Mezi mnou a Henrym panuje vcelku romantická shoda, o níž vlastně on neví. Ne nadarmo se mu říká král nerdů a jeho výkon v rozporuplném seriálu na Netflixu jménem Zaklínač slavil celou dobu úspěchy. Tedy než Henry Cavill odešel a nám všem zbyly jen oči pro pláč, protože i přes veškerou jeho snahu jej očividně nikdo neposlouchal a musel si udělat děj po svém. Knížky se přece překládají do hromady cizích jazyků jen tak pro zábavu a každý blb, co píše scénáře, má na to, napsat lepší děj. Za slovo „lepší“ se omlouvám.
Nikdo ale nemůže říct, že by Henry Cavill svými znalostmi zaklínačského světa fanoušky často neohromoval. Teď vyšlo najevo jedno z tajemství, jaké si tento „Man of taste“ mohl nechat pro sebe. On už to sice přiznal v roce 2021, ale nějak se na tuto skutečnost zapomnělo. Nyní jsem tento rozhovor vyhledal a budu citovat: „Pro mě, když jsem hrál hry a především když jsem poté četl knihy, vždy to byla… cítím se s Geraltem spojený a ten je v týmu Yennefer. Na hrách je samozřejmě skvělé, že si můžete dělat, co chcete, ale pro mě – dokonce i ve hrách – tým Yennefer.“
Já se s ním asi hádat nedokážu, jasně že ve zdrojových materiálech to vždycky bude Yenna a nikdo jiný. Jen ten vnitřní brouček v hlavě stále křičí: „Triss je lepší!“ Tedy alespoň se k němu lépe chová, není tak panovačná, a i když je také vcelku vyčůraná, jsem vždy přesvědčen, že jej má upřímně ráda. Nicméně král nerdů promluvil a o něm tento článek vlastně je, my se s tím musíme samozřejmě smířit.
