Na titul Legie: Sibiřská cesta jsme si museli nějaký ten pátek počkat. Vyšel totiž po několika odkladech a různých peripetiích. V této strategické karetní hře se autoři inspirovali naší historií. Jedná se o původní českou hru pro 2–4 hráče od dvanácti let, kterou vydává vydavatelství Albi. Hra vás zavede do období občanské války v Rusku po roce 1917. Zde se střetnou legionáři, Bílá a Rudá armáda i skupiny místních milicí a banditů. Všichni se snaží získat cenné zásoby a především se dostat do bezpečí. Za poslední rok jde již o druhý český titul na tohle téma, tím prvním je počítačová hra Last Train Home.
Poslouchejte svého velitele
Ve hře Legie: Sibiřská cesta jsou celkem čtyři frakce, jak je zmíněno výše. Každý hráč se ujme jedné z nich, vybere si jejího velitele a vezme si jeho zástěnu. Podle zvoleného velitele si také dobere unikátní žetony akcí. K dispozici budete mít i nějaké základní žetony, které jsou pro všechny společné. Líbí se mi, že každý má dokonce prázdný žeton, který je bez efektu, ale můžete ho použít k blafování a ke zmatení protihráče.
V řadě událostí se hráči utkají o nadvládu. Hra je unikátní tím, že používá průhledné plastové karty, kterými modifikujete jednotlivé postavy. Hráči tak získávají nové válečné dovednosti a vybavení. Za ně však musí zaplatit jedním žetonem zásob, který dostanou na začátku hry. Legie: Sibiřská cesta vám nedá nic zadarmo, proto se musíte o další žetony zásob zasloužit, nebo prostě jen přežít. Zásoby jsou ve hře užitečným platidlem – dva žetony mohou hráči směnit za navrácení jednoho použitého žetonu rozkazu. Za tři žetony je pak možné naverbovat nového vojáka.
Na nádraží nebo ve sněhové bouři
Na začátku hry se zamíchají karty lokací a položí se do středu stolu. Na začátku každého kola se vyloží jedna lokace, která určí speciální pravidlo pro aktuální kolo. Například taková lokace nádraží vám dá vítězné body i odměnu za účast, pokud vaše útočné jednotky dosáhnou určité hodnoty (osm při hře dvou hráčů). Tato speciální pravidla zvyšují znovuhratelnost hry, neboť každé kolo a každá partie je díky nim jiná. Hráči tak musí neustále přizpůsobovat svoji strategii aktuálním podmínkám a to mě velmi baví.
I mírové jednání je možné vyřešit pěstmi
Kromě karet lokací se zamíchají i karty zápletek. Při hře dvou hráčů se otočí pouze tři karty zápletek, při vyšším počtu hráčů čtyři. Každá karta zápletky má v levém horním rohu vyznačenou válečnou dovednost, kterou musí mít voják, aby se mohl zápletky zúčastnit. V pravém rohu je určen druh zápletky: mrazivá, hřejivá a mírová.
V případě mrazivé zápletky potřebují účastníci hřejivý kabát. Pokud ho nemají, mohou jít do boje, ale odnesou si omrzliny (v podobě průhledné plastové kartičky). Tyto omrzliny mohou hráči vyléčit během hřejivých zápletek. Líbí se mi, že autor u toho přemýšlel a jednotlivé zápletky jsou takto propojeny. Ještě by se mi líbilo propojení opačným směrem, když by voják měl teplý kabát a šel na hřejivou zápletku. Bylo by fajn vymyslet nějaký postih, jako např. že z důvodu velkého horka nesnese dvě zranění, ale pouze jedno.
U mírových zápletek se nevyhodnocuje tzv. zteč (ikona šavle), tedy útok. Ačkoliv nemůžete zranit protivníka, můžete ho ho stále zmrzačit, což je symbolizováno žetonem sevřené pěsti. Během zmrzačení ztratí postava jednu z ikon válečných dovedností. Opět zde velmi oceňuji detaily, protože i během mírového jednání se vojáci plní adrenalinu mohou do sebe pustit a pofackovat se, ale rozhodně by nikdo neměl zemřít.
Padavka a záchranář
Dvě schopnosti postav jsem již popsala výše. Jde o zteč, tedy zranění, a násilnost, tedy zmrzačení. Kromě nich jsou ve hře záchranáři, kteří mohou vyléčit jednoho vojáka, pokud se nachází na stejné zápletce. Poslední schopností jsou pro mě vojáci označovaní jako padavky. Jejich schopnost je nazvaná „křehkost“, což znamená, že voják zemře hned po prvním zranění (na rozdíl od dvou zranění, která vydrží ostatní vojáci). Padavky jsou sice náchylní k smrti, což na konci hry znamená mínus jeden bod za každého padlého, ale bývají dobře vybavení a mají silný útok. Je tedy výhodné umisťovat tyto vojáky na hodnotné zápletky, ale musíte počítat s tím, že je s největší pravděpodobností posíláte na smrt. Hra vás před takto složité dilema staví často. Já osobně mám vždy problém někoho obětovat, a tak se snažím vždy najít jiné řešení a vojáka ušetřit.
