Mafia III: Definitive Edition je zatím posledním dílem kriminální ságy Mafia. Kromě názvu, několika postav a tematického propojení ale nečekejte žádnou větší návaznost na předchozí dva díly. Děj se odehrává v 60. a 70. letech 20. století a hlavním hrdinou je Afroameričan, který se vrátil z války ve Vietnamu. Definitivní edice obsahuje základní hru a všechna DLC, rozšířené možnosti úprav aut, nové zbraně a oblečení. Na hře pracovalo studio Hangar 13 a vydavatelstvím je u nás dobře známé 2K.
Stojí příběh za to?
Hlavní hrdina Lincoln Clay se v roce 1968 vrací z války ve Vietnamu do svého rodného města New Bordeaux. Je rozhodnutý utéct před svou zločineckou minulostí a vést klidný život se svou adoptivní rodinou. Po oslavě svého návratu se však dozvídá, že rodina čelí vážným problémům. Jediným řešením je vykradení sejfu Národní banky. Šéf italské mafie, Don Sal Marcano, však Lincolnovu rodinu zradí a při následném masakru všechny zabije. Lincoln jako jediný přežije a jeho nový cíl je jasný – pomstít smrt. Aby dosáhl vrcholu podsvětí, musí kolem sebe shromáždit spolehlivé lidi a být připraven si pořádně zašpinit ruce.
Nádhera města
Město je opravdu skvěle zpracované, krásně vymodelované a detailně propracované. Velká část budov je přístupná a můžete se do nich vloupat. Najdete zde chudinskou čtvrť, francouzskou čtvrť s nádhernou architekturou, ale i bažiny plné aligátorů – všechny tyto prvky jsou typické pro New Orleans, které sloužilo jako předloha. Kromě příběhových misí je město plné nepovinných událostí a sběratelských předmětů. Navíc, díky použití elektrických součástek, můžete začít odposlouchávat jednotlivé čtvrti. Tímto způsobem se vám všechny skryté předměty zobrazí na mapě.
Po městě jsou rozesety povinné i nepovinné události, které budete řešit akčním způsobem. Lincoln se jako bývalý voják s nepřáteli rozhodně nepáře, i když jeho brutalita je někdy až přehnaná. Bojuje buď na blízko, nebo využívá široký arzenál dostupných zbraní. Na své cestě za pomstou však nebude sám. Svou nově vybudovanou zločineckou říši rozdělí mezi tři klíčové spojence – šéfku místní černošské komunity Cassandru, specialistu na výbušniny Thomase Burkeho a Vita Scalettu, hrdinu druhého dílu Mafie. Každý z nich mu poskytuje různé výhody, které se odvíjejí od jejich vlivu ve městě. Pokud se ale Lincoln nezachová podle jejich představ, mohou jeho plán pomsty sabotovat, nebo ho dokonce zradit.
Bojový arzenál
Ve hře najdete široký výběr zbraní, jejichž počet výrazně vzrostl – od pistolí, samopalů a brokovnic po odstřelovačky. Nechybí ani Molotovovy koktejly a granáty. Navíc si můžete v pojízdné dodávce koupit adrenalinové injekce, které vám okamžitě doplní zdraví. Při prozkoumávání objektů můžete narazit na skříně se zbraněmi, kde lze získat i neprůstřelnou vestu.
Celkový systém přestřelek mě bavil. Hrála jsem hru na střední obtížnost a střelba nebyla nijak zvlášť náročná. Působí i relativně realisticky – s větší vzdáleností se snižuje účinnost a síla střel některých zbraní. Krycí systém je velmi dobře zpracovaný. Ráda provádím akce tiše, proto se mi obzvlášť líbila možnost zapískat na nepřátele a tím je přilákat. Stačí pak vyčkat na vhodnou chvíli, skočit na ně a v tichosti je zlikvidovat. Ráda bych se u této strategie na chvíli zastavila, protože i když mě bavila, musím ji také trochu zkritizovat. Opakovaným pískáním můžete v některých případech zlikvidovat polovinu nepřátel. To ukazuje na slabší umělou inteligenci nehratelných postav – i když některé vidí dvě mrtvá těla, klidně k nim nakráčí a mžiku se stanou dalším mrtvým tělem.
