Mafia je jedna z nejslavnějších českých her. Originál s podtitulem The City of Lost Heaven vyšel v roce 2002. O téměř dvacet let později, v roce 2020, byla hra kompletně předělána. Předělávka nese název Mafia: Definitivní edice a dostala novou grafiku, rozšíření i úpravu příběhu nebo některých misí. Hra byla vyvinuta českou společností Illusion Softworks (později známé jako 2K Czech). Na remaku pracovali vývojáři z Hangar 13, v jehož týmu jsou lidi z 2K Czech. Skladba misí je stejná jako u předchůdce, i příběh je téměř totožný. Pokud budete hrát hru po delší době, tak jako já, možná si ani drobných rozdílů nevšimnete.
Býval jsem taxikář
Mafia začíná v kavárně, kde se hlavní postava celého příběhu, Tommy Angelo, setkává s detektivem Normanem. U šálku kávy začíná Tommy vyprávět svůj životní příběh, jak se jako taxikář přimotal do mafiánské války odehrávající se mezi Donem Salierim a Donem Morellem za doby prohibice v USA ve městě Lost Heaven. Nevypráví mu to ovšem jako námět na knihu, nýbrž ho žádá, výměnou za důležité informace, o ochranu pro sebe a svou rodinu. Zpočátku byl ve službách Salieriho rodiny oddaným členem. Postupně ho však přestal bavit život plný násilí, chtěl se usadit a v klidu šťastně dožít.
Já jsem tam nechtěl, dostal jsem se k nim omylem
Mafia: Definitivní edice přiřadila hrdinům nový vzhled, který mně osobně okamžitě sedl. Zároveň byly díky lepší grafice postavy obohaceny i o propracovanou mimiku. Díky ní bylo možné i částečně pozorovat, co se děje uvnitř jednotlivých myslí. Jeden příklad za všechny je výraz v Tommyho tváři, když uvažuje, zda se přidat do řad mafiánského podsvětí. To jeho údajné zaváhání bylo patrné snad jen v jedné cutscéně. Když spolu seděli Salieri, Tommy, Pauli a Sam u jednoho stolu, trošku jsem se divila, jak Tommy hned bez mrknutí oka říká, že se na něj může Salieri spolehnout, že společně všechno zařídí. Vždyť ho vidí skoro poprvé a hnedka mu dokazuje věrnost. Tak chce se k nim přidat, nebo ne? No, asi víte, jak tohle dopadlo. Téměř bez zaváhání přijímá a Tommy v tom lítá až po uši. Vůně peněz je silnější než zdravý rozum. Není se čemu divit, když taxikařením si vydělával pouhé centy.
Drastické změny v příběhu?
Je překvapivé, že příběh remaku obsahuje drobné odchylky od původní hry, nicméně změny nejsou nijak zásadní. Autoři se snažili dost vehementně držet předlohy.
Kdo ví, proč se rozhodli u některých postav ke změně jejich osobností. Nejpatrnější změna je u Sáry, kdy se z uťápnuté nevinné holčičky stalo děvče od rány. Právě i u mise s ní došlo ke změně závěru cutscény oproti originálu. Asi jsem starej chlípník, ale moc dobře jsem si pamatovala, jak se Sára Tommymu odvděčila za ochranu před otravnými prasáky. Osobně mám ve videohrách ráda rozvinuté románky i s trochou té erotiky. Navíc je hra určená od osmnácti let, proto opravdu nechápu, proč misi zakončili tulením se na gauči, ale nejde o nic, co by se nedalo odpustit.
Vývojáři před uveřejněním remaku slibovali, že rozvinou příběh, rozšíří jej o nové dialogy a přidají další filmečky. To by bylo za mě skvělé, protože bychom měli možnost dovědět se něco více o klíčových postavách. Jaký byl výsledek? Scénář byl skutečně místy rozšířen, někde pouze pozměněn. Předělání se dočkalo i pár misí. Za mě jsou všechny změny opravdu přínosné a vítané.
Na recenze vždy střední obtížnost
Jelikož jsem hrála původní Mafii, chtěla jsem si hru lehce ztížit. Zvolila jsem si tedy nastavení obtížnosti na Klasickou, která by měla co nejvíce reflektovat náročnost původní verze. Ve výsledku to pocítíte nejvíce ve vytrvalosti a důslednosti policie a při řízení.
Brzy jsem začala litovat a své rozhodnutí přehodnotila. Vrátila jsem se ke svému původnímu přesvědčení, že na recenze vždy jen střední obtížnost. Klasická obtížnost byla absolutně nevyvážená, úplně se vytratil veškerý zážitek a radost ze hry. Ještě aby ne, když jste každou chvíli kaput. Nepamatovala jsem si, že bych byla u původní verze tak zničená. Snad tedy kromě věhlasného závodu.
Pokud chcete mít ze hry pořád ještě dobrý pocit, naplno si užívat příběh a zachovat si zdravý rozum, rozhodně doporučuji hrát na střední obtížnost. Pokud by měl někdo ovšem zájem o změnu účesu v podobě vytrhaných pramenů vlasů, zkuste si přepnout na klasickou úroveň a pokuste se odjet závod. To je opravdu frustrující zážitek, vhodný k zařazení do kurzu sebeovládání!
A bude i Marek Vašut?
Nedovedu si představit, jaký by byl remake bez českého dabingu. Osobně si myslím, že by ztratil ohromné množství fanoušků a zvedla by se vlna hejtu. Ačkoli původní dabéři nám o pár let zestárli, zvyk je železná košile. Není divu, že fanoušci vyžadovali návrat původních dabérů, a návrat Marka Vašuta do role Tommyho je z nostalgického hlediska jistě přínosný. Ale ruku na srdce, muž v šedesáti letech má trochu jiný hlas než mladý dospělý. Zároveň neznám kontext, ale přišlo mi, že si Marek Vašut roli moc neužil a působil při dabingu místy znuděně.
