček má své vlastní pohůnky a negativní vlastnosti. Kočky jsou pro vaše myšáky to největší peklo, ale s tím se nedá nic dělat. Naštěstí je tu kromě přímého boje ještě jedna možnost, jak je porazit, a to vytvořit si armádu.
Mausritter totiž umožňuje verbování pomocníků, což je něco, na co jsem ještě nenarazil. V každé myší osadě můžete nabírat kamarády, kteří s vámi následně budou cestovat. Každý z nich má jiné výhody a nevýhody, ale všichni jednotlivci něco stojí. Může s vámi cestovat průvodce, zbrojmyš, učenec, rytíř, světlonoš nebo dělník. Tady přichází možnost si utvořit svoji myší tlupu. Přece jenom, v jakém světě kromě Narnie by dokázal myšák jen tak porazit kočičího lorda? Do tlupy je možné naverbovat až neuvěřitelných dvacet bojeschopných myší, plus každá z nich může mít ještě svého následovníka. Bohužel, když už tu tlupu máte, je to sakra drahá zábava, stojí až 1 000 ďobků na týden. Na druhou stranu je můžete občas přesvědčit i silou vůle, ale to se mi nepovedlo ani jednou. K tomu si můžete svou tlupu i ubytovat, respektive postavit si myší noru. Prakticky si vybudujete svou myší základnu, ze které se budete vydávat na dobrodružství po celém vymyšleném světě.
Zdroj: Mytago
Průvodce má roli koordinátora a nepřítele hry
Zatímco v jiných hrách se doporučuje nechat megalomanství na uzdě, Mausritter má jedno základní pravidlo: dělejte všechno obrovské, abyste ukázali, že myšáci jsou titěrné postavy. Tento základ mě více než překvapil a stále jsem se s ním úplně nesžil. Na druhou stranu, jakmile si tvůrce světa s tímto pravidlem poradí, může stvořit skutečně cokoliv.
Jinak je jeho úkolem provázet své dobrodruhy na cesty do nebezpečí. Důležitá rada pro něj zní „udržuj určitou konzistentnost“. Nebojte se nešetřit magií, nepřátelskými potvorami, podivnostmi či pastičkami a vymýšlet co nejsložitější hádanky. Občas se doporučuje potrestat myšáky nějakým tím drsným počasím, nebo jim naopak dát důvod k radosti, jako například že na ně nezaútočí každý tvor v divočině. Průvodce má skutečnou roli moderátora, tvůrce, režiséra i autora celého světa. Ten se ve hře nazývá hexcrawl. Jedná se o hexové pole, jehož základní mapa by měla být minimálně 5 x 5 jednomílových hexů.
Návod vás provede i tím, co si do nich můžete stavět. Na otevřené krajině umístíte například nějaké ty rybníčky nebo nory a v lese zase stezky. Na řece to mohou být zdymadla nebo mosty a v lidských městech, která ve hře také jsou, klidně i nákupní vozík. Manuál se snaží Průvodce připravit co nejlépe a jedná se o skutečně kvalitní text, dokonce i pro začátečníka. Bohužel musím konstatovat, že je to občas pěkný chaos, především ve vysvětlivkách ohledně hodů kostkami. Ty jsou vysvětleny spíše chaoticky a jeden řádek se musí občas přečíst vícekrát, což považuji za vyčerpávající a otravné, už vzhledem k tomu, jak moc je Mausritter podobný jiným RPG.
Myší osady a herní frakce jsou kořením hry
Postavit si herní osadu je ta největší zábava, jaká se k tvůrci hry může dostat. Stačí si jen naházet, jakou zvláštnost a zvyklost mají obyvatelé určité vísky. Holí si v srsti složité vzory? Mají krevní spor s jinou osadou? Kamarádí se s predátorem? Hra k jednotlivým vesnicím nabízí hned dvacet zvláštností. Stejně si můžete zvolit jejich velikost, zda mají nějaký výrazný prvek (jako říční molo nebo hnízdo holubího jezdce) a jestli tam nevládne cechovní výbor či tam nejsou pouze stařešinové.
Každé městečko má navíc minimálně dvě specializace. Mohou obchodovat s houbami, jsou to rybáři, vyrábějí keramiku nebo chovají bource pro hedvábí, opět zde je dvacet různých možností. Nakonec jsou tu ještě tři části. Za prvé si je nutné zvolit, během jaké události skupina hrdinů prochází městečkem. To se opět hází dvacetihrankou a může to být například během pohřbu, s divadelní kumpanií, blíží se hostina nebo má oblíbená, že na želvím hřbetě přijela čarodějova věž.
