Díky herním konzolím a PC můžeme nahlédnout do virtuálního světa survival her, ve kterých by se asi nikdo z nás nechtěl v reálném životě ocitnout. Při představě být trosečníkem na opuštěném ostrově nebo přeživším apokalypsy jistě naskočí husí kůže nejednomu z nás. A co takhle představit si těžký život bezdomovce? Pokud vás zajímá, co takový život v zapáchajících a špinavých hadrech obnáší, hra Hobo: Tough Life od českého vývojářského studia Perun Creative je právě to, co hledáte.
Začátky budou krušné
Svoji pouť začínáte jako společenský vyvrhel, od kterého běžný člověk odvrací zrak. Po probuzení se ocitnete v neznámé části fiktivní metropole Praslav, inspirované několika významnými českými městy. Nevíte, kdo jste ani jak jste se na ono místo dostali. Jediné co v tu chvíli tušíte, je, že vás šíleným způsobem bolí hlava, a tak začínáte pátrat. Jakmile se dostanete do místních ulic, máte před sebou velké otevřené město a je jen na vás, jakým konkrétním směrem povedou vaše první kroky. Hra vám v tomto ohledu dá úplnou volnost, ovšem na druhou stranu vám také zadarmo nic nedaruje. Počítejte s tím, že začátky v Hobo: Tough Life budou hodně složité a kromě pár úkolů a tipů od ostatních bezdomovců, které v tu chvíli dostanete, nemáte žádný konkrétní návod, kam jít, co dělat nebo jak se o sebe postarat. Na vše si zde musíte přijít pouze vy sami, tedy přesně tak, jak by správný survival měl vypadat.
Konverzace je důležitá
Možností, jak začít svůj boj na ulici, je hned několik, ovšem úkol zůstává stále stejný, a to získat peníze a přežít další den. Jistě většina z nás zažila situaci, kdy k někomu přišel neznámý člověk s nepůvabným vzhledem a vyptával se po nějakých drobných. To samé zde musíte dělat vy a je to jeden z nejdůležitějších aspektů celé hry. Ze začátku na vás většina lidí nepromluví a když už s někým dokážete navázat konverzaci, setkáte se většinou jen s nezájmem nebo posměchem.Rozhodně tak nepočítejte s tím, že v úvodní fázi hry vám budou kolemjdoucí rozdávat peníze na potkání. Pro větší šanci budete muset nejprve vyšperkovat vaše dovednosti natolik, aby s vámi byly ochotni začít komunikovat. V tomto ohledu vám pomůže navazování konverzací i za cenu neúspěchu, a hlavně dodržování všech sociálních standardů, ve zkratce to pro vás znamená nesmrdět ostatním. Hobo: Tough Life má tento aspekt velmi skvěle zpracovaný a pokud budete cítit smradem, je více než pravděpodobné, že s vámi žádný kolemjdoucí nepromluví. Jakmile si vybudujete důvěru a vám budou přibývat pouliční zkušenosti, začnou vám lidi častěji dávat peníze a můžete si vůči nim dovolit i některé nekalé praktiky, jako je krádež bez povšimnutí. Tím se důvěra samozřejmě může snížit, ale pokud budou nutně chybět peníze, nezbude vám jiná možnost.
Malou výtku bych měl k obsahu samotných konverzací a jejich přílišnému opakování. Věty, které můžete prohodit s kolemjdoucími, se velice často opakují a některým hráčům už můžou rozhovory postupem času lézt na nervy. Co nesmíme taktéž opomenout, je přítomnost kompletní české lokalizace včetně českého dabingu. Ten sice nepůsobí nějakým ultra profesionálním dojmem, musíme však vývojáře pochválit alespoň za jejich snahu ještě více přiblížit atmosféru českého prostředí. Trošičku komicky nicméně působí dabing jednoho nejmenovaného ústavního činitele umístěného ve hře jako prodavač v trafice.
