Když jsem byl malý roztomilý klučina, všichni se mě ptali, čím chci být, a já jsem jim odpovídal: „Já chci žít in the Chrám zkázy.“ Což s odstupem času také nepovažuji za jedno ze svých nejmoudřejších rozhodnutí. Nicméně vzorem pro mě velice dlouhou dobu byl ikonický vládce biče a dobrodruh jménem Indiana Jones. Tento můj oblíbený archeolog, jenž podle mého podezření zničil více předmětů, než zachránil, je nejen předlohou slavné série Tomb Raider, ale také herní franšízou, jenž mi už od vydání Fate of Atlantis občas nedává spát. Když se objevilo dílo Indiana Jones and the Great Circle, nebylo moc nad čím přemýšlet. Titulu od MachineGames jsem tak dal hned šanci a těšil se, jak potrápím pár fašounů.
Co se stalo mezi archou a křížovou výpravou?
Indiana Jones and the Great Circle přináší zcela nový příběh legendárního dobrodruha zasazený mezi filmy Dobyvatelé ztracené archy a Poslední křížová výprava. Vývojáři se rozhodli držet klasického mixu historie, mystiky a akčního dobrodružství, což je osvědčený recept, jak udržet každého diváka v pozoru. Pokud jste nepolíbení filmy, hned tuto ztrátu dožeňte, protože tentokrát se Indy vydává po stopách tajemného Velkého kruhu, prastaré struktury propojující několik významných historických lokalit po celém světě.
Ve srovnání s předchozími videoherními tituly, jako byla The Emperor’s Tomb nebo Staff of Kings, je příběh o poznání propracovanější. Kromě tradičních padouchů a zapomenutých chrámů se vývojáři zaměřili i na hlubší motivace postav. Místo čistě lineárního dobrodružství nabízí hra několik překvapivých zvratů, které přidávají na napětí. Přestože si stále zachovává klasickou filmovou atmosféru, působí o něco více uvěřitelně a osobně, navíc vše podtrhává obrovské kouzlo Vatikánu. Přiznejme si, kdo nemá na tohle místo nějaký názor?
Miluji Indyho, a tak si užívám většinou všechny jeho trampoty, i ty romantické, jako je ta s Marion. Co má člověk dělat, Indy je milovník i objevitel. Počin si bere inspiraci z filmové předlohy a šarm herce Harrisona Forda je snad všudypřítomný, byť je mu už kolem osmdesáti let. Archeolog je stále charismatický dobrodruh se sarkastickými hláškami, ale zároveň ho vidíme také v jemnějších momentech, které ukazují jeho lidskou stránku. Jestli bych řekl, že ho někdo zastínil, tak jen nakousnu, že je to tradičně nacistický soupeř. Tím je nyní doktor Emmerich Voss, další archeolog, jenž chce změnit svět. Pro vy víte koho s knírkem.
Klasicky je tu pak samozřejmě něžné pohlaví. To zastupuje novinářka Gina, už jednou zmíněná Marion, Helena a Elsa. Helena mě docela překvapila. Je ztvárněná jako silná žena, nechce zachraňovat, ale zároveň nepůsobí nadutě a je velice dobrou parťačkou hlavnímu hrdinovi. Vedlejší postavy ve vás prostě zanechají emocionální stopu, a to já tuze rád. Máme tu tedy super příběh a kvalitní postavy. Mrská to někde bičem dál?
Zdroj: IGDB.com
Indiana Jones and the Great Circle má hratelnost do ruky
Hra se zaměřuje na kombinaci akce, hádanek a průzkumu, což je přesně to, co jsem očekával, chtěl a doufal v to. Bojový systém je dynamičtější než v předchozích hrách – Indy využívá nejen pěstní souboje a střelné zbraně, ale také svůj ikonický bič, kterým může odzbrojovat nepřátele nebo se pohybovat po prostředí. Nebylo moc co vyčítat. Některé souboje jsou těžší, jiné zase snazší. Záleží na hráči. Překvapily mě herní puzzly. Logické hry nejsou má silná stránka, v dnešním recenzovaném počinu jsou ale dobře vyvážené a nespoléhají se jen na jednoduché mechanismy „najdi a zatáhni za páku“. Nějaké to hledání po okolí vyžadováno je, ale nic není tak přehnané, že byste něco nedokázali vyřešit. V některých momentech se hra blíží sérii Uncharted, ale zachovává si svůj vlastní rukopis díky většímu důrazu na historickou autentičnost.
