Každý má ve své duši umělce, jen ho většina z nás neumí řádně přenést na papír, aby každý řekl „wau“. V Inkulinati od polského vývojářského studia Yaza Games ve spolupráci s vydavatelem Daedalic Entertainment momentálně vzniká strategický středověký titul, v němž jako malíř bojujete se svou armádou zvířátek proti armádě jiných zvířátek či démonů. Není nad to, v krásném středověkém duchu porazit mistra Yodu, a to ještě trikem, kdy na něj prdnete oslem.
Překvapivě se jedná o strategii
Z prvotního popisu to není jistě zřejmé, ale Inkulinati jsou smyšlenou historickou strategií. Předlohou tvorů, jež můžete ve hře spatřit, jsou totiž skutečné malby z dobových svitků, takže jakkoli se vám může zdát podivné vidět čertíka s obličejem na zadku nebo kuře s lidskou hlavou, vězte, že už to před tvůrci v historii dávno někdo nakreslil. O to více vás asi překvapí, že hlavním lákadlem hry je právě strategie a taktizování. Jako první věc ve hře si zvolíte svého ilustrátora/rku a spatříte pekelný boj, jenž vás nenechá chladnými. Následně stačí jen spustit kampaň, kde se vašeho výcviku ujme ten nejpovolanější učitel – konkrétně mistr Yoda (on to reálně není mistr Yoda, ale mluví a vypadá stejně jako on). Během kampaně vás čeká hned několik dalších podivných soupeřů, včetně samotného vašeho mistra.
Každý z nepřátel má své unikátní jednotky a je inspirován něčím jiným. Dočkáte se například nebeských válečníků, Danteho pekelníků nebo zabijáckých zajdů. Kampaň je každopádně složená z misí, v nichž postupujete jedno kolo za druhým, než se dostanete do cíle. Je obohacena o prvky roguelike, díky nimž během soubojů získáváte reputaci, životy navíc nebo peníze, ale o vše můžete přijít, jakmile dostanete na zadek. Aby toho nebylo málo, s každým vítězstvím odemykáte i další příšerky. Sice můžete začít s armádou pejsků s krásnými polskými jmény, ale postupně k nim můžete klidně přihodit oslíky.
Inkulinati jdou jeden tah za druhým
Celý herní mechanismus spočívá v tom, že souboje probíhají na tahy, rozdělené do kapitol. Jednoduše řečeno, vy jako ilustrátor namalujete příšerku, pokud již ve hře není, a pošlete ji do boje. Každé kolo má akci plus pohyb. Někteří tvorové mají i speciální schopnosti jako léčení, buzení uspaných nebo prdění na nepřátele. Jakmile tyto tahy skončí, je na řadě soupeř. Jako ilustrátor máte funkci omezenou. Můžete sice přimalovat nějakou další příšerku, ale to pouze, máte-li nasbíráno dostatek magického inkoustu. Vítězem je buď přeživší ilustrátor, nebo ten, komu se podaří „vymazat“ všechny jednotky soupeře.
Musím vyzdvihnout strategický prvek. Hra po vás chce, abyste zapojili mozek, přemýšleli nad každým vaším tahem a neuspěchali žádný z nich. Na to, jak ilustračně vypadá, je to neuvěřitelný bonus. K tomu jsou momentálně do počinu přidány i apokalyptické události, jež složitější souboje ještě více komplikují. Není totiž nad to, když už se blížíte pomalu k vítězství, ale najednou před vámi začne hořet plátno a vaše postavy ztrácí životy rychlostí metelesku blesku.
Inkulinati vás sice varují, že vás v momentálním souboji čeká morová epidemie, jenže to řeknou před začátkem bitvy a v té hlavě se to neudrží. Nehledě na to, že každá válečná bytost má ještě nějaký další fígl, jejž může použít. Ohnivá „kuřata“ třeba po zabití vybuchují, což postavy v jejich okolí stojí životy. Těchto výjimek je v titulu hromada a skutečně se na ně soustředit, když jste jen tah před vítězstvím, přivádí k šílenství. Je zde dokonce i mechanismus, kvůli němuž přespřílišné využívání inkoustu ke kreslení nových jednotek zvyšuje nároky do další bitvy, a ty tudíž stojí více.
Což je skutečně iritující, protože začínáte s pouhými třemi zvířátky, ideálně šermířem, kopiníkem a lučištníkem, ale jejich seznam se brzy rozroste natolik, že budete muset přemýšlet, koho namalujete, jak se vyplatí a samozřejmě zda nemá nějaký ten vedlejší efekt. Opět je zde ode mě připomínka. Inkulinati sází na roguelike, takže hra počítá s tím, že se ze svých chyb poučíte a v nejlepším případě je poté znovu neuděláte.
Pejsek, kočička a loutnička
Jestli je něco na hře úžasné, jsou to ilustrace a hudba. Jak jsem zmínil výše, inspirace reálnými malbami je dokonalá a hlavně onen přechod do herního znázornění je snad ještě hezčí. Ano, je tu sice faktor toho, že na 2D plošině jsou zvířátka a démoni trošku prkenní. V celkovém dojmu ale působí velmi přirozeně a umělecky, což věřím, že byl i tvůrčí záměr.
S hudbou je to ještě lepší. Soundtrack je inspirovaný taktéž starými chóry a zpěvy. Přivádí pohodu a klid, což se vám hodí, když se vám vaří hlava z přemýšlení nad tím, co budete dělat. Nakonec zjistíte, že vám i loutna imponuje, do jejích zvuků se zaposloucháte a budete si její něžné vybrnkávání užívat o to víc. Za hudbu ve hře smekám a děkuji.
Inkulinati jsou velice příjemnou hrou na volná odpoledne. Nabízí krásné ilustrace, dokonalý soundtrack a perfektní strategické prvky. Nevím, s čím chtějí tvůrci přijít dál, když je hra v předběžném přístupu už prakticky hotová. Jediné, co je skutečně zvláštní, je prkenná 2D grafika a přemíra prvků roguelike. Pokud ale máte rádi strategie, našli jste si právě zábavu na desítky hodin.
