Milestone je jedno z mých oblíbených vývojářských studií, a to i přes fakt, že občas se jim ne úplně všechno vyvede na výbornou. Rozhodně však mohu říci, že například z posledního Ride 5 nebo MotoGP 23, který jsme v naší redakci recenzovali, se nakonec vyklubaly docela dobré závodní kousky. Dnes se podíváme na další hru od tohoto studia, a tou je pokračování arkádové záležitosti Hot Wheels Unleashed, jež vyšla 30. září roku 2021. Druhý díl Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged tedy dorazil po přibližně dvou letech, a i když musím říci, že jsem z jedničky nebyl, na rozdíl od mého kolegy, tolik nadšený, byl jsem na pokračovatele hodně zvědavý s doufáním, že se některé aspekty alespoň trochu zlepší. Zbožné přání ale vývojáři vyslyšeli jen v některých ohledech a bohužel stále přetrvává i pár negativních věci, které první Hot Wheels Unleashed měl. Jak se druhý díl povedl, vám ukáže naše dnešní recenze.
Toulky mapou s více herními režimy
Hlavní režim doznal změn, i když ne nějakých radikálních – můžeme usoudit, že mu Milestone věnoval asi většinu péče. Hot Wheels Creature Rampage je v jádru podobný, jako byl Hot Wheels City Rumble u předchůdce. Na herní mapě si postupně odemykáte nové a nové závody či výzvy, které plníte tak dlouho, dokud na vašem číselníku postupu nezačne svítit 100 %. Tentokrát se sice nejedná o město poseté jednotlivými závody, nýbrž o několik částí, kterými postupně procházíte, ale ve výsledku je tahle informace vlastně úplně bezpředmětná. Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged totiž nikterak nerozlišuje, zdali se momentálně nacházíte na tropickém ostrově, či v průmyslové části města. Jednotlivé závody a lokace jsou totožné, ať už jste kdekoliv na mapě, což je možná trochu škoda. Osobně bych očekával, že se vývojáři budou snažit jednotlivé části mapy nějak implementovat i do závodů, a vizuál tratí tím v každé z nich trochu odliší. Bohužel, muzeem s dinosaury či zahradou domu budete projíždět neustále a ve výsledku je vlastně celá herní mapa úplně zbytečná, což ale tak nějak byla i u jedničky. Když už jsem zmínil lokace, celkem se jich ve hře nachází pět. Kromě muzea s dinosaury a zahrady se dostanete ještě do westernového městečka, na benzínovou pumpu a do herny s klasickými herními automaty. Ano, opět je lokací na můj vkus až příliš málo a je třeba počítat s tím, že se časem budou opakovat. Tento nešvar mi bohužel vadil už u předchozího dílu, a ať mohlo být závodění zábavné, jak chtělo, repetitivnost byla velkým problémem a dvojka se v tomto nijak rapidně neposunula. Tak třeba příště.
V čem se ale Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged rozhodně posunul vpřed, jsou herní režimy, další velmi slabý aspekt jedničky. Nevím jak vy, ale neustále projíždět pouze okruhové či sprintové závody a časové výzvy mě osobně příliš dlouho nebavilo, a i tady dokázal původní Hot Wheels Unleashed zařídit, abych se šel raději věnovat nějakým zábavnějším věcem. Abychom si ujasnili jednu věc, první díl jsem nakonec dohrál na 100 %, ale bylo nutné se ke hraní mnohdy i dokopat. Jednak jsem musel mít jedničku odehranou kvůli dvojce, abych dokázal oba díly porovnat, a zároveň ve mně přetrvával pocit, že když už jsem ty prachy za to dal, musím to prostě doklepnout do konce. Zážitek ale byl takový nemastný neslaný. Milestone má prostě na víc. Abych nicméně popsal novinky v herních režimech, druhý díl se striktně nedrží jen dvou a nabídku různých druhů závodů poměrně značně rozšiřuje. Kromě klasických závodů a časovek zde najdeme také tzv. eliminační závody, průjezd checkpointy, driftování, a mírně upraveny byly i tzv. boss race. Osobně jsem u předchůdce moc nepochopil zpracování posledního zmíněného režimu, jelikož boss race byl prakticky jen další obyčejný závod, který obsahoval maximálně nějaké překážky navíc. Ve výsledku se ale nejednalo o nějaký markantně odlišný herní režim. V případě Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged je situace jiná a vaším úkolem v tzv. boss race je trefit určitý počet terčů, které vašeho bosse postupně zabíjí. Na trefení každého terče přitom máte určitý časový limit, jenž ale není nikterak dlouhý. Konečně tak mohu říci, že se z těchto typů závodů stává tak trochu i výzva, která určitý řidičský um a přesné načasování vyžaduje.
Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged ale nejsou jenom autíčka
Milestone také rozšířil nabídku autíček, nebo spíše řečeno vozidel obecně. Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged totiž tentokrát není jenom o autíčkách, ale ve hře najdeme nově i motorky, které se navíc řídí malinko jinak, a podle mého osobního názoru se jedná o skvělý doplněk. Samozřejmě opět se můžeme těšit na vozítka ze skutečného světa Hot Wheels, a ani v tomto ohledu se druhý díl nikterak neomezuje. Co se týče celkového počtu, ve hře najdeme více než 130 vozidel, což je mimochodem více než u jedničky, jež obsahovala kolem 66 autíček. Nově se také auta a motorky rozdělují do tříd podle toho, zdali je vozidlo vhodnější spíše pro driftování, off-road, či na vysoké rychlosti. S tím korelují i některé závody, pro něž je nutné vybrat vhodné vozidlo z požadované třídy. Větší váhu má nyní taktéž výkonnostní vylepšování vozidla, které bylo v původní hře zpracováno dosti zvláštním způsobem a reálně bylo možné tunit jen některá autíčka. Nový díl vám umožní vylepšit si prakticky jakékoliv vozidlo, nezávisle na třídě či typu, což je rozhodně další velký posun vpřed.
Trestuhodně působil u prvního dílu i způsob získávání nových autíček. Forma zpracování stylem loot boxů nebyla příliš povedená, a už vůbec ne u hry vhodné pro hráče od sedmi let. Pravda, titul vás do nějakého přehnaného investování do bedniček nijak nenutil, a když už jste přece jen nějakou otevřeli, dala se bez problémů získat jako odměna za splnění určitého počtu závodů. Taktéž jste si ji mohli celkem jednoduše koupit za čistě virtuální měnu, které jste po čase měli habaděj. Ale i tak mi přítomnost loot boxů prostě vadila, nehledě na fakt, že jste mohli některé autíčko získat i vícekrát. Tohle je naštěstí v případě Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged minulostí a nové vozidla si můžete jednoduše zakoupit ve virtuálním obchodě. Sice bych raději, kdyby vám hra dala možnost si zakoupit úplně vše, a nikoli jen pár vybraných kousků, jejichž nabídka se každou hodinu mění, ale budiž.
Hratelnost byla vylepšena o nové funkce, ale byly třeba?
Za dosti diskutabilní považuji i nové funkce v hratelnosti. Opět vás čeká šílené a extrémně arkádové závodění, v němž je důležité především správné načasování a driftování. Milestone však tento aspekt vylepšil i o skoky a tzv. funkci dash, tedy možnost odstrčit vašeho protivníka, pokud se nachází ve vaší těsné blízkosti. Ano, s vaším autem budete nyní také skákat přes překážky, což je na jednu stranu docela sranda a i velká výzva, jelikož skoky vyžadují přesné načasování a také dostatečné množství boostu. Implementace této funkce mi nicméně přijde jen jako nutná akce ze strany vývojářů přinést do hry za každou cenu něco nového, a já osobně bych se bez skoků v Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged asi s klidem obešel. Samozřejmě se jedná čistě o můj názor a bude mnoho hráčů, kteří skákání s autíčky milovat budou. Druhá nová funkce Dash, tedy odstrčení soupeře, je o něco lépe využitelná a mnohdy jsem byl za ni i rád. Hlavně v případě, když se mi nedařilo některého z protivníků po dlouhou dobu setřást. Ovšem pozor, funkci jak skoku, tak odstrčení mohou využívat také soupeři, takže se i vy připravte na to, že vám vaši protivníci nic nedarují a nebude pro ně žádný problém vás na krátkou dobu klidně i vyřadit z boje.
