Válka je čekání – na rozkaz, na ránu z milosti, na naději, která vzplane jen proto, aby ji realita roztrhala na kusy. Na vesmírné frontě je to pořád stejné. Kdo chvíli stál, už stojí opodál, obvykle v kaluži vlastní krve. Jenže co když vám vítězství tak blízko na dosah nakonec proklouzne mezi prsty? Česká knižní série Legie desátým dílem vstupuje do poslední čtvrtiny a ve vzduchu je cítit smrt. Skončí nakonec osud odvážné posádky někde mezi katastrofou a totální katastrofou? Každým návratem se totiž zvyšuje pravděpodobnost nenávratu. Jednou je to štěstí bude muset opustit. Možná právě teď.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Žánr:
Edice:
Série:
Díl:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Velikost:
Rok vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
František Kotleta
Jiří Arbe Miňovský
Epocha
Sci-fi, akční
Fantastická Epocha
Legie
10. z 12
328
černobílý
brožovaná
110 × 180 mm
2024
978-80-278-0193-0
9788027801930
první
Mlýnek na maso
Pozemská Legie jde do útoku! Před osvobozením matičky Země je třeba prokázat užitečnost lidské rasy v boji. Na planetě Tara vojáci umírají v takových kvantech, že by se na jejich památku dal postavit vesmírný chrám, ve snaze vyrvat tuto strategickou pozici z rukou enlilů. Pozemšťané ovšem mají pověst zázračných bojovníků, takže kdo jiný by měl rozjet další sebevražednou akci, že? Jenže kde je válka, je také smrt, zmar a hromada bolesti. Kapitán Bouchač má však další ze svých šílených plánů, jak vočůrat své nepřátele, ale i spojence. Teď na řadu přichází má oblíbená věta… to by nebyla Legie, aby se něco neposralo. Tentokrát kolosálně!
Nacházíme se takřka těsně před branami finále tohoto vesmírného eposu a já nemohu být napjatější, jak to celé dopadne. Desátý díl nese název Plameny války a věřte mi, že vám bude zatraceně horko. Na posádku Kraksny čeká tam dole hromada smrti a Kapitán Bouchač zažije zkoušku ohněm. Bude muset opět dokázat, že se zvládne vylízat i z té nejhorší patálie, že mu nevadí barevné bláto a ani zkouška trav. Tohle sice není Zaklínač, ale nakopat podobné hnusáky do zadnic bez posilnění zkrátka nepůjde.
Děti, neberte drogy. Však nás měla Operace Petragun dost vyškolit, že vesmírné hulení není stavěné pro křehké lidské tělo, ale né. Proč se nezdunit pořádně, když to po vás chce párek žabiček? Věc se má tak, že Franta Moravec – neptejte se proč ani jak – osamí na území nikoho, tedy přímo na bitevním poli. Po přetahované o role únosce a zajatce se Šakalem se ty dvě nejnepravděpodobnější existence vydají na společné putování, asi jako když Shrek vyrazil s Oslíkem do hradu na záchrannou misi. Tuto část jsem si užívala! V koutku duše mi svitla naděje, že stejně jako díky Fíďovi bude omilostněna také další rasa od nadávek do všech zkurvysynů. Bohužel, nebo možná bohudík, Šakal nezklamal.
Žít, snít a milovat
Velká část příběhu se odehrává z pohledu osamoceného kapitána na nepřátelském území. Asi si dokážete představit ta jatka, když takovou vesmírnou celebritu jeho ráže zaženete do kouta. Nechybí tak vydatná nálož přestřelek, masakrování emzáků, pěstních soubojů, horda nadávek, zkoušek důvtipu a nově se dočkáme i trochu toho filozofování. Společenství není jednotné, to už víme z Loydových úst. Přesto bylo příjemné se dozvědět něco o těch, kteří už od samého začátku zastávají post úhlavních nepřátel, protože doteď jsme o nich nevěděli skoro nic. V galaxii je nazývají různě. Lidé jim však s oblibou nadávají do šmoulů a švestek.
Zdroj: Epocha
Nová planeta znamená také nové rasy. Musím přiznat, že jsem v nich opět začala mít pěkný guláš, protože obě strany konfliktu čítají ve svých řadách ufouny z různých koutů vesmíru. S některými jsme se již setkali několik knih nazpět a já už si ani za boha nepamatuji, jestli byli více podobní žížalám, surikatám nebo kentaurům. Některé bitky jsou možná i díky tomu trochu zmatečné. Nakonec však dojde na epický konec na obloze. Trochu mě mrzelo, že to, k čemu se celou dobu schylovalo, se posledními kapitolami přehnalo poměrně splašeně.
Sentiment je cesta ke smrti
Děj o jednom hrdinovi znamená, že ostatní ustupují do ústraní společně s humorem. Kapitán Bouchač se sice snaží sršet vtipem i na pokraji sil těsně před branami smrti, ale na to typické pošťuchování mezi členy posádky to prostě nemá. Třetí pilíř Legie stojící na erotice si tady lajznul druhé housle a trochu mě překvapilo, že si František Kotleta nechal ujít příležitost blíže čtenářům zprostředkovat rodeo ve sprše. Aspoň, že s tím obnažováním zaskočila na pomoc Amanda. Už to není ta malá holčička ze ZOO. Teď rajtuje na každém, kdo se přichomýtne a v mezičase se vrtá v Kraksně nebo tiskne cokoliv s vítkovickou tematikou. Gerasim musel na chvíli k ledu, Danka hlídá Fifinku a bohyně války Aga z nějakého neznámého důvodu opět používá oslovení „maso“ i na svého manžela. Že by tak rychle zapomněla, co se mezi nimi stalo Na konci vesmíru? Nemohu si pomoct, ale vždycky tak sehraná parta v tomto díle působila jako by si navzájem byli skoro cizí.
Ať už je to jak chce, Plameny války zanechávají hořkosladký dojezd. Po drsném vystřízlivění, že lidé jsou postradatelnými pěšáky ve hře daleko větší vlny odboje, než jsou oni sami, s sebou nese nejen ztrátu ideálů, ale také dalších členů posádky i milovaného zázemí. Jsem zvědavá, jak a čím hodlá Kristýna Sněgoňová navázat předposledním dílem, ale to už si rozebereme v další recenzi.
Moudro na závěr tentokrát nabádá, abyste před bojem dobře využili každé volné příležitosti. Když můžeš vylepšovat, tak vylepšuj, jak by řekl Vodička. Protože kdo je připraven, není překvapen. Jedenáctý díl už podle názvu přiměje dávné spojence jednat a vyřídit si staré účty. Mirská ruleta nás snad zvedne ze dna opět k vesmírným výšinám.
Plameny války servírují krvavě akční jízdu, kde se ztrácí nejen iluze, ale také končetiny. Kapitán Bouchač si střihne roli nezničitelného šílence, Šakal ukazuje, že má charisma zhruba na úrovni kyselé okurky, a celá posádka pomalu přichází na to, že jejich zásoby štěstí se tenčí až nebezpečně rychle. Akce jede naplno, humor zůstává mimo kulometnou palbu a Kraksna opět balancuje na hraně přežití. Jestli si myslíte, že průšvihům už odzvonilo, nezapomeňte, že v Legii vždycky může být hůř.