Jujutsu Kaisen Cursed Clash byl jedním z projektů letošního roku, na něž jsem se opravdu těšil, pokud k tomu nebudeme počítat svatou trojici mlátiček Mortal Kombat 1, Street Fighter 6 a TEKKEN 8. Proto jsem se nikterak nezdráhal a okamžitě jsem se chopil příležitost titul recenzovat. Představa, že se ujmu kontroly nad ikonickými postavami, jako jsou Gojo Satoru a Ryomen Sukuna, je opravdu lákavá. Hru vyvinulo studio Byking za podpory vydavatele společnosti Bandai Namco. Mým úkolem v dnešní recenzi bude lehce nastínit příběh, podrobněji se zaměřit na herní mechanismy a posoudit, zda se jedná o zdařilou videoherní adaptaci oblíbené anime série.
O čem že to je?
Předtím než se do článku a detailní analýzy ponoříme, rád bych Jujutsu Kaisen představil těm, kteří s tímto univerzem nejsou obeznámeni. Jujutsu Kaisen je populární japonská manga, která získala svůj anime seriál, vyprávějící příběh o mladíkovi jménem Yuji Itadori. Ten žije ve světě plném démonů nazývaných Kletby, které se rodí z negativních emocí lidí. Jujutsu mágové jsou ti, kteří dokážou manipulovat s prokletou energií a bojovat proti nim. Yuji se po požití lahodného zkaženého artefaktu, jímž je prst svévolného Krále Kleteb Sukuny, musí zapojit do nebezpečného dobrodružství. Cílem je shromáždit všechny Sukunovy prsty a definitivně ukončit jeho existenci. Ačkoliv zápletka může znít jako typický shounen scénář, jedinečné postavy a jejich interakce mezi nimi tvoří nezapomenutelný příběh. Otázkou však zůstává, zda charakter postav ze stránek mangy či obrazovky může být účinně přenesen do videoherní podoby.
Vzuální omezení
Nejprve bych chtěl zdůraznit, že i když jsem se na Jujutsu Kaisen Cursed Clash opravdu těšil a mám toto univerzum rád, nepovažuji se za fanouška, který by měl na všechno výhrady. Uvádím to z toho důvodu, že si přeji, aby byl můj názor vnímán jako objektivní a nezaujatý. Jujutsu Kaisen Cursed Clash nabízí arénové boje ve formátu 2 na 2 a na výběr máte ze šestnácti hratelných hrdinů. Herní koncept je lákavý, vzhledem k tomu, že nabízí střet ikonických hrdinů v napínavých šarvátkách. Titul má v základu potenciál na to, aby se stal oblíbenou bojovou hříčkou, avšak nepřesvědčuje především kvůli hernímu designu, který by seděl více mobilním hrám než konzolovým zážitkům.
Ve srovnání s takovým Demon Slayer -Kimetsu no Yaiba- The Hinokami Chronicles, který přináší podobný koncept týmových zápasů, nedosahuje Cursed Clash takových kvalit. Hratelnost a provedení hry od studia Byking jsou naprosto neuspokojivé. Vizuální stránka je první, čeho si všimnete. Uvedený Demon Slayer upoutá pestrostí efektů, zatímco Jujutsu Kaisen se ubírá směrem k temnější atmosféře, což by mohlo být ospravedlněno odlišnou tematikou. Přesto, pokud se zaměříme na scenérii a charakterové ztvárnění, nelze nedostatky tak snadno obhájit. Nehodnotím to jako grafickou katastrofu, ale bojovníci a prostředí, včetně stromů, domů a kupřikladu suti ve vodě, působí nepřirozeně a nezapadnou do lokace. Jelikož projekt vychází z anime, vyžaduje odlišný přístup k vizuálnímu stylu. Bohužel se omezení projevují i během zápasů.
