Už před Vánoci kolovala legenda, že nakladatelství Mytago (Lone Wolf: Obětování v Ruanonu, Prokletý hvozd, Druhá země, Mausritter) vydá fantasy RPG Jeden prsten: Úvod do hry. Několikrát jsem si v hlavě řekl: „Potřebuješ tu hru? Co když to bude jen další zklamání ze světa pana Tolkiena? Víš, co se stalo u Rings of Power, ještě ses přes to nedokázal přenést. Bude tě to znovu bolet, a i když budeš zase nosit Jeden prsten na krku a mazlit svou obří figurku Balroga, ta bolest tě vážně nepřejde.“ Jelikož jsem si tohle řekl málokrát, samozřejmě jsem se rozhodl titul zrecenzovat. Jak si dílo Jamese Spahna stojí?
Jeden sešit sem a ten druhý zase tam
Předem vám řeknu, že existují dvě verze hry. Jedna je v krabičce se vším připraveným, druhá je PDF. Herní sešity máme totiž rovnou tři. První jsou samozřejmě Pravidla, kde byste se po přečtení měli naučit herní mechanismy. Druhým sešitem je Kraj, což je příručka / setting book herního světa, a do třetice je tu Dobrodružství, o něž, jakmile přečtete první dvě části, vám samozřejmě půjde. Příběh se odehrává pouze v Kraji, tak nebuďte překvapení, že Jeden prsten: Úvod do hry se týká pouze hobitů a jednoho nejmenovaného trpaslíka (mrk mrk).
Připravte si ale hromadu papíru, pokud nechcete koukat do monitoru! Materiálu je více než 100 stran, a i když budete tisknout oboustranně, jeden karton to minimálně bude stát. Ve zbytku počinu jsou pak ještě dvě nádherné mapy, především oblast Kraje je snad nejhezčí a nejdetailnější, jakou jsem kdy viděl. Nesmíme opomenout karty vybavení. Těch je hned několik, protože kdo by vyrážel na dobrodružství s holým zadkem. I Honza měl buchty.
Výše jsem zmiňoval existenci dvou verzí, v dnešní recenzi se zaměříme na PDF verzi. Zbytek herních potřeb jsem doplnil vlastními zdroji, určitě nebudu chválit design svých kostek (ačkoliv bych mohl). Grafická podoba hry je však kouzelná, krásná, elegantní, až bych řekl „středozemská“. Z titulu na mě dýchá to nejlepší z Kraje: tedy vůně čerstvého ovoce a zeleniny, tabáku, lesa a všudypřítomné pohody. I z přiložených postav cítím jedno chytající se dobrodružství, a tak by to mělo být. Jsem opět ve Středozemi.
Zdroj: Mytago
Jeden prsten: Úvod do hry přináší velmi stručná pravidla
Knihy, postavy, zbraně a mapy jsou vytisknuté. Co budeme dělat dál? Samozřejmě otevřeme Pravidla a zjistíme, jak se Jeden prsten: Úvod do hry hraje. Pravidla jsou stručná, a pokud jste již hráli jakékoliv jiné RPG, vůbec vás nepřekvapí. Jednoduše vám je shrnu: budete házet kostkami, stanete se vybranými postavami, vypravěč vám bude něco vykládat a vyrážíte za osudem.
„Takže, nejdražší Baline, od tvé poslední návštěvy uplynulo již bezmála šest let a já si dobře pamatuji každé tvé i Gandalfovo slovo, které při našem tehdejším shledání zaznělo.“ Pravidla se naučí doslova každý a ocení je především začátečníci těchto her. Obsahují totiž hromadu příkladů, což mi občas chybí a zde jsem to ocenil, i když mi formát byl jasný už od začátku.
Velmi tomu pomáhají předpřipravené postavy, neboť není nutné nějak extrémně doufat, že vám napadá to největší číslo na kostce. Naopak je zde trošku škoda, že oproti jiným RPG bude lehce trpět Vypravěč (Pán jeskyně, vůdce draků, mistr jednorožec, tvůrce hry, lord komandér atd.). Jelikož je vše detailně připraveno, jeho úloha není natolik významná, jak bych řekl, že může být. Hru především koriguje a orientuje pro ostatní.