Celkově vás ale čeká staré známé závodění s agresivními soupeři, vysokou a mnohdy i nevyrovnanou obtížností a mnoha překážkami, které jsou umístěny různě po trati. Co se týče obtížnosti, ta je stále trošičku vyšší, avšak přišlo mi, že ne tak moc, jako tomu bylo u prvního Hot Wheels Unleashed. Vypadá to, jako by vývojáři trošičku dupli na brzdu a Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged se snažili více přizpůsobit i mladším hráčům. Podle mě logický krok, jelikož jsem si primárně myslel, že tato série bude nějakým způsobem původně cílená spíše na děti a mladší hráče. První díl mě však vyvedl z omylu a na normální obtížnost jsem se mnohdy zapotil i já, a to jsem na závodní hry specialista. Za mě tedy rozhodně dobrý krok a úroveň obtížnosti druhého pokračování považuji za tak akorát.
Multiplayer či stavění vlastních drah se nevytratilo
Nadšenci do stavění vlastních drah si přijdou na své i tentokrát. Opět do ruky dostanete sadu nástrojů, se kterými si můžete vyhrát, jak se vám zachce, a své výtvory sdílet s ostatními hráči. Já osobně jsem v editoru tratí moc času nestrávil ani v případě prvního dílu, tudíž mě tento aspekt minul i ve dvojce. Pokud jste ale stavbu tratí milovali v jedničce, budete s ní spokojeni také v rámci pokračování.
Když se na chvíli oprostíme od nabídky určené primárně pro jednoho hráče, obsahuje Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged i několik režimů pro více hráčů. Zazávodit si můžete dohromady až s deseti hráči, což je sice pěkné, ale bohužel musím konstatovat, že za celou dobu hraní jsem se dokázal do multiplayerového lobby připojit jen jednou. Jako by multiplayer trpěl na nedostatek aktivních hráčů. Nevím, zdali jsem měl jenom smůlu, nebo je hra pro více hráčů opravdu mrtvá. Každopádně pokud si plánujete tento titul pořídit především kvůli online hraní, raději to ani nedělejte. Malou náplastí může být alespoň to, že vývojáři přidali podporu rozdělené obrazovky.
Na závěr už se jen sluší říci, že jak po vizuální, tak technické stránce jsem neměl se hrou sebemenší problém. Ano, jak už jsem řekl na začátku, neustálé opakování tratí se po chvíli sice omrzí, ale i přes tento nedostatek se nedá upřít výborná grafika a především výtečná optimalizace, za kterou si Milestone rozhodně pochvalu zaslouží. Tím bych uzavřel dnešní recenzi a vrhnul se na naše klasické závěrečné shrnutí a udělení výsledné známky.
Hot Wheels Unleashed 2: Turbocharged není revolucí, ale spíše evolucí prvního dílu, která smazala některé nedostatky, jako bylo málo závodních režimů a někdy až příliš velká obtížnost, a k tomu přidává i nějaké nové funkce, jako je možnost odstrčení vašich soupeřů. Bohužel, stále se však nejedná o dokonalou hru a je několik aspektů, které by měl Milestone do budoucna ještě vylepšit. I tak ale mohu dvojku doporučit jak majitelům prvního dílu, tak i nováčkům, kteří k sérii zatím nepřičichli. Sedm bodů z deseti.
