Každý z nás už alespoň jednou v životě zažil takový ten typický „den blbec“. Ráno několikrát za sebou vypnete řinčící budík a zaspíte, ujede vám autobus těsně před nosem, přes cestu přeběhne černá kočka, v práci dostanete padáka a při cestě domů se náhle rozprší, přičemž zjistíte, že jste si deštník při tom ranním spěchu zapomněli. Blackfire se vytasilo s českou verzí karetní hry Shit Happens, která vám dost jasně ukáže, že na světě jsou daleko HORŠÍ situace než vaše malicherné problémy. Ztráta peněženky, šlápnutí na LEGO kostičku bosou nohou, rozvod, či dokonce chybějící toaletní papír v kabince na veřejných záchodcích jsou NIC oproti tomu, co si pro vás hra Shit Happens přichystala.
Když se vám sere, co může
Shit Happens je karetní hra pro dva až osm hráčů s věkovým omezením nad osmnáct let z důvodu, že se zde objevuje řádná dávka perverznosti. V balení najdete hned neuvěřitelných dvě stě kartiček, z nichž každá nese popis dané situace, neméně vtipný obrázek a takzvaný „misery index“ neboli stupeň průserovosti. Tento číselný údaj rozděluje jednotlivé karty od jedničky (nejméně nepříjemná situace) až po stovku (ten nejhorší a ultimátní průšvih všech dob), což je velice důležitý faktor, podle kterého se hra řídí.
Největším tahounem jsou podle mě situace samotné. Mezi tolika kartami najdete perličky jako protržení kondomu, přistižení rodičů při sexu, vlhkej sen o tátovi, pád do septiku, pohled na nahého fotra, hlasité pšouknutí na pohřbu, explozivní průjem při každém orgasmu nebo zaseklá lahev kečupu v zadku. Nad mnoha z nich se zasmějete, jiné možná překvapí svou absurdností, a do třetice se najdou i takové, u kterých se dostaví znechucení. Právě z toho důvodu hra obsahuje označení 18+, takže skutečně nejde o zábavu pro celou rodinu v případě, že máte malé děti.
Náhoda je blbec
Pravidla hry jsou skutečně velice jednoduchá a pochopíte je do pár minut… možná bych se nebála tvrdit, že do pár sekund. Jako první si dejte tu práci a pečlivě zamíchejte početný balíček, jinak hra ztrácí své kouzlo už od samotného začátku. Každý hráč poté obdrží tři karty a ty následně vzestupně seřadí dle stupně průserovosti. Každé kolo začíná tak, že si hráč z balíčku vytáhne jednu kartu – důležité je neukazovat její číselnou hodnotu protihráčům – a ostatním přečte danou situaci. Hráč po jeho levici hádá, jaký stupeň průserovosti by karta mohla mít, a zkusí ji pomyslně zařadit do své řady. Pokud se trefí, karta mu zůstane. Pokud bude jeho odhad chybný, šanci dostane další hráč. V případě, že se nikomu nepodaří nepříjemnou situaci správně odhadnout a zařadit, karta putuje do odhazovacího balíku. Takto se hráči postupně střídají ve směru hodinových ručiček a diskutují nad obsahem karet… a toto je celý herní princip. Vyhrává ten hráč, kterému se jako prvnímu podaří nasbírat celkem deset karet.
Hra je poměrně svižná, krásně odsýpá a zabere vám přibližně dvacet minut v závislosti na vašem štěstí a dobrém úsudku. Nutno ovšem poznamenat, že logické myšlení zde moc nepomáhá, protože například zásah míčkem do hlavy má o dost větší stupeň průserovosti než dvouhodinové vyčkávání na zákaznické lince. Občas mi přišlo, že jsou číselné hodnoty na kartách určovány spíše náhodně, než aby měly nějaký logický základ, což ve finále dost ztěžuje samotný odhad… do hry tak vstupuje náhoda. Jakmile jeden hráč zvítězí, můžete si hru nakonec pěkně okořenit tím, že si každý ze svých karet sestaví příběh a ten následně odvykládá ostatním. Kdo by se snad upřímně nezasmál nad neštěstím někoho jiného, že?
V jednoduchosti je krása
Shit Happens na první pohled vypadá jako ideální hra na rozjetou party i na dlouhé večery s přáteli či rodinou, a skutečně tomu tak je. Absurdní, občas nechutné situace vás donutí se nad nimi zamyslet a často si budete v roli onoho nešťastníka představovat sami sebe. Kouzlo je ovšem v tom, že dopředu nevíte, jaký stupeň průserovosti je kartám přiřazen. S tím samozřejmě nastává riziko toho, že jakmile ji budete hrát už poněkolikáté, zřejmě si některé číselné údaje zapamatujete a hra tím pádem ztratí význam. V balíčku je však dvě stě karet, a kdybyste si zapamatovali byť jen jejich desetinu, stále budete mít velkou šanci, že se v daném kole vůbec nemusí objevit. Z toho důvodu doporučuji ji hrát pouze příležitostně s určitými časovými prodlevami, abyste co nejvíce zabránili vaší mysli si čísla zapamatovat. Snad se v češtině dočkáme i některých rozšíření, která jsou prozatím k dostání pouze v angličtině. I tak se tyto dodatečné karty postarají o další nálož zábavy.
Graficky je karetní hra Shit Happens zpracována minimalisticky, přesto názorně, což zcela dostačuje. Jak balení, tak i samotné karty se pyšní černým pozadím v kombinaci vysoce kontrastní bílé a hlavně žluté barvy. Obrázky jsou taktéž velmi názorné a jednoduše ztvárněné. I když by mohly být více propracované, ve finále už takto odvádí svou funkci dobře. Karty nepůsobí přeplněně, jsou přehledné a pevný materiál zamezí jejich případnému ohýbání. Je ovšem škoda, že se černá barva karet při míchání lehce uvolňuje. Po asi hodině hraní jsme narazili na některé s „ušpiněnými“ okraji.
Shit Happens můžete zakoupit například zde.
Shit Happens je karetní hra, která vás i vaše blízké zabaví pořádnou dávkou perverznosti, černého humoru a občas i nechutnými představami. Manipulace s tolika kartami sice není úplně nejlepší, a i jejich finální tíha v celém balení se trochu pronese. Nakonec ale nebudete litovat, že jste si ji přibalili s sebou, protože dokáže okořenit dlouhé večery ať už s partnerem, přáteli či rodinou. Určitě nejde o kousek pro malé děti… když už si myslíte, že nemůže být nic horšího než sledování pornovidea v přítomnosti rodičů, dostanete do rukou kartu sledování pornovidea svých rodičů. To ještě není vše, následně se laťka zvedne na sledování pornovidea vašich rodičů s vašimi rodiči a celé to uzavře trojka s rodiči. U Shit Happens se zkrátka nemůžete divit ničemu.