Hody kostkami jsou také velmi jednoduché a dostatečně rozebrané. V nabídce není padesát různých druhů charakteristik, jako je obratnost, moudrost, odolnost, charisma a další. Najdete tu jen sílu, srdce a důvtip, přičemž jak jsem řekl výše, každá z postav je má přednastavené. Bonusy jsou pak buď napsané na jejich kartě, případně je dává vybavení nebo upravují dovednosti. Oceňuji přehlednost a rychlost, s jakou se dají přečíst. Z jedné strany na druhou, žádné zbytečné průpovídky a přehnané popisy.
Zdroj: Mytago
Nesnáším slovní spojení „setting book“, ale miluji Kraj
Pokud proti něčemu v RPG bojuji, je to slovní spojení „setting book“. Leze mi na nervy už pěknou řádku let a nemohu se ho zbavit ani jej jinak skousnout. Naštěstí hlavní autor tohoto textu, James Michael Spahn, má nejspíš stejný problém, protože příručku Kraj připravil pečlivě, jednoduše a hlavně stručně, včetně předmluvy a všech průpovídek kolem a kolem. Respektive může to být horší. Takhle máme několik stránek a informací o samotném Kraji, umění kouřit i o významných letopisech.
Sešit Kraj je přímá příručka a průzor na jedno z nejkrásnějších míst v celé Středozemi, možná celé Ardě. Pokud opomenu, jak je to velmi dobře napsané a naprosto fantasticky přeložené, cením tu ucelenost a návaznost celého textu. Vše je to připraveno na hraní RPG, ne na edukativní momenty a doplnění informací (ačkoliv i tento účel plní). Osobně nejvíc cením zeměpisné lokace, kde každá jednotlivá část má k vytunění dobrodružství nějaké ty unikátnosti. Například když rozlousknete tajemství Gerdy Bulíkové, pozve vás ke svému stolu na pořádnou mňaminu.
Tohle je něco, co prostě miluji a baví mě to. Sbírání klevetů v hostincích, názvy, jako je Ouškov, Ostřincová bažina, Křepelákov a Obrůka nebo Zelený Chlumek. Do toho nádherné a kouzelné popisy těchto míst a lokací. Jen si přečtěte níže v obrázcích, je to naprostá nádhera! Do toho jsou tu ještě ty magické ilustrace, na nichž například hobit kouká pod mostem na elfy jdoucí do Šedých přístavů. Krása.
Reálně má setting book význam v nenásilném opakování. Říká hromady faktů o lokacích? Ano. Jsou v něm perfektní a detailní popisy? Ano. Zajímavosti? Ano. Tipy, triky, kliky a háky? Samozřejmě. Pokud se příběh stvořený vaším Vypravěčem bude odehrávat na území Kraje, vždy budete mít kvalitní berlu, která se dá kdykoliv implementovat do děje. Závěrem bych tak řekl tohle, na souvislý text topová příprava a berla. Moc lepších reálně nebude.
Zdroj: Mytago
Za Brandyvínu!
Bohužel zde platí jedna maličkost. Znáte nějaké mega boží dobrodružství, které se v Kraji odehrálo? Tedy kromě těch pár bitev, slavného hobitího jezdce a finále POZOR, SPOILER!!! Návratu krále, kde Sam, Frodo, Smíšek a Pipin ještě s dalšími hobity zpráskali Sarumana s Červivcem? Já také ne. Všechna slavná a legendární dobrodružství hobitů jsou mimo jejich malinkou zemičku a Jeden prsten: Úvod do hry se toto snaží změnit. Především náhodnými událostmi. Například na Severním Vřesovisku, když hrdinové naleznou prastaré artefakty, vlčí mršinu nebo se objeví mstivý duch, jenž syčí slovo Angmar.
Než se pustíme do poslední sekce, tedy Dobrodružství, je nutno zde podotknout jednu věc. Vy si vybíráte, jaké postavy budete, takže nesmíte zapomenout na role play! Je úplně jedno, zda jste oddaný a čestný Drogo Pytlík, zvídavá a pozorná Lobelie Kšandičková, horlivý venkovan Paladin Bral II., či výřečná a oddaná Primule Brandorádová. Vypravěč vám příběh koriguje, doporučuje a seznamuje vás s nádherami celého Kraje. Poslouchejte jej a nechte jej tvořit dobrodružství, ale hlavně si užijte ten role play a vámi vybranou postavu. Proč to říkám takto, když mi chybí sešit Dobrodružství? Protože bude rozhodně lepší, když bude Vypravěč kreativní a představí vám několik krás Kraje, než abyste si vzali přiloženou kampaň.