Nakonec se vytváří názvy osad a hostinců. Na název osady i hostince se hází opět dvanáctihrankou a mixuje se. Tedy v městečku mého kanálníka z Čerňan mi můj myšák chodil rád do hostince jménem U Křivého Sýra, kde měli jako specialitu ostružinový koláč. Jednoduché, krásné, kouzelné, dětské a ušetří to spoustu práce s vymýšlením.
Frakce jsou pak kořením, pomocí nichž se zadávají další úkoly. Například Krysí loupežníci chtějí dobýt tvrz, a pokud chcete, můžete jim s tím pomoci. Na druhou stranu je ale možné různým frakcím plány kazit, můžete zabránit Vílí královně unést pár myšáků nebo zabránit hadům zabít myšího šlechtice.
Zdroj: Mytago
Nakonec jsou tu užitečné rady, které jsou více než užitečné
Když už jsme na konci s pravidly a můžeme začít hrát, je tu už jenom pár užitečných rad pro začátečníky. Zaprvé jsou tu tabulky pro nehráčské myši, jak by mohly vypadat. Je to detail, kterým se můžete nebo nemusíte zaobírat, ale je docela fajn si více dokreslovat celé pozadí kolem.
Dále tu jsou nějaké ty rady k výrobě a k nákupům, které pomáhají orientovat se ve hře. Poté máte seznam určitých cetek a drobností nebo příjemnou tabulku nazvanou Semínka dobrodružství, na níž, pokud vám dojde kreativita, můžete postavit pomocí náhody kostek jednoduchou výpravu. Tabulka obsahuje části tvor, problém a komplikace. Naházíte si třeba, že „Vandrák, který chtěl okrást svého nepřítele, se dostal na místo, kde straší duch“. Je to naprosto snadné a vy si poté můžete s příběhem jen trošku více pohrát.
To, co mě ale pobavilo, byla tabulka s myšími jmény. Paťko vznikl už na začátku během příprav, ale pokud by byl nějaký hráč skutečně nerozhodný, je zde na výběr hned sto jmen a dalších vlastních přízvisek. Může vzniknout Gouda Pípová, Slídie Trnka nebo Krokus Durman a to jsou sakra skvělá jména pro myšáčí cestovatele.
Pokud bychom na konci měli shrnout, co vlastně Mausritter přináší, je to především možnost nasčítávat sílu pomocí myších tlup. Samozřejmě tu máme i ten faktor roztomilosti a nevinnosti, které celé téma nabízí. Nicméně je to skutečně jen přeopravená verze Dračího doupěte a analogie se slavným předchůdcem je natolik zřejmá, až to vhání slzy do očí. Pro začátečníky celého žánru RPG je však Mausritter ta nejlepší volba, jaká se může na trhu naskytnout.Bohužel, ačkoliv jsou pravidla kvalitně udělaná, neobsahují úplně vše. Levelování je vysvětleno zbytečně složitě a přináší velmi málo výhod, kouzlení působí skoro neomezeně a únava hraje ve hře minimální roli.
Příjemný bonus v podobě Medu v Trámoví
Jako bonus jsme obdrželi k základní hře ještě dobrodružství jménem Med v Trámoví od autora originální hry. V něm se naši hrdinové dostávají k opuštěné lidské chýši, která vyzařuje tajuplnou energii z prokleté slunečnice. Tato slunečnice přivábila královnu Esurit a celý její včelí dvůr, kam se poté včely nastěhovaly, ale bohužel, jsou prokleté.
Nyní semínka přivábila i skunčici Šidlu, která žárlivě střeží zahrádku před všemi, kdo by ji chtěli od slunečnice odehnat. No, a aby toho nebylo málo, objevili se myšáci cukrového kultu, kteří medem od včel chtějí namazat svého boha Sladkomila. Jak to celé může dopadnout?Med v Trámoví jako ukázková rozšiřující kampaň slouží naprosto perfektně. Ke hře je plánek i s tím, jak vše vypadá, jaké to pro hráče přináší bonusy či případně ztráty, a nyní Průvodce rozhoduje, co myši potká. Med v Trámoví si doporučuji zahrát, protože pokud existuje nějaká mapa, kde se celá skupinka může naučit Mausritter hrát, je to právě v této podobě.
Jak tedy celkově shrnout Mausritter? Jedná se o skvělé RPG, u nějž, pokud máte schopného Průvodce, jenž umí pracovat s minimalismem, objevíte netušený svět, o kterém jste doteď nevěděli. Pravidla bohužel trpí základními nedostatky a připadá mi, že podle nich už automaticky na hru sáhne někdo, kdo má za sebou odehraných několik her z Dračího doupěte. Ironicky je celé téma Mausrittera postavené spíš na dětinskosti a zaměřené více na mladší ročníky než na starší hráče. Nutnost si získat bonusy ze stránek Mytaga je pak jenom další komplikace navíc.