Popelnice jsou mým domovem
Žebrat peníze od lidí však k úspěchu nestačí. Jako pravý bezdomovec musíte též prohledávat odpadky, v nichž najdete spoustu užitečných věcí, které můžete zpeněžit, použít na stavbu vašeho kutlochu nebo s nimi zapálit ohýnek pro přečkání mrazivé noci. Najdete zde i nedojedené potraviny, nedopitý alkohol či nedopalek cigaret, který zvyšuje vaši morálku. I tady platí pravidlo, že čím více popelnic prohledáte, tím jste v dané činnosti lepší a zvyšujete vaši dovednost. Samotné štárání je zde velmi intuitivní, jeho zpracování je velmi dobré a ze začátku i zábavné. V podobě minihry dostanete za úkol odkrývat polička, ve kterých předem nevíte, co je, a jediný způsob, jak tuhle minihru zvládnout, je použití systému pokus-omyl. Tím však rapidně zvyšujete riziko odkrytí šrapnelu, jenž vás připraví o kus vaší čistoty a poškodí vaše oblečení.
V začátcích budete na šrapnely narážet velmi často, což po čase způsobí nehezkou vůni vašeho oblečení. V takovém případě je potřeba vaše oblečení nechat vyprat v čistírně, která, světe div se, stojí nějaké peníze, případně najít mýdlo či voňavku v odpadcích. Popelnic a kontejnerů existuje ve hře několik druhů a ne každou můžete prohledat, jak se vám zachce. Některé typy kontejnerů musíte nejprve odemknout pomocí další minihry, v níž máte za úkol ve správný čas stisknout příslušné tlačítko myši. Velkou opatrností je pak třeba disponovat při prohledávání soukromých kontejnerů, kde hrozí vaše odhalení jeho majitelem. Kromě popelnic a kontejnerů ve hře nechybí ani telefonní budky či potravinové automaty, v nichž se občas schovává nějaký ten drobák. V mém případě bylo dýško v každém cca třetím automatu nebo telefonní budce.
I bezdomovec může pomáhat a pracovat
Součástí Hobo: Tough Life je také možnost najít si práci na úřadu práce, případně pomáhat charitě či zdejší farnosti. Za každou takovou pomoc získáte samozřejmě nějakou tu odměnu a mnohdy vás tato možnost zachrání před vaší nevyhnutelnou smrtí. U charity máte každý den k dispozici i nějaký ten příděl jídla, nového oblečení nebo možnost si své oblečení za pár drobných vyprat. Důležité je zmínit, že zmíněné služby jsou omezené a můžete je použít jen jednou až dvakrát denně. Je tak na místě přemýšlet a naplánovat, kdy tyto nouzové služby nejlépe využít. Pomáhat samozřejmě můžete i svým pouličním kamarádům, již vám budou za vaši ochotu náležitě vděční. Způsobů, jak získat peníze či nějaké suroviny pro stavbu svého bejváku, existuje ve hře samozřejmě více. Zde jsme vám přiblížili jen ty nejzákladnější a podle našeho názoru nejdůležitější možnosti, jak vaši dlouhou kariéru bezdomovce začít a vyhnout se v opačném případě jisté smrti.
