Bylo nebylo, za sedmero horami, jedním zchátralým městečkem a zkorumpovanou policí kdysi dávno vznikl příběh titulu Lust from Beyond, který si však u hráčů nevedl zrovna nejlépe. Tvůrci ze studia Movie Games si nad touto skutečností dlouho lámali hlavu, až vymysleli plán, který by je mohl opět vrátit do sedla. Začátkem tohoto roku tak světlo světa spatřila upravená verze původní hry pod názvem Lust from Beyond: M Edition v naději, že se tak stane dostupnou pro daleko širší publikum. Zda se jí to nakonec podařilo, vám napoví tato recenze.
M jako Můžeš to hrát i ty
Lust from Beyond: M Edition byla vydána necelý rok po uvedení původní hry na trh. Tato edice je označena písmenem M (Mature), které má odkazovat na stupnici hodnocení ESRB, tedy čítá obsah vhodný pro osoby starší sedmnácti let, zatímco původní hra dosáhla na hodnocení AO (Adults Only). M Edition se tak zbavuje přílišné nahoty a sexuální scény omezuje na nutné minimum, aby tak byla dostupná širší škále hráčů, kteří rádi vyhledávají tajemnou atmosféru lovecraftovského hororu spíše než explicitní obsah. Jednoduše řečeno, panuje zde tvrdá ruka cenzury.
Základ hry však zůstává nezměněný. Příběh sleduje osudy majitele starožitnictví Victora Hollowaye, kterému se po nocích zdají znepokojivé sny. Během nich se ocitá v prostředí až mimozemsky vyhlížejícího světa, jehož obyvatelé nemají ani ponětí o tom, co znamená pohostinnost. Když se tyto noční můry začnou stále více stupňovat a mají nepříznivý vliv na Viktorův osobní život, rozhodne se vyhledat odbornou pomoc v malém městečku Bleakmoor. Už při první příležitosti se Victorovi honí hlavou nepříjemné obavy, že zde něco nehraje. Jeho naděje na vyléčení se rychle rozplynou s odhalením, že se zde místo pomoci dočká pouze utrpení, bolesti a ještě většího množství nezodpovězených otázek.
Cenzura a tvrdé škrty v obsahu
I když se Lust from Beyond: M Edition snaží původní hru upravit tak, aby zde nahota takřka neměla místo, otázkou zůstává, zda je to dobře. Nemějte mi to teď nijak za zlé, sama nevyhledávám, ale ani neodsuzuji, erotické hry. Jen mi v tomto případě přišlo, že cenzurou a vynecháním několika sexuálních scén hra ztrácí své „kouzlo“. Ať už první či druhý díl, oba jsou stavěny na existenci bájné Země extáze, která se nachází daleko za hranicemi reality a našeho chápání. Lusst'ghaa je reálným paralelním světem, pro který jsou slova jako sex, rozkoš a chtíč doslovnými synonymy. Představte si to, jako byste pekli jahodový dort, akorát bez jahod.
To, co dělá Lust from Beyond jedinečně zvráceným, je právě přítomnost erotiky a nahoty. Pokud tyto dvě složky odeberete, získáte sice hororový zážitek, ale takových titulů na trhu najdete přece spoustu. Chápu, že se vývojáři snažili dopřát svůj nejnovější výtvor větší sortě hráčů, upřímně však nerozumím kroku vytvořit zcela novou edici, když si už v samotné základní hře můžete zapnout cenzurovaný režim. Ano, M edice není to samé jako režim kostičkující každou odhalenou bradavku a pohlavní orgány, zato v něm přijdete o část někdy i podstatného obsahu. M edice totiž některé scény tvrdě vystřihla, čímž se hratelná doba pochopitelně zkrátila, a především vy, jakožto hráč, tak přijdete o některé scény obsahující hlubší význam konání některých postav. Příkladem za všechny může být už samotný začátek, kdy si Viktor užívá vášnivou noc se svou přítelkyní. V M edici samotný akt letmo započne a najednou se ocitnete v zemi Lusst'ghaa, načež jedete vyhledat profesionální pomoc. V původní hře však tento akt má nejen delšího trvání, ale zároveň zjistíte, že Viktora jeho noční můry začnou ovlivňovat i v reálném životě do takové míry, že je schopen ublížit své milované, o což jste v M edici zcela ochuzeni.