Zdroj: Mytago
Dobrodružství je vyloženě sauronovina
Přitom základní nápad je jako vystřižený z knihy Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky. Bilbo Pytlík k sobě pozve pár dobrodružných hobitů a požádá je o pomoc. Samotné Dobrodružství obsahuje pět příběhů/misí, přičemž záleží na šikovnosti a vyhranosti jednotlivých hráčů. My jsme však během jednoho šestihodinového sezení zvládali jednu část. Zde kouzlo počinu Jeden prsten: Úvod do hry zmizelo do neznáma. Jako by i samotným autorům došel dech. Ostatně ze sešitu: „Část první: Vzhůru do neznáma – První část dobrodružství je v podstatě jen hobití výlet, jehož účelem je pozvolna uvést hrdiny do života potulného dobrodruha. Děj je zavede přes řeku západně od Povodí až do městečka Rozcestí, kde se budou muset vyhnout tamním klevetníkům.“ Magie je pryč. Sauron zvítězil.
Náměty jsou naprosto neucelené a vypadá to, jako by se rezignovalo na pořádný výtvor. Naprosto zahozený potenciál. Vše do tohoto momentu bylo perfektně připravené, bavilo to, zabavilo Vypravěče i hobity. Je to pryč. Doslova mohu říct, že u třetí části u nás jako hráčů přišla rezignace a z námětů jsme vzali základ a počin externě překopali, abychom si více užili. Nutno ale podotknout, že máme velmi zkušeného Vypravěče, který se nebojí žádné výzvy. Díky Eru Ilúvatarovi za to.
Připravené scénáře jsou totiž doslova a do písmene lineární kapitoly, kde není možné si ani moc zaimprovizovat či vybočit mimo koleje. Navíc zde má Vypravěč vcelku svázané ruce, než aby mohl něco udělat stranou a nějak se snažit postavy nakopnout. Neříkám, že nejsme banda troubů, co několikrát udělala z naší drahé Esmeraldy Bralové pokusného hobita, jenže zde neměl šéf hry prostor nás zadržet od nesmyslů. Zavzpomínal jsem si málem na časy, kdy jsem jako tiefling bard dělal tanka. I tak totiž můžete dopadnout. Dokonce bych se zde také zamyslel, zda je připravená mapa vhodná pro nováčky, protože já si tím nejsem jistý. Museli jsme si pak Dobrodružství hodně uzpůsobovat, aby bylo možné jej odehrát. Zde nebyla ani možnost pořádného role play v charakteru, ale jednalo se spíše o čisté herectví, kde máte scénář a vy se naučíte roli. Hrozná, HROZNÁ škoda.
Zdroj: Mytago
Šmajdalfe, udělej trik se špičatým kloboukem
Asi nemusím nikomu říkat, z jakého legendárního filmu je výše napsaná hláška. Přímo ale vystihuje můj dojem z celého RPG. Je to jako Pár pařmenů a Pán prstenů. Jeden nádherný vizuál, nad nímž můžete oči nechat a jedete skrz něj pořádně bomby, ale ten dabing je úplně jiný. Jasně, u Jeden prsten: Úvod do hry jsem se několikrát zasmál, za břicho se popadal a měl jsem tam tu pohodu, jakou jsem si vždycky v Kraji přál zažít.
Na druhou stranu, chci vzít své společenstvo a vydat se s ním na dobrodružství, které bude znít v legendách ještě stovky let a každý na něj bude vzpomínat stejně jako na Bandobrase „Bučivoje“ Brala, který byl tak vysoký, že jezdil na koni a porazil skřety z hory Gram v bitvě na Zeleném poli. A to mi bohužel dnešní počin nedal, jen mě uvedl do deprese, protože skutečně mě finální část, rozuměje připravená kampaň, zklamala jako Legolas běžící po padajících schodech.
Zdroj: Mytago
Jeden prsten: Úvod do hry mohl mít všechno, stejně jako Rings of Power, ale takto zůstane jen v paměti těch několika, kteří budou chtít nějaké to pokračování. Ten vizuál je krásný, ten popis Pravidel i Kraje parádní. Osobně jsem si zamiloval také přednastavené postavy. Jenomže je tam to Dobrodružství, na němž má hra stát, a to mě tak hrozně moc točí! Naštěstí jako u každého správného RPG si můžete své výpravy upravovat, a to budete muset i v tomto případě, jinak doženete Vypravěče k slzám, což vážně nechcete.