Arény působí neosobně a vyvolávají dojem pustoty. Občas narazíme na stromy či izolované domy, ale další prvky jsou spíše raritou. Nečekám ani nevyžaduji, aby byla bojiště přeplněná různými předměty, přesto bych uvítal interaktivní prvky v prostředí. Například minimalisticky vybavená školní lokace by mohla poskytnout ideální kulisu pro dramatické scény, jako je mrštění soupeřů skrze budovu, což je bohužel nerealizovatelné. Absence destruktivních efektů je v tomto projektu značné zklamání. Působí to divně, když Itadori zaútočí v plné síle na strom nebo stavbu a nedojde k žádné reakci. Použití kouzel je emocionálně prázdné a nemá na postavy významný dopad. Jak ohromující by bylo, kdybychom se Sukunou mohli jedním pohybem ruky odstranit všechny předměty v okolí a vytvořit ohromnou propast, podobnou jakou předvedl v Šibuji? Byl bych spokojen, kdybych si mohl alespoň něco vzít do ruky a hodit to po nepříteli. Sice i Demon Slayer nabízel podobné omezení, ale jeho okázalé efekty, dynamické útoky a spolupráce mezi postavami tuto absenci vyvažovaly.
Bojová míza nebo ztracený potenciál?
Jujutsu Kaisen Cursed Clash mi po celou dobu recenzování vrhal pochybnosti ohledně toho, co má být jeho hlavním lákadlem. Pokud jsou to ikonické postavy, titul požadavek splňuje na výbornou. Jestliže to mají být souboje, zde projekt alarmující měrou pokulhává. Klíčovým problémem není grafika, ale celková hratelnost. Vedle příběhového módu, o němž si prozatím dojmy ponechám na později, jsou vám nabídnuty multiplayer a jakási forma tutoriálu „Free Battle“, která vám dovolí změřit síly s přítelem nebo AI. To jsou prozatím všechny herní varianty k dispozici. Na začátku si vyberete postavy, za něž chcete hrát, a jediné, co lze ocenit, je, že je možné je mezi sebou libovolně kombinovat – nejste omezeni na kategorie kouzelníků či kleteb. Scénář, kdy Satoru a Sukuna stojí bok po boku a postaví se Mahitovi a Jogovi, proto není vyloučen… zde ale pozitiva končí.
Po vašem potvrzení výběru jste hozeni přímo do vřavy a bitva se rozpoutá. Pokud jste očekávali vzrušující bojové mechaniky, musím vás zklamat – vaší hlavní aktivitou bude nekonečný spam jediného tlačítka. Bez jakýchkoliv kombinací úderů, co byste se měli naučit – ty se vytvářejí samovolně při frenetickém mačkání klávesy –, si doplňujete temnou energii pro užití magie a finálních zásahů. Neznámá logika vývojářů vedla k rozhodnutí umožnit všem postavám schopnost létání nebo teleportace k nepříteli, což u takové Maki působí absurdně, jako by se najednou stala ženskou verzí Saitamy.
Údery a magické útoky nejsou dostatečně silné, aby protivníkovi skutečně ublížily – chybí jim potřebná dopadová síla. Na rozdíl od jiných bojových her zde útoky nepůsobí autenticky a nevidíme na soupeřích žádné viditelné poškození. Co mě na tom rozčilovalo nejvíce, bylo to, že dokud nesplníte určitý úkol, nepustí vás to do dalších částí kapitol, dokud ho nevyřešíte. Pokud by šlo o příběhový titul, neřekl bych ani slovo, jenže v tomto případě mi to absolutně nevyhovovalo a spíše to ve mně vyvolávalo negativní emoce. Vývojáři zřejmě přehlédli i skutečnost, že využívání speciálních schopností by mělo být efektní a rychlé, a proto je dost frustrující sledovat, jak je jejich nabíjení a využití zbytečně dlouhé. To umožňuje protivníkům přerušit vaši akci a připravit vás o veškerou nahromaděnou energii. Výsledkem toho je nekonečné mačkání stejné klávesy, abyste si opětovně dobili energii… opravdu zábava.
