Nezastavujeme, máme zpoždění! Možná ani ne tak zpoždění, jako žízeň po krvi. Ano, přátelé, konečně je to tady. Kraksní parta dorazila tam, kam už od prvního dílu směřuje její letová dráha, ale všichni dobře víme, že bez těch pár odboček by to bylo až moc snadné. Čím více se česká knižní série Legie blíží svému konci, tím více se ozývá hlas vzpoury. Byla to dlouhá cesta a rozhodně ještě není konec. To nejtěžší na naše hrdiny teprve čeká.
Autor:
Autor obálky:
Vydavatel:
Žánr:
Edice:
Série:
Díl:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Velikost:
Rok vydání:
ISBN:
EAN:
Vydání:
František Kotleta
Jiří Arbe Miňovský
Epocha
Sci-fi, akční
Fantastická Epocha
Legie
8. z 12
320
černobílý
brožovaná
110 × 180 mm
2023
978-80-278-0109-1
9788027801091
první
Zdroj: Epocha
Mistři dezinformací
Když Mrtvá schránka úspěšně zavedla Kraksnu do srdce odboje, úlevu vystřídal nepříjemný šok, a to na obou stranách. Asi jako když jdete na rande a oběma vám je trapné taktně podotknout, že na té fotce vypadáte úplně jinak. Pak celý večer marně hledáte vhodná konverzační témata, možná se spolu vyspíte, protože díra jako díra, a od toho večera se už nikdy neuvidíte. Přesně tak by se dalo shrnout shledání starých přátel osnujících pomstu ještě v zárodcích mimozemské invaze na Zemi. Jenže hlad má velké oči.
Zatímco se vesmírem neslo libozvučné jméno Kapitána Bouchače a jeho činů, někdo si je holt vyložil po svém. Není se čemu divit, že se naděje vypaří jako pára nad hrncem, když proslulá banda pijící švestkám krev přistane v závodním traktoru se čtyřmi a půl členy, jejichž největší zbraní je prdící Fifinka. Pokud lidský odboj nemá v plánu šmouly umučit slovními hříčkami, je lidstvo solidně v prdeli… nebo ne? Protože v jednotě je síla a makat se musí, ještě možná není všem dnům konec. Je na čase Společenství pocuchat nervy a vypustit ultimátní zbraň… komunismus. Prostředí dělnické třídy, kde pracanti večer holdují alkoholu a všemožným opiátům, aby zapomněli na těžkou práci, mizerný plat a nulovou budoucnost, je téměř ideální místo k zažehnutí plamínku povstání.
Tanec, láska a divak
Protože osmý díl série Legie nese podtitul Operace Petragun, těm zběhlým z vás jistě bleskne hlavou reference na Rudého vrabčáka a Planetu tisíců světel. Vesmírní punkáči jsou zpět, a to v ještě lepší formě s přírodním divakem, což je echt silné vesmírné hulivo. Aby kapitán Moravec odboji dokázal, že lidstvo si zaslouží vlastní prostor, musí nejen sobě napravit reputaci a šlohnout švestkám nové nádobíčko přímo z výrobní linky. Gertruda (palubní umělá inteligence a mrcha zákeřná) sice procenta úspěchu nevidí v moc slibných číslech, ale to byl nebyl Kapitán Bouchač, aby si neprostřílel cestu k úspěchu. Ještěže je to takový sympoš a umí si dělat kamarády na tom správném místě.
Legie: Operace Petragun má pozvolnější rozjezd, ale jakmile Seržant Zabiják natáhne bačkory, je to jedna velká žumpa mísících se sr… pardon, nechala jsem se unést. Zkrátka přijde na řadu akce, křupání kostí, výbuchy, dravé milování, čvachtání střev, komunistická hesla, stávka, drogy a exkrementy… na můj vkus možná trochu moc, ale proti gustu žádný dišputát. Velice se mi líbil zápal Amandy, která nám nějak rychle vyspěla, ovšem naštěstí stále nepřišla o záchvaty amandovitosti. Vítkovická výchova se na ní podepsala více, než si je kdokoliv ochoten připustit. Oproti tomu má milovaná Aga rozsévá smrt i krutopřísné hlášky, jak jsme dobře zvyklí, ale její vztah ke kápovi se od pátého dílu lehce změnil a já ho přímo žeru! Sice sarkastických přezdívek značně ubylo, ale Gerasim to zdatně dohání. Normálně mám sto chutí s ještěrkou spáchat bor-fa. Víře Sarcham očividně nevadí polyandrie, ale jak je to se stejnopohlavními vztahy, to nemám ani páru. Nerada bych, aby má lebka skončila na hromádce s ostatními jako odstrašující případ.
Zdroj: Epocha
A jen tak mimochodem, díky moc za srdeční zástavu. Jestli si ještě jednou na konci kapitoly přečtu, že je má další oblíbená postava mrtvá, jen abych se na začátku následující kapitoly po psychicky náročném nervovém zhroucení mohla dočíst, že vlastně není, prohodím židli oknem a někomu pošlu tučnej účet!
Dobrej plán
Mám neskutečnou radost, že Legie míří do cílové rovinky. Ne proto, že by mě už unavovala, ale přece jen, všechno dobré jednou končí, ideálně v tom nejlepším. Nejsem fanoušek těch nekonečných seriálů. V dalších dílech, kterých nám do dvanácti zbývají ještě čtyři, buďto padne Společenství, nebo lidstvo jako takové. Po svém boku na cestě životem totiž chcete mít jen ty, kteří budou chcát ve stejném rohu místnosti, jak nám František Kotleta opět připomíná.
Osmý díl Operace Petragun je suma sumárum další epická řežba emzáků prošpikovaná vtipnými hláškami, hromadou násilí, sprosťáren, humoru, čecháčství i nových ufounských ras a jednoho mega tajemství. Vesmír je místem mnohých překvapení a stejně tak má svá tajemství. Švestky sice prahnou po znalostech Ratušů, ale ve skutečnosti by se měli bát toxických slimáků. Ti nejtišší jsou totiž často ti nejnebezpečnější. Výjimka potvrzuje pravidlo.
Ani tentokrát vás neochudím o moudro na závěr. Už moc dobře víte, že v životě není o náhody nouze, přesto si nikdy nezahrávejte s drogami. Nikdo totiž nechce, aby mu cestu zkřížil drak, kapybara, slunečnice a klobása. Příště se vydáme pomoct starému spojenci až Na konci vesmíru.
Legie se pozvolna řítí do finále s takovou vervou, že by se i ocelová Kraksna měla začít modlit ke svaté spojce. Osmý díl Operace Petragun servíruje brutální vesmírnou hostinu, kde krev, humor a revoluční hesla tečou proudem. Kotleta opět dokazuje, že hranice vkusu jsou jen doporučení, a že v boji proti emzákům je povoleno úplně všechno – i komunismus. Jestli vám při čtení netuhne krev v žilách, pak vám nejspíše neteče vůbec.
