Člověk je stvoření vskutku vynalézavé. I když nám příroda nenadělila teplou srst, bystrý zrak, tvrdou kůži, silné drápy ani velká křídla, našli jsme i tak způsob jak své „nedostatky“ vykompenzovat. Přesto mnozí sní o schopnosti létat volně po obloze bez jakýchkoliv škrtících popruhů padáku. Dokážete si ovšem představit, jak moc náročné musí být roztáhnout křídla a věřit svým dovednostem, že se při prvním pokusu nerozmáznete o zem? Naštěstí Lifeslide vám prostor pro chyby dá, a že jich budete dělat vskutku hodně. Tato recenze se podívá na zoubek nedávno uvedenému portu z mobilních zařízení na počítač.
Lifeslide je v podstatě letecký simulátor, ve kterém ovládáte malé papírové letadýlko napříč jedním souvislým letem v různých prostředích a přitom se vyhýbáte okolním překážkám ve snaze doletět až do vzdáleného cíle. Ano, skutečně se nejedná o nic více ani méně. Nechci tvrdit, že titul nemá příběh, ale jelikož zde nenajdete sebemenší náznak vyprávění, je na každém hráči, aby si v něm našel skrytý význam dle sebe. Je to ovšem hratelnost, co se dere do popředí, a Lifeslide se o tento arkádový zážitek dost jasně opírá.
Když fyzika nemůže, násilí vždy pomůže
Zatímco jsou piloti ve svých kokpitech obklopeni desítkami tlačítek, svítících kontrolek a páček, ovládací prvky Lifeslidu jsou až překvapivě jednoduché, a ne zrovna dvakrát citlivé. Zřejmě už odhadujete, že s klávesnicí si zaděláte na problémy. I když se s herním ovladačem moc nekamarádím, v tuto chvíli přišel více než vhod. Není to pouze řízení pohybu doprava a doleva, ale tím nejdůležitějším faktorem je právě letová výška. Hra staví základ na pseudofyzikálním principu – získáte rychlost v momentě, kdy letíte střemhlav dolů.
Ještě jednou zmíním méně citlivé a často vrtkavé ovládání, kvůli kterému se z plánovaného letu blízko u země většinou stane šourání zadkem o hlínu. V takovém případě pádu či ztráty rychlosti to pro vás znamená konec letu a budete vráceni zpět na začátek dané úrovně, z nichž žádná naštěstí není moc dlouhá. Abyste se vyhnuli různým překážkám, bude třeba zdatně pilotovat papírovou vlaštovku do všech možných stran, ale v cestě vám přitom bude stát nepřesná fyzika ruku v ruce s ovládáním. Kdo by to byl řekl, že ve vás na první pohled tak uklidňující hra může vyvolat, byť jen drobný, náznak vzteku.
Není čas ztrácet čas!
Abyste zdárně zvládli proletět cca hodinovou až dvouhodinovou kampaň, důležité pro vás bude sbírání žlutých a modrých krystalů. Titul nabízí jakýsi progresivní systém – už vám asi došlo, že udržet se ve vzduchu nebude zas tak jednoduché. Krystaly jsou rozmístěny různorodě po ubíhající oblasti, proto je pro vás tolik výhodné sledovat okolí a správně si vybírat cestu… nestačí pouze letět rovně vpřed. Pod papírovým letadýlkem se totiž pomalu, ale jistě odpočítává čas. Ten určuje délku vašeho života – jakmile klesne na nulu, letadlo zčerná a zřítí se. Samo sebou budete chtít tuto časomíru udržovat v plusových hodnotách. V ten moment na scénu přicházejí žluté krystaly, které vám právě tuto dobu letu prodlužují a přidávají tolik cenné vteřiny.
Naopak modré krystaly jsou neméně důležitým zdrojem prostředků k různým upgradům. Kdykoliv můžete provést vylepšení vašeho letadla a nastřádané bohatství utratit za zvýšení rychlosti, zdraví, zdvih pro udržení dynamiky a lepší ovládání. Protože je hlavní kampaň hry jeden souvislý let, nemusíte se tak vracet do nabídek a nečekají vás ani žádné načítací obrazovky. Vylepšování těchto statistik se stává klíčovým pro delší udržení se ve vzduchu. Navíc vás postupem času čekají náročnější úrovně s vyšší koncentrací překážek, u kterých dostanete prostor pro ukázku vašich manévrovacích schopností. Během letu navíc také můžete sbírat jednotlivé části dalších typů papírových vlaštovek. Ty vás následně odmění novým letadlem, které má své vlastní statistiky, odlišné od toho základního modelu.
Meditativní cesta za neznámem
Lifeslide své kouzlo nestaví pouze na hratelnosti, ale je to právě audiovizuální stránka hry, co se postará o ten pravý WOW efekt. Vizuální podoba se vyznačuje stylem low poly, tedy nižším počtem polygonů obsažených v polygonové síti. To má za následek hranatější modely tvořené z mnohoúhelníků. Jedná se o umělecký záměr, který tomuto titulu vyloženě sedne. Prostředí se dynamicky mění a plynule přecházejí z jednoho do druhého, jak prolétáte postupně několika z mnoha tematických oblastí, ať už ve dne či v noci. Navštívíte zelení prorostlé lesy, travnaté kopce, zamrzlý sever, vyprahlé stepi a mnoho dalších zajímavých míst s jasně zářícími barvami, které celé scéně dodávají optimistickou svěží náladu. To vše je doprovázeno příjemným soundtrackem, který se mění stejně jako okolní prostředí.
Boj s gravitací
Pokud vás zaskočila základní kampaň a zlověstná časomíra, jistě oceníte režim Zen, ve kterém budete mít zcela volnou ruku. Zde nic takového jako čas neexistuje a vy si díky tomu budete moct užít klidného odpočinkového zážitku bez sbírání krystalů a stresování se nad blížící se zkázou. Bohužel tento mód pouze skládá dohromady v náhodném pořadí jednotlivé kulisy ze základního režimu do nekonečné spirály bez cíle. Jeho zjevným účelem, jak již sám název napovídá, je poskytnout hráči relaxační zážitek. Zajímavé jsou také týdenní výzvy, ve kterých můžete v procedurálně generovaných mapách získávat body a předhánět se v hodnocených žebříčcích.
Kolem a kolem je Lifeslide velice příjemná záležitost, ale nedává nám dostatečné množství důvodů či podnětů se k ní vracet po prvním dohrání. PC verze sice na rozdíl od té mobilní přidala nějaké další úrovně navíc, ale to stále není dost. Základní koncept se tváří, že si můžete v klidu položit nohy na stůl a relaxovat, ale ve spojení s faktem, že hru lze dohrát za dvě hodiny, a ještě k tomu vám bude trvat, než si zvyknete na krkolomné ovládání, se pravého zenu nikdy nedočkáte.
Lifeslide vám nabídne poněkud krátký výlet barevnou polygonovou scenérií s příjemnou meditativní hudbou, což dohromady vytváří klidný zenový zážitek. Společně s vrtkavým ovládáním a velmi krátkou hratelnou dobou nezabaví na dostatečně dlouho, abyste se k němu posléze vraceli.
