Zombíci vždy ve všech knihách, filmech i videohrách znamenají problémy katastrofických, ba dokonce apokalyptických rozměrů. Čím více se jich na jednom místě nachází, tím více nebezpečnými se stávají, protože jejich síla není ani tak v krvežíznivosti a neúnavnosti, ale v počtu. Petr Vojtěch z Time Slug Studio si však řekl, že na to půjde zcela opačnou cestou, a vymyslel karetní hru Trablíci, ve které se po vás přímo vyžaduje, abyste jednotlivé zombíky střádali a sestavovali do početných hord. Čím více, tím lépe! Vydavatelství Albi se nápad zalíbil a Trablíci tak mohou páchat trable už i u vás doma.
V jednoduchosti je krása
Karetní hra Trablíci je určena dvěma až šesti hráčům od doporučených sedmi let, přičemž jedna partie zabere méně než půlhodinku. Balení neoslní svou velikostí nebo napěchovaným obsahem, zato si můžete být jisti, že o zábavu bude postaráno na dlouhé hodiny. Uvnitř drobnější krabičky se nachází celkem osmdesát tři karet, které se díky důmyslně vymyšleným pravidlům přičiní buď o vaše slavné vítězství, nebo naopak o slavný pád. Trablíci mají obrovskou výhodu v tom, že jsou skladní, takže se vám vejdou do jakéhokoliv zavazadla či do kapsy na dlouhé cesty, ale především mají extrémně jednoduchá pravidla, se kterými se rychle sžijí i mladší věkové kategorie.
Cílem hry každého hráče je vybudovat si nejpočetnější armádu zombíků. Abyste toho docílili, bude potřeba takticky uvažovat a občas trochu zariskovat. Pokud však budete až moc hamižní, může se stát, že nakonec nebudete mít zhola nic. Před zahájením hry je akorát potřeba všechny karty pořádně zamíchat a umístit je doprostřed hrací plochy lícem dolů. Kousek vedle si jen nezapomeňte ponechat místo pro odhazování nepotřebných karet a začíná ten, kdo byl dle pravidel naposledy kousnutý… komárem, kočkou, blechou, či snad zombíkem?
Kdo chce víc, nemá nic
Hráči se postupně dle směru hodinových ručiček střídají v tazích, během kterých vykládají na stůl karty a ty staví do jednotlivých řad. Umisťování karet se samozřejmě řídí určitými pravidly, o kterých si povíme o pár řádků níže. Poté, co si kartu vezmete z dobíracího balíčku a otočíte ji tak, aby ji viděli všichni zúčastnění hráči, ji musíte zařadit do jedné z již existujících řad nebo vytvoříte zcela novou, až do počtu tří, což je maximální povolené opakování. Každý hráč během svého tahu musí zahrát minimálně jednu kartu a poté se může rozhodnout, zda bude chamtivý a vezme si další, nebo naopak už nebude riskovat.
Když se vám podaří umístit veškeré karty, co jste si během svého tahu vzali z dobíracího balíčku, máte nárok na odměnu – vyberete si jednu z řad a získáte všechny karty v ní obsažené. Nejprve však musíte vyhodnotit akční karty a až poté si zombíky roztřídit do své sbírky. Pokud se vám však nepodaří kartu dle pravidel správně zařadit, musíte ji odhodit do odhazovacího balíčku a přicházíte o možnost vybrat si odměnu. Tak či onak, na konci každého kola si všichni ostatní hráči postupně vezmou jednu kartu dle svého výběru, a to z jakékoliv řady. Pravidla však přesně neurčují, zda si kartu můžete vzít odkudkoliv, nebo pouze z kraje. Na tahu je další hráč v pořadí.
Dycky zkraje, nikdy ne mezi
Pravidla jasně udávají, kam a jakým způsobem jednotlivé karty můžete a nesmíte do řad přidávat. První a snad to nejdůležitější pravidlo je, že kartu do řady můžete umístit zleva nebo zprava, ale nikdy ji nesmíte vložit mezi ostatní. Karty lze zařadit pouze z krajů. Dále musí být karty v řadě seřazeny vzestupně, tedy od nejmenšího po největší číslo, a stejné hodnoty nelze umístit vedle sebe. Vedle sebe také nesmíte dát dvě karty téže barvy. Posledním pravidlem je maximálně jedna kopie akční karty v každé řadě.