Zdroj: igdb.com
My chceme Belleville
Nově máte ve hře autorádio, které hraje dobovou hudbu. Uslyšíte jak klasiky z originálu od Djanga Reinhardta a Louise Armstronga, tak i písně nové. Zde si neodpustím jednu obrovskou kritiku. Kde je sakra Belleville? Pro mě nejvíce ikonická hudba z původní Mafie a ona tam prostě není. Proč? To opravdu nechápu. Možná byl problém s licencemi, nicméně usuďte sami, bez této hudby to nemůže být 100% původní Mafia.
Rádio je také nově doplněno o zpravodajství, které je ale z neznámého důvodu v angličtině. Nemyslím si, že by byl dabing o tolik dražší, kdyby se nadabovalo o pár zpravodajských vstupů navíc.
Ať je den, nebo noc, ať svítí slunce, nebo prší
Lost Heaven je nádherné město, jehož atmosféru podtrhuje střídavé počasí a změny denní doby. Některé části města jsou přepracované, ale tyto změny byly rozhodně ku prospěchu. Kromě vylepšené minimapky vidíte za jízdy u silnice i ukazatele, které vám ukazují směr cesty. Ty jsou nenápadně zakomponované do podoby dopravních značek (mnohem lepší než obrovské zelené šipky).
Na silnicích je hustější provoz a kromě krásných dobových vozů, které byly samozřejmě již v originále, má tato definitivní verze nově i motorky, což jako velký fanoušek motocyklů oceňuji. Je to pěkné zpestření ulic města Lost Heaven.
Přesná muška
Než přejdeme ke zbraním, ráda bych zde zmínila i pěstní souboje. To je něco hrozného. Už dlouho jsem nezažila, že by se pěstní souboje ovládaly pomocí klávesy. Jde v podstatě jen o mačkání jedné klávesy pro útok a druhé pro vyhnutí se ráně. Na tohle prostě nejsem zvyklá, zlaté pravé a levé tlačítko myši.
Revolvery, pistole, brokovnice, Thompson! Všechno tam je. Máte omezené množství maximálního počtu nábojů, které dostatečně stačí, pokud to nešijete jako blázen do stěny. Pokud by se někdo těšil na první sevření samopalu v ruce, upřímně není moc na co. Samopal používám jako klasickou pistoli a vystřeluji náboje po jednom, neboť šíleně kope a většina nábojů by skončila v houští.
Co se týká inteligence NPCček při boji, jedním slovem – děs. Všichni protivníci mají asi sebevražedné sklony, protože způsob, jakých se schovávají nebo běží za překážku, je k pláči. Absolutně se nekryjí a jen čekají, až schytají ránu mezi oči. O takovou pomoc nikdo nestojí, přece jen je to střílečka, takže zastřílet si chci a rozhodně nemám zájem, aby to bylo jednoduché.
Míření je taky pěkná sranda. Namíříte na hlavu a doufáte v okamžitou smrt jednou tečkou do hlavy. Nakonec vyplácáte jeden celý zásobník, než protivník zkape, protože míření není vůbec přesné. To se samozřejmě mění v závislosti na vzdálenosti a typu použité zbraně – pokud máte brokovnici a budete v těsné blízkosti, stačí vám jedna rána. Domnívám se však, že toto horší a nepřesné měření by mohl být záměr vývojářů. Tommy byl přece jen původně taxikář, žádná zkušenost se střelbou. Oproti jeho nástupcům ze druhého a třetího dílu nejde o profesionálního vojáka.
Volná jízda jako v GTA?
Hra vám může vzdáleně připomínat Grand Theft Auto, ve kterém se dostáváte do 30. let 20. století. Na druhou stranu vaše volnost ve městě není taková. Nejde o klasický sandbox, právě tak jako u GTA. Žádné vedlejší mise moc nečekejte, tedy kromě autoservisu Lucase Bertoneho. Ani jednou v průběhu hry nedostanete výzvu, abyste se za ním stavili pro pohlednice, které by vám měly přiblížit lokalitu hledaného vozidla. Pokud tedy máte zájem najít nová pěkná autíčka, máte dvě možnosti. Buď počkáte na úplný závěr celé hry, což ale není moc praktické, protože některé kousky byste si rádi užili i v průběhu hry. Druhou možností je počkat na konec mise Výlet do přírody, ve které máte otevřený konec, tzn. není ukončena cutscénkou a vy můžete volně jezdit po městě. Pokud nechcete být neustále vedeni za ručičku v nalinkovaném příběhu, můžete si v menu zvolit režim Volná jízda.
Technická stránka
Osobně jsem s technickou stránkou hry byla spokojená. Žádné bugy ani padání hry, všechno bylo bez problému. Hra se ukládala automaticky po logicky dlouhých úsecích, takže jste se v případě náhlého úmrtí nemuseli vracet až bůhví kam do minulosti.
Za mě je tento remake opravdu povedený a vzhledem k původní zastaralé grafice i smysluplný. Na hře je patrné, že se snaží přiblížit současným herním kouskům. Zároveň z ní čiší stejná energie jako tehdy, když jsem hrála poprvé originál. Věřím, že je tu spousta fanoušků, kteří mají ke hře menší či větší výtky. I přes různé nedostatky a odlišnosti však Mafii: Definitivní edici považuji stále za herní skvost, ke kterému se ráda vracím. Dejte této verzi šanci a třeba budete mile překvapeni. Nemusíte být znalci předlohy, i noví hráči by si měli nechat převyprávět příběh Tommyho Angela a projít si tímto mafiánským zážitkem.