Trošku mě zde vadilo nastavení obtížnosti, jelikož souboje mají čtyři varianty a hádanky pouze dvě. Nehrajte to na lehkou obtížnost. Nikdy nehrajte nic na lehkou obtížnost. Hra pak nemá žádné kouzlo a projít soupeři jako nahřátý nůž máslem je zatracená nuda. Chcete využívat bič, revolver nebo jakoukoliv zbraň, kterou máte po ruce, třeba vařečku. Takhle byste se připravili o velký zážitek.
Ovládání je intuitivní a dobře přizpůsobené jak konzolovým ovladačům, tak klávesnici a myši. Otestoval jsem obojí a mohu říct, že nevím, co mi vyhovovalo víc. Jedná se vážně o přístupnost na obě dvě varianty. Přeskakování mezi bojovými mechanikami, lezením a hádankami je plynulé a překvapivě rychle se na něj dá zvyknout, i když se schválně snažíte střídat ovladače. Za mě naprostá paráda. Největší změnou oproti předchozím hrám s Indian Jonese je využití biče, který funguje nejen jako zbraň, ale i jako nástroj k interakci s prostředím. Jeho ovládání je sice zpočátku trochu nezvyklé, ale opět platí, že je to o tréninku. Nikdo napoprvé není mistrem. Zde ale musím dodat, že zpětně trošku popřu své dřívější tvrzení: Bič se vážně lépe ovládal na klávesnici. Pardon.
Zdroj: IGDB.com
Když nepřítel není takový fešák
Grafická stránka hry je jedním z jejích největších trumfů. Vývojáři si dali záležet na tom, aby každá lokace působila autenticky. Starověké ruiny, deštné pralesy i městské oblasti jsou detailně zpracované a mají specifickou atmosféru. Osvětlení a efekty, jako je prach v paprscích slunce nebo realisticky tekoucí voda, přispívají k filmovému pocitu. Já vám toho nechci mnoho spoilerovat, abych vám nevzal to kouzlo, co vás čeká. Jedním slovem eje to nádhera. I postavy jsou vymodelovány s vysokým důrazem na detail, i když občasné menší grafické nedostatky v animacích obličejů mohou působit rušivě.
Absence Harrisona Forda jako dabéra možná zamrzela, ale náhradník Troy Baker si vede více než slušně. Jeho hlas a dikce se snaží co nejvíce přiblížit originálu, jako by tam Harrison vlastně stále byl. Dabing celkově hodnotím jako masakrálně parádní. Ve hře zní angličtina, arabština i němčina, přičemž pro atmosféru jsou jednotlivé jazyky a příslušné přízvuky klíčové a já jsem neskutečně nadšený, že je mohu poslouchat.
Pomyslnou třešničkou je poté hudební doprovod. Orchestrální soundtrack čerpá z původních motivů Johna Williamse a přidává nové skladby, které krásně podtrhují atmosféru. Zvukové efekty jsou precizně zpracované – od praskání dřeva v ruinách až po svištění biče. Nazvučení je skvělé, a co je hlavní, působí autenticky.
Než se přiblížím k závěru, musím si ještě trošku srovnat myšlenky, protože, jak jste si sami všimli, jsem o hře dosud neřeklani jednu kritickou věc. Ona se totiž kritika horko těžko hledá. Nicméně nechci dávat plné hodnocení jen tak. Projel jsem si své poznámky a vyjma těch obličejů ještě něco našel. Hra s takovou autenticitou má v některých momentech slabinu v reakcích soupeřů na Indyho. Jak to nlíže popsat? Je snazší, když vás slyší, než když se jim doplazíte až za záda a necháte na ně padat krůpěje potu, jestli mi rozumíte. Jinak řečeno, soupeři jsou hloupoučcí.
Indiana Jones and the Great Circle je důstojným návratem slavného archeologa do světa videoher. Nabízí propracovaný příběh, zábavné souboje, chytré hádanky a působivou atmosféru. Pokud jste fanoušky slavného archeologa nebo dobrodružných her obecně, tento titul by vám neměl uniknout. I přes menší nedostatky, jako jsou občasné trhané animace obličejů nebo pomalejší soupeři. Vlastně tu není nic špatně, tohle je vzorová adventura, drazí čtenáři. Rozhodně ji doporučuji.
