Kdesi v předaleké galaxii existuje místo, kde muži přicházejí o své sny. Není to ložnice po pár letech manželství, Tinder, vězení ani striptýzový klub. Planeta tisíců světel je feministické doupě, kde se sekají penisy bez řádného soudu. A právě ona se stane dějištěm již čtvrtého dílu české knižní série Legie. Zapněte si bezpečnostní pásy, protože takovou jízdu jste ještě nezažili!
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Žánr:
Edice:
Série:
Díl:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Velikost:
Rok vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
František Kotleta
Jiří Arbe Miňovský
Epocha
Sci-fi, akční
Fantastická Epocha
Legie
4. z 12
312
černobílý
brožovaná
110 × 180 mm
2021
978-80-278-0052-0
9788027800520
první
Zdroj: Epocha
Všechno, nebo nic
Co všechno zatím zvládli lord Mrdák a kapitán Bouchač ve vesmíru natropit? Utekli ze Základny zmaru, ukradli závodní traktor, vypili pár hrnků růžového kafe, navštívili vesmírný bordel, spřáhli se s drůbeží mafií, riskovali život kvůli klobouku, vypustili smrtící monstra, obstarali si dvě lidské samice a zamordovali spoustu různorodých emzáků. To vše s naprostou grácií, hromadou krutopřísných hlášek a nespočtem zlámaných kostí. Teď se posádka chystá na další misi stěhování nábytku. Jestli je tohle cesta k záchraně lidské rasy z područí otrokářského Společenství, je Země solidně v prdeli.
Čtvrtý díl nese podtitul Rudý vrabčák a slibuje nálož zběsilé akce proti špionským čubkám na planetě obývané lučními koníky. Karové jsou zcela nový druh mimozemské rasy, jenž si získal mé sympatie. Abyste chápali, jejich filozofie stojí na mírumilovném poselství listí kázající ochranu, nikoliv útok, ale vládnoucí otěže pevně svírají v rukou samice. Každá má několik mužských otroků, kteří když neudělají v životě žádnou chybu, ještě mají svůj penis. Už jen z tohoto úryvku vám musí být nad slunce jasné, že na takové planetě se toho pod taktovkou spisovatele Františka Kotlety bude sekat mnohem více než jen mužská nádobíčka. Rudý vrabčák je prozatím tou nejulítlejší a nejzábavnější knihou, jakou Legie nabídne.
Nikdy není nic jednoduché
Rudý vrabčák má všechno – přestřelky, dějové zvraty, nekorektní i korektní humor, hlášky, erotiku i emoce. Bavila jsem se od začátku do konce! Trochu mě ovšem mrzelo, že některé postavy se v tomto díle držely stranou. Duo kápa a Agy tak muselo jít na chvíli k ledu, protože na planetu lučních koníků s sebou ještěrku vzít zkrátka nemůžete. Obzvláště, chcete-li být nenápadní. Na druhou stranu více zazářil Giuseppe, stejně tak Danka, o nichž jsme se dozvěděli zase nějaké nové drby, a to se vždy cení. Planeta tisíců světel je místem, kde se potkají noví přátelé, ale také staří nepřátelé včetně jedné sexy ruské špionky. Díky té se tělo přepne na nouzový režim – mozek offline a kapitán dole přebírá velení. *mrk
Zdroj: Epocha
Raději si zvykněte, že Rudý vrabčák hodně řeší pindíky a nadržuje ženám. Možná kvůli tomu a své vlastní nešikovnosti, se parta našich hrdinů dostane do nejedné bizarní situace. Z kápa a Gerasima se dokonce stanou něco jako pokrevní bratři. Jen nebudou spojeni krví, ale jinou tělní tekutinou. Poradím, že ji produkují výhradně muži a víc už ze mě nedostanete. K tomu všemu přidejte partu vesmírných punkáčů, kteří jasně dokážou, že Punk's Not Dead! Alespoň ne na téhle planetě.
Zabít, nebo být zabit
Co si budeme, Legie mě stále baví. Každý díl pokaždé jiným způsobem. Samozřejmě je lepší sérii číst postupně, ale líbí se mi, že co jeden svazek, to samostatně fungující dobrodružství. Oba autoři se naladili na podobnou notu a vytvořili něco, co nemá na české literární scéně obdoby. Už jen za to si zaslouží náležité uznání. Přesto se při střídání spisovatelského pera nelze vyhnout jistým odchylkám. U předešlého dílu Kristýny Sněgoňové Šprti & frajeři jsem nedokázala pochopit kápovu naivitu v přesvědčení, že život každého jednoho člověka je skoro až posvátný. Ať je to sebevětší parchant, nestřelí ho do zad. Nyní se příběhu ujal František Kotleta a kápo najednou nemá sebemenší problém odkráglovat člověka jen proto, že má co dočinění s jeho bejvalkou. No, uvidíme, jakým směrem se to ubere dál. Opět chválím deník na posledních stranách, jehož vtipné poznámky mě snad baví ještě více než podoby některých ufounských ras.
Když už posádka Kraksny vyvázne z jednoho průšvihu, objeví se nové problémy. Zakončení Rudého vrabčáka je naprosto geniální. Tolik už jsem se dlouho nezasmála. Vlastně, přesně to mám na Legii tak moc ráda. Kdyby se lidstvo snažily zachránit low-cost verze Avangerů, kterým by se dařilo vše, na co jen sáhnou, byla by to nuda. Čím větší ňoumové jsou protagonisté takového vesmírného eposu, tím více jim fandíte a bavíte se nad každou nečekanou výzvou. Mezi ty spadá i situace, kdy, na planetě pod útokem švestek ve spěchu někoho zapomenou.
Příště se uvidíme u pátého dílu s podtitulem Aga. Není proto tajemstvím, čí životní příběh budeme sledovat. Moudro na závěr: Bacha na serynčoky a rumělková je odstín červené, vy negramoti.
Rudý vrabčák je vesmírná punková jízda plná testosteronu, feminismu na steroidech a absurdního humoru. Pokud vám nevadí šílené nápady, hektolitry tělních tekutin a přístup „zabij, nebo budeš vykastrován“, s touto knihou nešlápnete vedle. Série Legie je prostě tutovka, tak nedělejte ofuky a vrhněte se na ni.