Akční karty nemají hodnotu, takže si u nich nemusíte hlídat posloupnost, jinak se zařazují dle běžných pravidel. Některé vám přinesou výhodu, jiné vás naopak donutí jednu svou kartu odhodit, jak to například nařizuje sekyra. Naproti tomu síť vám dovolí ukrást libovolnou kartu ze sbírky jakéhokoliv soupeře a brokovnice přiměje všechny hráče zbavit se jednoho zombíka s číselnou hodnotou, kterou vy sami určíte. Drobnou specialitkou je barikáda, kterou můžete umístit na jakoukoliv již vyloženou kartu, čímž ztratí nejen hodnotu, ale i barvu. Díky tomu můžete lehce obcházet výše zmíněná pravidla.
Tohle je Sparta Horda!
Jak bylo řečeno výše, cílem hry je vybudovat si co nejpočetnější armádu zombíků. Každá karta se počítá do vaší budoucí hordy, kterou si jednotliví hráči vytváří ze sbírky získaných zombíků před sebou. Výhodné je si karty třídit dle čísla, protože pokud máte postupku (1–5 jakékoliv barvy) nebo čtyři karty téže hodnoty (například čtyři karty s číslem jedna), můžete vytvořit hordu – jednu jakoukoliv kartu ze sestavené hordy otočte lícem dolů a zbylé odhoďte do odhazovacího balíčku. Tato karta má hodnotu deseti bodů a už vám ji někdo nemůže vzít.
Konec hry nastává, když už vám v dobíracím balíčku nezbývá žádná další karta. V případě, že hrajete ve čtyřech až pěti hráčích, jej po prvním vyčerpání dobíracího balíčku znovu vytvořte z odhazovacího balíčku. Pokud hrajete v šesti, tento proces opakujte dvakrát. Nyní je na čase vyhodnotit bodový stav. Horda (karta otočená lícem dolů) se počítá za deset bodů a každá zbývající karta ve vaší sbírce po jednom bodu. Vítězí ten s největším součtem. Pravidla bohužel neříkají, jak postupovat při remíze, ale není nic lepšího než se o vítězství podělit.
Karty jsou mocnější než meč
Trablíci jsou šíleně návyková záležitost, a i když jsem se snažila nehamounit, ten pocit a lákadlo vzít si další kartu je tuze silný. Přes mou veškerou snahu jsem zjistila, jak moc mi tato karetní hra naklepává půlky (nemluvě o mé druhé polovičce), přesto jsem se jí nemohla nabažit. Pravidla ihned pochopíte a jedna partie nezabere moc dlouho ani ve větším počtu hráčů. Ač se to nezdá, pár desítek karet vás při těch správně sestavených a vybalancovaných pravidlech dokáže zabavit na celé hodiny. Trablíci si rozhodně zaslouží místo ve vaší herní sbírce už jen kvůli tomu, že při jejich pořízení nemusíte sáhnout hluboko do kapsy a roztomilé hordičky ještě roztomilejších zombíků se jen tak neomrzí. Možná jen maličkatá škoda, že nevíme, jak rozhodnout o pořadí v případě remízy.
Čím se však Trablíci mohou nadmíru chlubit, je jejich rozkošnost. Grafické zpracování nadchne především mladší publikum, ale to neznamená, že ani ti starší nebudou okouzlení. Každý jeden zombík náleží určité hodnotě, barvy karet jsou dobře kontrastní a ilustrace velmi povedené. Pevně doufám, že si pro nás autor do budoucna přichystá nějaké rozšíření, které by mohlo do hry přidat více karet a více ňufatých zombíků. Připočítejte navíc možnost soupeřům maličkato zaškodit například dobře umístěnou sekerou a rozhodně se nebudete nudit.
Karetní hra Trablíci vás přiměje často balancovat na hranici mezi strategizováním a chamtivostí, protože ten tužebný pocit vzít si další kartu a vyzkoušet své štěstí je tuze svádějící. Jako by vám zpoza jednoho ramene zombík se svatozáří říkal: „Nač riskovat, ber, co máš před sebou,“ a na tom druhém zombík s rohy plivající oheň: „Jdi do toho! To zvládneš! Je to jen jedna karta navíc, co by se mohlo pokazit?“ Pokud hledáte oddechovou a zároveň zábavnou karetku bez náročných pravidel, s přiměřenou herní dobou a roztomilým designem, Trablíci ve vaší sbírce rozhodně nesmí chybět.