Brutalita v hlavní roli
Abychom se tedy konečně dostali k samotné recenzi hry, začneme klasickými základy. Lust from Beyond: M Edition vás oproti původní hře nezahltí žádnými převratnými novinkami. Pokud jste si libovali v titulech, jako je například Penumbra, Amnesia či Soma, budete jako doma. Z pohledu první osoby procházíte jednotlivé lokace, hledáte předměty, které si můžete prohlédnout ze všech možných stran, a následně je použijete k odemčení cesty do další oblasti. Novinkou oproti prvnímu dílu Lust for Darkness je lucerna s (díky bohu) neomezenou svítivostí, hledání prášků na udržení optimální hladiny příčetnosti a využívání „magické“ síly. Victor totiž není jen tak ledajaký chorobný blázen, jak si sám o sobě myslel, ale to, co se mu děje, má dobré opodstatnění.
Pokud Victor spatří mrtvolu či další děsivé scenérie, pochopitelně se jeho psychický stav začne hroutit. Příčetnost nebude jediným ukazatelem, který si budete muset hlídat. Také vaše fyzické zdraví může hodně rychle klesnout na nulu. Do příběhu se začne zamotávat komplikovaný vztah dvou kultů, z nichž jedni vás budou chtít tvrdě využít, zneužít a následně zabít, a druzí se vám naopak pokusí pomoct. Jsou však ti hodní skutečně hodnými? Bude pouze na vás, komu se rozhodnete věřit, ale nutno poznamenat, že i přes několik dialogových voleb vaše rozhodnutí nemají prakticky skoro žádný vliv na průběh či výsledek daných událostí. Dokonce ani rozhodnutí, koho necháte žít, a koho naopak pošlete čichat zespodu k fialkám, nerozhoduje, jakým ze dvou konců tuto strastiplnou cestu nakonec završíte.
Cestu vám v obou světech budou lehce komplikovat různé hádanky, které nabídnou sem tam trochu kreativity, ale nic, u čeho byste se zasekli na delší dobu. Daleko větší komplikací nakonec bude fakt, že hra jako taková vám v podstatě nastíní hlavní úkol, ale jakým způsobem se k němu máte dostat, to už je ve hvězdách. Kolikrát se vám tak stane, že budete zmatení jako lesní včela pobíhat po okolí a hledat tu jedinou nepatrnou indicii. Při troše štěstí alespoň narazíte na předmět ze široké nabídky sběratelských objektů. Pokud se řadíte mezi ty, kterým holt matka příroda nenadělila trpělivost a pevné nervy, připravte si k ruce nějakou antistresovou pomůcku. Přinejhorším si můžete ulevit na zcela žalostně se chovající umělé inteligenci.
Fyzické i duševní zdraví
Protože vám často půjde o vlastní život, Victor nebude úplně tak bezbranný. Zpočátku se budete muset spokojit s pouhou dýkou, ale později se vám do rukou dostane střelná zbraň, což je příjemná změna oproti prvnímu dílu, kde jste chtě nechtě museli vzít nohy na ramena. V Lust from Beyond, potažmo Lust from Beyond: M Edition, si můžete vybrat, zda se kolem nepřátel tiše proplížíte bez toho, aniž by vás zpozorovali, nebo naopak půjdete do přímého kontaktu a nepřátele zabijete. Někdy to zkrátka nejde jinak, ale mějte na paměti, že je Victor pouhý smrtelník jako každý jiný a zabití člověka mu taktéž může narušit příčetnost. Mimoto je soubojový systém dost nešikovný nejen z hlediska ovládání, ale také z hlediska aktivace. U dýky musíte kombinovat dvě tlačítka a zbraň má zatraceně dlouhé přebíjení, které vždy začne nelogicky od nuly i přesto, že vám v zásobníku ještě nějaké náboje zbyly, a to vůbec nemluvím o nepřesných hitboxech.
