Dalo by se říct, že na úvod by mělo být nějaké pěkné představení, které si Horizon Forbidden West: Burning Shores od Guerrilla Games rozhodně zaslouží, ale jelikož se jedná o DLC k základní hře, musel bych hned na začátku spoilerovat, což by nebylo ideální. Stejně tak nevidím smysl v tom, kopírovat popis druhého dílu série. Vzhledem k těmto okolnostem budu velmi stručný a řeknu, že DLC je plynulým pokračováním, na které v budoucnu naváže třetí díl. Budu tedy s tebou, milý čtenáři, jednat jako s někým, kdo druhý díl této série již v nějaké podobě zažil. Pokud ne, přestaň číst a hybaj tento rest dohnat, protože Horizon Forbidden West za to rozhodně stojí! Pojďme tedy na to.
Hurá do Hollywoodu
Hrozba ze základní hry se zdá být rozmetána, jenže to by nebyl Sylens, kdyby vám vzápětí nezavolal, že sice dobrá práce, ale ne zas tak úplně. Ještě je potřeba některé nekalosti uložit k věčnému spánku, a tak je Aloy okamžitě vyslána do Burning Shores, které bylo před tisíce lety známo jako Los Angeles a kde nechybí ani ikonický nápis Hollywood (jak se stalo, že za stovky let nezrezl a nerozpadl se, se mě neptejte). Kalifornské pobřeží ovšem v průběhu let zdevastovala vulkanická aktivita, takže je pevnina roztrhaná na několik menších ostrůvků a nechybí ani lávové řeky.
Aloy čeká v této sluncem zalité krajině tvrdé přistání, kde vzápětí potká Seyku, členku výpravy kmene Quen, která se snaží najít svoji sestru. Ta je, jako spousta jiných lidí z decimované expedice, ztracená a admirál nemá dost sil, aby za ní vyslal pátrací výpravu. Aloy zjistí, že by se její mise mohla značně prolínat se Seyičiným pátráním, a tak začnou spolupracovat. Příběh základní hry mě upřímně nadchl. Zlí jazykové by mohli namítnout, že malinko ukročil k brakovitosti, ale já zastávám názor, že velmi pohltil a nabídl několik nečekaných (i čekaných) zvratů. Burning Shores nabízí několik fajn motivů i příběhových nástrojů, jako jsou kult osobnosti, vymývání mozků či hledání vlastní identity. Jako celek ovšem vůbec nepřekvapí, stane se víceméně to, co čekáte, jen co se poodhalí první karty. Zabaví na těch pár hodin bez problémů, ale čekal jsem, že aspoň jeden pěkný zvrat se dostaví.
Na rozdíl od Frozen Wilds, což bylo rozšíření k prvnímu dílu Zero Dawn a fungovalo jen jako takové vedlejší dobrodružství, které se během hlavní dějové linky odehrálo, je Burning Shores lineárním pokračováním. Nedá se ovšem říct, že by se to dalo označit za Horizon 2.5, protože na hlavní příběh má DLC vliv jen velmi střídmý. Dá se konstatovat, že vše důležité bude ve trojce shrnuto jedním krátkým rozhovorem a hráči, kteří tento přídavek přeskočí, nebudou ztraceni, přesto by ho vůbec ignorovat neměli.
Hollywood v té nejlepší podobě
Normálně moc nedává smysl rozebírat v recenzi grafiku, když se můžete podívat na okolní obrázky. Tady ovšem musím vypíchnout, že i přesto, jakým grafickým etalonem Forbidden West byl, Burning Shores – také díky opuštění staré generace a přechodu čistě na PS5 – tuto laťku posunuly ještě výše. Jak vidíte na obrázcích, vypadá to naprosto parádně. Výkon se využívá, a tak nechybí ani spousty efektů najednou. Plameny, blesky, desítky robotických much, výbuchy a do toho gejzíry, přesto se hra ani na moment nesekne, a kdybyste při tom boji měli čas, můžete se kochat nejkrásnějšími mraky v historii videoher. Za tímto absolutoriem si naprosto stojím, lépe zpracované mraky v žádné hře nebyly.
Celkově technickou stránku můžu jen chválit, protože občas menší grafický glitch a trošku problémové ovládání Waterwinga poblíž hlavního tábora jsou jediné problémy, které si vybavím, jinak vše šlape jak švýcarské hodinky. Na rozdíl od PC portu The Last of Us Part I si tentokrát v Sony ostudu neutrhly a poslaly ve spolupráci s Guerrillou správně vyladěný produkt.
Co se skrývá pod hollywoodským pozlátkem
Nyní přišel čas trošku hanit a na paškál si v této souvislosti vezmu gameplay, respektive nový obsah v něm. Je ho totiž poněkud málo. Nová oblast je tak akorát velká, takže tady nemůžu vytýkat vůbec nic. Jsem rád, že ji autoři nenafoukli do zbytečné velikosti, aby ji naplnili generickým obsahem. Na druhou stranu nepřidali ani mnoho zbrusu nového. Dva noví roboti, jedna nová zbraň, vodní mount a lodě, no to je tak vše. Ve hře je pouze jeden nový Cauldron a ani jeden Tallneck, stejně tak chybí originální nepřátelské tábory, jsou tam pouze malé generické outposty. I prastará ruina je jen jedna, a to je spíše oblast pro vedlejší úkol, které jsou v DLC jen tři. Přece jenom bych si dokázal představit i více muziky. Je fajn, že se to celé dá projít do deseti hodin, ale určitě by se to dalo naplnit více originálními prvky.
Horizon Forbidden West: Burning Shores je příjemným rozšířením světa a také povedené DLC, které by mělo být povinností pro každého, kdo si užil základní hru. Jedná se o příjemný aperitiv, který navazuje příběhově na konec a vykopává dveře pro třetí díl. Nesrší sice originalitou a novým obsahem, ale díky příznivé ceně to nemusí nikoho vůbec trápit, protože vše je mistrně zpracované. Hra ani na sekundu nenudí, objevovat tento postapokalyptický svět je stále ohromná radost a nová parťačka Aloy si krade každou společnou scénu pro sebe, takže ani příběh neurazí. Pokud jste druhý díl série nenenáviděli, neváhejte a do toho sopečného Los Angeles se s Aloy vydejte. Stojí to za to.
Horizon Forbidden West: Burning Shores je kvalitně zvládnuté DLC, kde všechno šlape, jak má. Novinek je sice pomálu, ale jsou zábavně namixovány s tím, co známe ze základní hry, takže to krásně odsýpá. Souboje i objevování neztratily nic na své síle a dobrodružství se Seykou taktéž zaujme. Vy jako hráči dostanete další rozšíření tohoto krásného světa, u něhož se rozhodně nebudete nudit, a to je nabídka, která se neodmítá.