Ačkoli jsem na začátku hrála opatrně a potichu, postupem času mě to přestalo bavit. Přestřelky jsou natolik zábavné, že mi akční přístup přišel mnohem lepší a hlavně rychlejší. Navíc se ve hře postupně odemyká možnost zavolat si na pomoc posily. To pak nabere jiný spád – vtrhnete do budovy a střílíte vše, co se hýbe. Čištění prostoru se stane doslova lahůdkou.
Zavolejte příteli na telefonu
Na všechno máte lidi! Na každého máte číslo, a tak mu můžete kdykoli zavolat, a on se u vás během pár vteřin objeví. Jak jsem zmínila výše, pokud nechcete být na špinavou práci sami, zavoláte si posily a vystřílíte to tam. Došla vám munice? Žádný problém, překupník s dodávkou plnou zbraní, munice a dalšího vybavení už je na cestě. Máte u sebe hodně hotovosti a bojíte se, že o ni přijdete? V pohodě, kamarádka přifrčí a peníze vám uloží do sejfu. Proč to děláte? Ve hře Mafia III: Definitive Edition totiž při úmrtí ztrácíte část hotovosti, kterou máte u sebe. Na začátku hry, pokud nechcete o peníze přijít, musíte se vrátit do svého vyhořelého domova a ve sklepě je uložit do skrýše. K dispozici máte i lidi, kteří vám mohou pomoci odvolat policii, pokud po vás právě pátrá.
Smíšené pocity
Na začátku hry jsem si řekla, že k ní budu přistupovat jako k samostatnému dílu, ne jako k pokračování kriminální série Mafia. Tím pádem jsem se vyhnula případnému zklamání. Věděla jsem, že hra při vydání schytala kritiku, ale nikdy jsem se nezajímala proč. Dostala jsem se k ní až teď, takže mé dojmy jsou čerstvé.
Příběh Mafia III: Definitive Edition je skvělý. Na úplném začátku hry mě totálně chytil za pačesy a nepustil až do okamžiku, kdy došlo ke zradě ze strany Dona Sal Marcana. Poté začala být hra repetitivní, což zachraňovalo občasné proložení cutscénkami. Když jsem hru začala hrát, byla jsem opravdu unešená. Nechápala jsem, proč tehdy sklidila tolik kritiky, když pominu fakt, že s italskou mafií to nemá absolutně nic společného. Brzy jsem ovšem zjistila, kde je kámen úrazu.
Hra na mě působila dojmem, že se snaží přiblížit slavné sérii Grand Theft Auto, což samo o sobě není špatný záměr, ale moc se jí to nedaří. Všechny úkoly jsou v podstatě stejné: jeď tam, vyslechni toho, zabij onoho, znič tamto, vrať se a jeď zpět. Otevřený svět vám sice dává pocit volnosti, ale pravda je taková, že tyto vedlejší úkoly plnit musíte, abyste se posunuli v příběhu. Připomínalo mi to „dobývání“ území ve hře Assassin’s Creed, které však nebylo pro postup v ději nezbytné. Dělala jsem to tam pro zábavu, ne z nutnosti.
Tak to mě štve!
Tohle má být Vito Scaletta? Cením, že má stejnou jizvu, ale co dál? Vůbec ho v tom nevidím. Žádné charakteristické rysy obličeje nejsou zachovány. Je vážně tak těžké použít stejný obličej z Mafia II, přidat pár vrásek a trochu prošedivělé vlasy? Zestárnutí Tommyho Angela v Definitivní edici prvního dílu se přitom tomu samému studiu povedlo skvěle. Na druhou stranu byl zestárlý Tommy ve dvojce stejně tak hrozný jako Vito ve trojce.
Druhá věc, která mě šíleně vytáčela, byly cutscény. V Mafii I a II si v nich postava vždy uchovala oblečení z běžného hraní. Lincoln se místo toho stihne před každou cutscénou převléknout a po jejím konci se zase vrátí k původnímu ošacení.
Mafia III: Definitive EditionF sice není věrná svým předchůdcům, ale i tak se najdou hráči, kteří jí to dokáží odpustit a užít si ji takovou, jaká je. Hra nabízí skvělý příběh, který přibližuje život Afroameričana a jeho boj se všudypřítomným rasismem. Boží soundtrack navíc dokáže zmírnit frustraci z neustále se opakujících misí. Co se však odpustit nedá, je absence plné lokalizace – ta se omezuje jen na titulky. I když jsem na hru nahlížela jako na samostatný titul, nemohu ji hodnotit jinak než průměrně. Měla jsem velký problém ji dohrát, protože už mě opravdu nebavilo jezdit tam a zpět.
