Další urban fantasy spadající do série Kladivo na čaroděje nese přízvisko Sonáta pro Azazela, a stejně jako předchozí díly ji na světlo světa přineslo oblíbené nakladatelství Epocha. Čtvrtý díl obohatil třetí autor, konkrétně Dušan Fabian, který se rozhodl přenést děj na místo, kde se skutečně nikdy nic nestalo, na Slovensko do Nitry (tímto se už předem omlouvám).
Autor:
Vydavatel:
Série:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Dušan Fabian
Nakladatelství Epocha
Kladivo na čaroděje 1. série
168
barevný
brožovaná
2013
978-80-7425-173-3
první
Když se draží, tak pořádně
Příběh začíná na tajné dražbě v nitranském archeologickém ústavu, kde se shromažďují různí zájemci o vzácné artefakty, včetně chybějících stránek Voynichova rukopisu. Mezi účastníky jsou i hlavní hrdinové série, Felix Jonáš a jeho kolegyně Klaudie. Situace se však rychle zvrtne, když v budově zhasnou světla a účastníci zjistí, že jsou uvězněni v mrazivém betonovém bludišti bez elektřiny.
V tomto prostředí se začínají dít podivné věci – ve vzduchu je cítit síra, ozývá se tajemná hudba a za rohem číhá smrtelné nebezpečí. Felix a Klaudie musí čelit nejen fyzickým hrozbám, ale i psychickému tlaku, který na ně situace vyvíjí. Jejich úkolem je odhalit, kdo nebo co stojí za těmito událostmi, a najít cestu ven dříve, než podlehnou šílenství.
Nebojte, když jsem zmínil Felixe a Klaudii, tak jim samozřejmě musí stát za zadkem také Vincet a Walter, kteří jsou ale nyní naprosto upozadění (i když řešit s nimi, kdo mi měl osouložit teplou mrtvolu… no, na mě humorně trochu za hranou. Navíc všichni dobře víme, že radši dříve, než vychladne… haha). Nicméně mi kluci trošku chyběli. Kdo mi naopak nechyběl, byli zombíci. Kluci moji nemrtví se vrátili a po krátkém výpadku v Krutých strojích mě zase bavili. Když už jsem u těch postav, tak tu máme taky Oze a Rasťu,kteří neurazí, ale ani nijak nezaujmou.
Zdroj: Nakladatelství Epocha
Sonáta pro Azazela řeší, kdo je Azazel
Dušan Fabian využívá svižný a čtivý styl psaní, který udržuje čtenáře v napětí od začátku do konce. Jeho popisy jsou detailní, ale ne zdlouhavé, což přispívá k dynamice příběhu. Autor také umně kombinuje hororové prvky s detektivní zápletkou, čímž mě docela překvapil. Teda, jasně, horor a detektivka jsou super dvojice, ale tyhle trochu mysteriózní sklony k duchařině mi nikdy moc nesednou. Tady ale musím říct, že se stal přímý opak, neskutečně mě to pohltilo a Poitrovský Oz jakbysmet. Tedy když neřešíme, co je vlastně Azazel za existenci.
Stále platí, že série Kladivo na čaroděje si získala oblibu díky svému specifickému humoru, akčním scénám a netradičnímu pojetí magie. Sonáta pro Azazela pokračuje v tomto trendu a přináší čtenářům další napínavý příběh plný nečekaných zvratů a temných tajemství. Dialogy jsou na poměry série přirozené a opět se nesou v příjemném sarkastickém a absurdním černém humoru ve stylu: „koho uráží prostředníček v očích“.
Jedním z hlavních pozitiv knihy je její atmosféra. Autor dokáže mistrně navodit pocit klaustrofobie a beznaděje, například když jsou postavy uvězněny v temném bludišti. A v tom je ta hudba. Knižní tajuplná hudba. Cítil jsem se jak Godzilla na koncertě, tak dokonale dokázal autor napsat nejlepší orchestrální vystoupení, jaké jsem měl kdy možnost číst. Doslova díky tomu splynete s dějem. Vcítění se do knihy tak najednou naskakuje na level milion, plus mínus pět.
Zdroj: Nakladatelství Epocha
Plusy a ledviny
Velkým plusem knihy je čím dál více se ukazující detektivní povaha série. Na povrch vyplouvají nečekané zvraty, odhalení a nepříjemné pravdy. Setkáme se i s klasickou „lušťovačkou“ záhad, která je zábavná a dobře podaná. Za solidní úspěch také považuji zasazení knihy a to, že se i v Nitře konečně něco stalo. Autor si pohrává se čtenářovým očekáváním a dokáže překvapit nečekaným vývojem událostí. Perfektní.
Co mě ale trošku bolí u srdíčka, je málo prostoru pro celý tým. Už jsem si tak nějak zvykl, že Felix a Klaudie, byť jsou dominantní, skvělí a úžasní, mají s sebou Vincenta s Walterem, kteří jim za tím zadkem tak nějak vždycky stojí. A byť tato dvojice dokáže být místy až nechutně pofidérní a infantilní, do příběhu prostě patří. Tady byli ale až extrémně upozaděni a v příběhu jsou snad jen proto, aby se na ně nezapomnělo. A to je škoda, protože tihle dva vořeši jsou často tím správným želízkem v ohni Kladiva na čaroděje.
Sonáta pro Azazela je povedeným pokračováním série Kladivo na čaroděje, které přináší napínavý a temný příběh s dobře vykreslenými postavami. Nová lokace sérii příjemně oživila, Felix s Klaudií tvoří perfektní tandem, skoro žádná mrtvola nepřišla k úhoně (ano, stále se oklepávám). Ideální detektivní příběh na Slovensku magie, temné příšery, démoni. Ale ten orchestr, dámy a pánové, tahle kniha se vyplatí číst už jen díky němu, protože všechno ostatní je snad jen přidaná hodnota. Jen mi trošku chybí moji kluci, kteří byli v tomto díle opravdu až na druhé koleji.