Když už jsme u těch mrtvol, dovolím si opět menší srovnání obou dílů. První díl Lust for Darkness ukazoval jasně definovanou tematiku rozkoše společně s prozkoumávačkami temně laděného světa Lusst'ghaa. Lust from Beyond je i ve své základní verzi plný rozřezaných a zohavených těl, krve a brutality. Téma sexuálních praktik a dosažení vzrušující euforie se najednou vytrácí na druhou kolej. Jestli si autoři mysleli, že hororovou atmosféru vybudují na přeplněném sklepě plném naporcovaných lidských těl, tak se jim alespoň povedlo z hráčů vymáčknout dostatečné znechucení, ne ovšem strach. Atmosféra hry byla i pro mě, jakožto pro úplného poseroutku první kategorie, dost tahaná na sílu s dopředu rozpoznatelnými naskriptovanými lekačkami. Je pro mě také úsměvné, že odhalená bradavka se bere jako hrdelní zločin, ale všudypřítomná střeva a další kolem povalující se vnitřnosti jsou vlastně v pořádku.
Kdo si dlouze počká, ten se za několik minut přece jen dočká
Abych vývojářům stále jenom nekřivdila, musím pochválit grafickou stránku… tedy alespoň výtvarné zpracování světa Lusst'ghaa. Ten je silně inspirovaný tvorbou malíře H. R. Gigera a spisovatele H. P. Lovecrafta. Tato kombinace kolikrát vytváří až organicky vyhlížející prostředí, na které bude radost pohledět. Místy jsem se zkrátka musela zastavit a chvíli obdivovat některé scény. Bohužel to samé se nedá úplně tak říct o velmi malém rozsahu nejen lidských protivníků. Obzvláště pak modely postav a jejich mimika jsou jasným odrazem nízkého rozpočtu. V mnoha případech postavám byly nasazeny masky, což trefně řeší problém s animací obličeje, ale mnohdy tak budete mít pocit, že mluvíte s umělou figurínou. Ani samotné animace na tom nejsou o nic lépe a ve chvíli, kdy se nějaká postava má údajně svíjet v bolestech, to vypadá spíš jako dost sekaný epileptický záchvat ve zpomaleném čase.
Aby toho nebylo málo, M Edition čítá také několik bugů, které sice nijak výrazně nenarušují průběh hry, ale jsou spíše otravného rázu. Tomu všemu nakonec nasazují korunku až neskutečně dlouhé načítací obrazovky, kdy si počkáte klidně i několik minut. Bohužel to se děje i ve chvíli, kdy se vám povede zemřít, a že umírat budete poměrně často. Celou jednou velkou záhadou mi je pak doprovodná hudba, která místy zcela chybí, a když už se uráčí poctít vás svými tóny, je tak tichá a nevýrazná, že ji kolikrát ani nepostřehnete. Ostatní zvukové efekty a dabing jsou totiž daleko hlasitější, a tak hudbu v pozadí lehce přehluší. Mimochodem, dabing je taktéž kategorie sama pro sebe.
Lust from Beyond: M Edition je z mého pohledu zbytečná verze původního titulu, která hráče obírá o základní téma rozkoše a osekává část obsahu. Pokud je pro vás vidina nahého ženského prsu až tak moc nepřijatelná, sáhněte spíše po cenzurovaném režimu základní hry nebo si vyberte jiný podobně laděný hororový kousek, kterých na trhu najdete hned několik. M edice se tím chtěla dostat do povědomí větší sorty hráčů, ale daleko lépe uděláte, když si zahrajete klasické Lust from Beyond. Označení M tak můžeme vnímat jako Marný pokus zavděčit se hráčům, kteří však na poli her rozhodně nemají nouzi o to, po čem jiném sáhnout.
PS: recenze i samotné hodnocení se vztahuje na Lust from Beyond: M Edition, ne tedy na hru v původní verzi.