Hlídat si musíte ,,úplně“ všechno
Věc, kterou na Hobo: Tough Life chválíme, je do detailu zpracovaná péče o vaši postavu. Když myslím do detailu, tak vážně do opravdového detailu. Musím říci, že by mě ani v tom nejdivočejším snu nenapadlo do počítačové hry umístit nutnost vykonávání potřeby. Přesně tento aspekt Hobo: Tough Life obsahuje a věřte mi, že splnit ho nebude tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Hra bohužel nenabízí možnost vykonat potřebu volně v přírodě jako pravý bezdomovec, tedy alespoň ne v začátcích, a tak hráči nezbude nic jiného než najít toaletu. Ta však stojí nehorázný počet peněz a ne vždy si ji budete moci dovolit. I pro tyto běžné potřeby je tedy nutné s vašimi prostředky v začátcích dobře hospodařit. Ve hře nechybí ani klasické prvky jako hlídání hladu, žízně nebo spánku
Smrt vám může pomoci
Čím je Hobo: Tough Life specifický, je jeho nezvykle vysoká obtížnost, jež může dělat nemalé problémy velkému množství hráčů, zvláště pak těm, co se survival hrami nemají zkušenosti. Každé drobné zaváhání nebo špatná organizace vás přijde pěkně draho a většinou i snaha o rychlou nápravu skončí vaší smrtí. Než se do hry alespoň trochu ponoříte, budete umírat velmi často a pokud na ulici přežijete déle jak dva dny, můžete to považovat za relativní úspěch. Naštěstí vaší smrtí hra nekončí a kromě penalizace v podobě snížení vašich statistik pokračujete tam, kde jste skončili. Smrt vás obvykle naučí se dané chybě příště vyhnout a čím více budete ve hře umírat, tím lépe dokážete pochopit titul natolik, abyste byli schopni splnit hlavní úkol hry, a to přežít devadesát dní a stát se naprostým králem a vládcem bezdomovců. Můžeme zmínit, že samotné pochopení celého konceptu potrvá relativně dlouhou dobu a herní doba se díky tomu může bez problému vyšplhat i na 100 a více hodin.
Zde však bohužel přichází dle mého názoru i ta největší slabina celé hry. Velmi dlouhá herní doba a stále opakující se úkony mohou vést po čase k značné frustraci a osobně si dovedu představit, jak mnoho hráčů hraní Hobo: Tough Life vzdá. Osobně bych volil mírnější přístup nebo do hry implementoval výběr obtížnosti, jenž dá více prostoru začínajícím hráčům. V tomto stavu se z titulu stává záležitost, která nebude určena úplně pro každého.
Průměrný grafický kabátek a zábavný multiplayer
Co musíme dále Hobo: Tough Life vytknout, je jeho průměrná grafika. Zub času z dob, kdy byl titul v předběžném přístupu, je zde hodně znát a jeho samotnou kvalitu moc nezachrání ani dobře zpracovaná Praslav, která dává dýchnout skutečné atmosféře českého města. Najdeme zde i reálné památky jako je Pražský orloj, Žižkovský kostel či Hlavní nádraží. Bohužel i přes to, že byl titul několik let v předběžném přístupu, zde najdeme hromadu bugů, a to dokonce i ty, na které jsem narazil v začátcích Early Accessu. Po samotné technické optimalizaci se titul hodně zlepšil a již se nestávají náhodné pády nebo rapidní propady snímků, jako tomu bylo před lety. Vývojáři z Perun Creative přidali do hry i multiplayer, který můžete hrát buď se svými kamarády, nebo prožít dobrodružství s náhodným hráčem v jeho světě. Možnost přizvat si do hry své kamarády posunuje zážitek na jinou úroveň a multiplayer dokáže alespoň zčásti vymazat neduhy spojené s frustrující hratelností.
Na závěr musíme vývojáře pochválit za samotný nápad vytvořit simulátor a survival v jednom z prostředí lidí bez domova. Díky této hře můžeme nahlédnout do samotné problematiky a vážit si současného pohodového života, jaký většina z nás má. Tato hra také může některým lidem otevřít oči, aby se nad sebou zamysleli a změnili své chování vůči této skupině obyvatel.
Hobo: Tough Life je velmi zajímavým titulem, jenž nám dává možnost nahlédnout do reálného prostředí lidí bez domova. Na hře musíme jednoznačně vyzdvihnout samotný nápad, který se odlišuje od většiny ostatních survivalů. Aspekty typu žebrání a prohledávání popelnic jsou zde zpracovány velmi dobře a třešničku na dortu tomu všemu dodává autentické prostředí českých měst a zábavný multiplayer. To vše bohužel trochu zabijí hromada bugů, průměrné grafické zpracování a v některých ohledech vysoká obtížnost, jež může některé hráče odradit.