Kdo se přidá k důstojníkovi?
Hráči si ze svého dobíracího balíčku vezmou celkem šest karet, z nichž si v ruce ponechají pouze čtyři, které přidají ke kartě důstojníka. Zbylé dvě vloží dospod dobírací hromádky. S těmito pěti vojáky v ruce budou hrát většinu hry, protože karty se během jedné partie moc neobměňují. Oceňuji, že každá karta zachycuje vojáka neotřelým designem, který dost často naznačuje, že si vojáci rádi přihnou.
Posloucháme vaše rozkazy
Po naverbování vojáků mohou hráči za žetony zásob rozšířit svoji výbavu. Poté se po směru hodinových ručiček rozhodují, na jaké zápletky pošlou své vojáky. V případě výhry získají body uvedené v pravém dolním rohu karty. Pokud nevyhrají, ale přežijí (tedy nebyli úplně zabiti dvěma zraněními), získají žeton zásob jako bolestné.
K jedné zápletce mohou hráči umístit libovolný počet vojáků, pokud karta lokace nestanoví jinak. Karty vojáků se kladou viditelně na sebe, aby bylo snadné spočítat bojovou sílu. Všichni vojáci u zápletky musí splnit podmínku vstupu, kterou určuje ikona válečné dovednosti.
Hra Legie: Sibiřská cesta přidává do své herní mechaniky i určitý prvek překvapení. Pokud hráč vyšle důstojníka, může totiž k zápletce umístit žetony rozkazu, což ale musí provést ihned po příchodu. Hráči žetony vybírají skrytě za svou zástěnou, přičemž již zahrané rozkazy jsou viditelně před zástěnou, aby soupeři mohli dedukovat, které žetony budou použity tentokrát. Žetony se vykládají tajně a odhalují se v následující fázi během vyhodnocování. Tato fáze se vyhodnocuje proti směru hry, takže začínající hráč bude poslední. Pokud hráč nemá žádné žetony rozkazu, může si je pouze nyní bezplatně všechny vrátit za svoji zástěnu.
V poslední fázi se vyhodnocují zranění či případná úmrtí a určuje se vítěz zápletky. Ten se stanoví součtem vojenské síly všech vojáků daného hráče. Poté se vyhodnotí ostatní efekty, jako násilnost a první pomoc, a nakonec se vyhodnotí mrazivé a hřejivé zápletky.
Hra končí po čtvrtém kole. Hráči si sečtou všechny získané body a odečtou body za padlé vojáky. V případě remízy vítězí hráč, kterému zemřelo méně vojáků.
Zajímavé komponenty
Po otevření krabice hry Legie: Sibiřská cesta jsem byla nadšená. Je to hra nadupaná obsahem, nad kterým tvůrci přemýšleli. V krabici je plastový insert rozdělený do dvou pater, která jsou od sebe oddělena víkem, což udržuje komponenty na místě i při zběsilém převážení krabice.
Vrchní patro má třináct přihrádek pro průhledné karty omrzlin, zranění, zmrzačení, vybavení a vylepšení. Tento herní prvek překrývání průhledných karet můžete znát třeba ze hry Canvas a jejího rozšíření Canvas: Zrcadlení, kde to funguje také výborně.Nicméně ještě před podrobným průzkumem obsahu krabice jsem si říkala, že to není příliš domyšlené, protože ne všichni hráči deskových her své karty obalují. Omyl! V této hře totiž dostanete obaly na karty ke každé ze čtyř herních frakcí. Obaly jsou však poměrně těsné a při opakovaném zasouvání průhledných karet mám obavy o jejich životnost. Ke každé frakci sice dostanete jeden obal navíc, ale bojím se, že poškozených obalů může být časem více. Lze to řešit náhradou za obyčejné obaly, i když přiznávám, že tím hra ztratí část svého kouzla.
Legie: Sibiřská cesta je promyšlená česká strategická desková hra, která hráče vtáhne do období občanské války v Rusku. Díky čtyřem frakcím, průhledným kartám pro úpravy postav a výraznému taktickému prvku, kde každá akce záleží na promyšleném rozhodnutí, nabízí hra jedinečný zážitek. Tvůrci se postarali i o kvalitní herní komponenty a detaily, jako jsou speciální obaly na karty, které posilují celkový dojem. Hra je ideální volbou pro náročnější hráče, kteří ocení hloubku, historickou tematiku a bohatou variabilitu strategie.
