Je to už tak dávno, kdy jsem do rukou vzal svůj první gamebook Lone Wolfa. Jen mi vždy vadilo, jak jsem v něm musel toliko listovat, ale to je můj běžný problém u tohoto druhu knih. Naštěstí mi nakladatelství Mytago chtělo ušetřit trápení a začalo vydávat i Legendy o Lone Wolfovi. Jaký je rozdíl oproti gamebooku? Jsou to přece romány, tedy novelizace jeho dobrodružství známých z gamebooků. Obětování v Ruanonu je už šestý díl z dvanácti a u nás se můžete podívat i na recenze předchozích dílů v podobě Honu na zrádce a Ve spárech Helgedadu. Také je zde rozdíl, protože po gameboocích, na nichž pracoval pouze Joe Dever, se na románovém přepisu podílel i autor John Grant. Otázka zní, jak si nejnovější románový příběh stojí?
Autor:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Joe Dever, John Grant
nakladatelství Mytago
Lone Wolf
Alena Švomová
456
černobílý
pevná vazba
červen 2023
978-80-88501-09-1
první
Když není zlato, není zábava
Určitě si říkáte: „co je na Ruanonu tak speciálního?“ Jsou v něm zlaté doly, a ty jsou zdrojem bohatství celého Sommerlundu. Jedna z pravidelných dodávek nyní zmizela a král Ulmar pojal podezření, že došlo ke krádeži. Kdo jiný by mohl problém vyřešit než mladý rytíř Kai, Osamělý vlk a držitel Sommerswerdu? Osudná mise jej vede přes nebezpečnou divočinu zamořenou bandity až na okraj Maakengorgu, kde na něj čeká pradávné zlo, jež chce zničit jeho vlast.
Jeden hrdina, jedna mise, jeden nepřítel, zkáza světa, záchrana světa, dlouhá cesta, velké dobrodružství. Díky bohu, že Lone Wolf je Bořek stavitel řešení problémů Sommerlundu. Bohužel, už je řeší pošesté, a to jsme teprve v polovině románových příběhů, a nechci být zlý, ale začíná to být trošku klišé. Ne že by mi to vadilo, jen v případě Obětování v Ruanonu jsem měl obrovský problém se do knížky od začátku začíst, a to i přesto, že znám předchozí díly. Důvod? Neustálé vysvětlování něčeho známého, a to skrze velmi hloupé dialogy. Viz ty na prvních stránkách:
„U pasu měl Sommerswerd, Meč Slunce, zbraň, kterou dal sommerlundskému lidu bůh Kai a před staletími používal král Ulnar I., jenž jím skolil Temného pána Vashnu v bitvě u Maakengorgu. Osamělý Vlk přinesl zbraň zpět z Durenoru, aby zabil Temného pána Zagarnu.“
„Před několika lety, když Osamělý Vlk cestoval do Durenoru, aby přinesl Sommerswerd zpět do Sommerlundu, se jej někdo pokusil zabít. Setkal se s Vivekou, nájemnou vražedkyní a navázal s ní přátelství – víc než jen přátelství. Později, když se durenorská flotila plavila směrem k Holmgardu, aby Sommerlunďanům pomohla porazit jednotky Temného pána Zagarny…“
John Grant a Joe Dever se očividně ani u šestého zpracování nepoučili a dali dohromady na prvních stránkách opět šílený remake, na němž si nejen, pokud čtete nahlas, vylámete panty, ale zároveň se jedná o naprosto zbytečnou úvodní kombinaci. Opět připomenu, kdo by si na úvod koupil již šestý díl, když nezná první, především když na obalu ta „VI.“ bije do očí?
Zdroj: Mytago
Lone Wolf: Obětování v Ruanonu rozvíjí příběh, ale opakuje chyby
Ve chvíli, kdy se pročtete úvodními stránkami, se dočkáte poměrně hezkého a jednoduchého příběhu. V něm Osamělý Vlk cestuje vstříc dalším nebezpečím, řeší záhady, hádá se s lidmi a zachrání svět. Text před čtenářem krásně odsýpá, i když slovních spojení „sommerlundský/ká/kého/kýhošlaka“ na mě bylo až moc. Na stranu druhou, je zde opět jedna fantastická záležitost v podobě map na začátku a konci knihy. Máte tak jasnou představu, kde se právě v příběhu pohybujete, a nemusíte přemýšlet, jestli se postavy náhodou neteleportují jako v netflixáckém Zaklínači.
Ačkoliv mám problém s formátem a podáním (jak jste si už určitě všimli), jsem stále fanouškem knižních hrdinů. Rytíř řádu Kai je moje srdcovka, ať dělá cokoliv. Slyším na něj, obdivuji ho a užívám si, jak v každé knize dospívá a konečně jej také místy předchází jeho sláva. To mám na hrdinech rád. Qinefer a Viveka mi sice lezou občas na nervy, protože jsou jak dvě hašteřivé slepice, přesto je mám za skvělé charaktery, které příjemně univerzum oživují. Nové postavy jim příjemně sekundují a budují si svou roli v příběhu, jako například Petra. Jsem též rád, že se udržuje velikost knihy. Jsou to menší kusy, které si můžete založit kamkoliv a číst kdekoliv. Lone Wolf: Obětování v Ruanonu je momentálně sice největší díl, protože má přes 400 stran. Bohužel, obsahem nedominuje a postupně snižuje laťku, již nastavily předešlé díly.
Lone Wolf: Obětování v Ruanonu je pro mě trošku zklamáním. Kniha sama o sobě je vcelku solidní, jenže začíst se do ní je kvůli začátku, jenž slouží prakticky jako super ultimátní shrnutí se spoustou jmen a výrazů, šíleně těžké. Jednodušší příběh by to sice mohl nahradit a vynulovat, jenže neustálé otáčení slova „sommerlund“, jako by mělo kouzelný efekt, spíše čtenáře vytrhává z jednotlivých stran. Postavy to nemohou zachránit, a že se o to s přiloženou mapou velice snaží. Budu doufat, že další díl opět vystřelí romány vpřed, protože Lone Wolf má ty příběhy skvělé.