Neohrabaná prezentace
Kampaň pro jednoho hráče sleduje první sezonu Jujutsu Kaisen, ale její prezentace je nešikovně provedena, což přináší značné zklamání. Za pořizovací cenu základní edice 59,99 € dostanete pouze soubor statických obrázků a snímků ze seriálu disponujících textovými bublinami. Jediným rozdílem je hlavní nabídka hry, což je opening z anime. Nicméně si vážím vývojářů, že do gamesy implementovali dabing jak japonského, tak i anglického obsazení. Jenže také zde se objevuje zádrhel – kdykoliv titul zahrnuje příběh do bojových scén, mohutné textové okno narušuje vaši schopnost soustředit se na souboj či věnovat pozornost dialogům. Režim příběhu je zajímavý tím, že čas od času přechází k alternativním šarvátkám, a poskytuje tak rozdílný pohled na aktuální dějovou linii. K dispozici je zároveň průvodce vztahů, který poskytuje přehled o tom, jak postavy navzájem interagují. Tato funkce je sice působivá, ale v konečném důsledku pomíjivá, neboť na interakce mezi postavami nemáte žádný vliv.
Při pohledu na danou funkci docházím k závěru, že se jedná spíše o zbytečnou mechaniku než o užitečný prvek. Lidé, kteří se setkávají s univerzem Jujutsu Kaisen poprvé, mohou během hry snadno odhalit vztahy mezi postavami. Nicméně to, co mi na tom všem vadí nejvíce, je skutečnost, že herní měna získaná v příběhové kampani putuje do nových kostýmů, emotikonů a hlasových projevů. Kdybychom mluvili o mobilním titulu s gacha systémem, pravděpodobně bych to dokázal překousnout, ale bohužel tomu tak není. Zároveň zkouším nalézt logiku za rozhodnutím vývojářů, či spíše vydavatele Bandai Namco, nastavit vysokou cenu za základní edici, když titul ve finále nic nenabízí. Vyvstává rovněž otázka, komu je hra vlastně určena. Nadšencům bojových projektů zážitek pravděpodobně neosladí, zatímco fanoušci univerza se mohou cítit dotčeni. Vzhledem k tomu, že se jedná o první pořádnou videoherní adaptaci, je to opravdu škoda.
Je to špatná hra?
Nechci tvrdit, že Jujutsu Kaisen Cursed Clash je zklamáním, nebo dokonce nejhorší hrou tohoto roku. Pochopitelně titul má své nedostatky, ale je možné, že některé z nich hráčům nebudou vůbec vadit. Musíme si uvědomit, že recenze je pouze subjektivním projevem jedince, který má za úlohu reflektovat různé aspekty hry. Jeho hodnocení tedy v žádném případě nemůže být považováno za univerzální verdikt. Osobně jsem si užíval možnost vžít se do role Satorua a Sukuny, neboť to jsou moje oblíbené postavy a v aréně poskytují i estetický zážitek. Je pravděpodobné, že v budoucnosti se dočkáme různých (a určitě placených) DLC, která přidají další postavy jako Mei Mei či Toji, které výrazně chybí. Jujutsu Kaisen Cursed Clash není zcela nevydařené dílo, ale doporučuji zvážit pořízení v případě příznivější ceny, neboť současný stav hry nedokáže ospravedlnit značně vysoké náklady.
Jujutsu Kaisen Cursed Clash bohužel nedosahuje očekávání ve smyslu kvality a je zklamáním, především pokud jde o hratelnost, vizuální stránku i příběh. Ačkoliv má herní svět k dispozici ikonické postavy, titul neposkytuje dostatečně zábavný a poutavý zážitek ani pro fanoušky světa Jujutsu Kaisen, ani pro milovníky bojových her. Přestože by gamesa měla potenciál stát se hitem, podle kvalitativních standardů podobných titulů v tomto žánru ztrácí.
