Přebíhám nekonečnou ulici nakaženou hlubokou tmou. Žaludek se vzpouzí a na jídlo nemohu ani pomyslet. Přesto mi chybí energie a sotva už někam doběhnu. Za okny nemocnice se jako na stráži strojeně vznáší démonické oko. Odkládám stranou víko popelnice, ale uvnitř není vůbec nic. Cítím tlukot srdce, jako by byl můj vlastní. Někdo tu je. Viděl jsem ho proběhnout a je stejně hnilobný a prokletý jako to oko. Ale zároveň jsme si tak podobní. Kdo je kdo? Sbírám své poslední síly, tasím mačetu a vrhám se oknem přímo do nemocničního sálu. Že takhle nevypadá každý váš večer? Asi je to přece jenom dobře, šlo o poněkud hororově laděnou situaci a hororu si zažíváme každý dost i bez démonických očí a mačet připnutých u pasu. Od vytváření střeštěných situací jsou tu např. hry, zejména letošní podzimní titul Hell is Others od vývojářů Strelka Games a Yonder.
Absurdní existence Adama Smithsona
Hell is Others je v první řadě hororově laděný PvPvE top-down shooter s jistou přítomností absurdity. V druhé řadě je přívětivým pixel artovým prostředím s výhledem na několik desítek večerních episod vašeho života. Adam Smithson se tak nějak snaží žít ve svém stísněném bytě, v srdci Century City, ale jeho zdánlivě banální potřebu narušují všemi možnými způsoby veškeré existence okolo, počínaje Alfredem, který reaguje na Adamovy dotazy více než vyhýbavě a své správcovské povinnosti často odbyde svým „zítra“. Sousedé nemluví a Adam si na sebe zbyl docela sám. Snad čirým štěstím se mu stala anonymní zásilka s povadlou bonsají, jejíž majitel si ji plánuje vyzvednout do deseti dnů. Nehodlá však přebírat seschlou rostlinku. Její život ovšem vyžaduje víc než vodu, vyžaduje krev, a tu v pokoji s hromadou lahváčů nenajdete. Krom toho se mu na stěně koupelny rozbilo zrcadlo a v trhlině se objevil chřtán něčeho neurčitého, o čemž však s jistotou můžeme říct, že potřebuje další krev, jinak Adamovi nedá spát. Adam se tedy musí vydat do ulic města a nasbírat to nejnutnější. Katana u pasu ovšem není samozřejmostí a antropomorfních kreatur v podobně absurdní situaci je v nočním městě více. Smršť Adamů Smithsonů tak vyústí v silně atmosférickou dvanáctiminutovku v temných ulicích sužovaných různými druhy pekelně vyhlížejících netvorů.
Kdo si doma staví, nekrvácí
Ještě než se vydáme do ulic, pobuďme chvíli v poklidném Adamově pokoji, který představuje oddechové pojítko mezi akční stránkou hry. Na samotném začátku toho nenabídne mnoho, budete si muset vystačit s prašivou koupelnou a těsným obývákem. V zkrášlení vaší „základny “ však bude spočívat padesát procent náplně hry. Ukojit potřeby vašich nových přátel nebude jediná zodpovědnost. Prostřednictvím úkolů budete dostávat různobarevné tapety a „krumpáče“ na odbourání stěn, ale také nábytek, jenž poskytne přidanou hodnotu formou trvalých bonusů, jako je rychlejší pohyb, rychlejší přebíjení a všechno, co v ohrožených ulicích můžete jenom potřebovat. V pozdějších fázích hry poslouží i jako skladiště cenných předmětů, prostor pro obchodování či pěstírna šlechtěných nábojů, z nichž lze pomocí sesbíraných předmětů vytvořit něco neskutečně nebezpečného.
Hon na sběrače
Jakmile nastoupíte do výtahu, 2D prostředí střídá top-down kamera nasazená přímo na Adamova ramena. Coby správný kravaťák máte na své úkoly a vlastní záměry čistých dvanáct minut času. Nevejdete-li se do časomíry, temnota vás pohltí. (Doporučuji vyzkoušet dříve, než za splnění úkolu obdržíte první obstojnou zbraň, která je jinak poměrně drahá).
Zpočátku budete nejspíš tápat. Se zrezivělým revolverem v ruce a něco málo náboji narazíte na předměty různého rázu. Tu najdete konzervu, sešlý koláček nebo špinavé bankovky, jinde zase obvaz, náboje a pilule, které papírově přidávají rychlost pohybu. Uklidíte se někde do baráku a po cestě naprosto otevřeně přiznáte něčemu, co vypadá jako obrovská moucha s policejní sirénou, svoji přítomnost. V kuchyni rodinného domku, někde na kraji města, si jídlem doplníte své životy, načež obraz začne narušovat červené pulzování. Napadne vás, že by snad mohlo jít o hráče. Uslyšíte povědomý zvuk sirény a vtom zpoza rohu obýváku vyběhne kreatura podobných tvarů jako vy. Začne do vás nekontrolovaně sypat z plně automatické pušky. Naprosto ponoření do stresové situace vystřelíte tři náboje, z nichž netrefíte ani jeden. Umíráte. Nějak takto by se daly shrnout první zkušenosti spousty hráčů, ať už např. těch na Steamu, již popisovali své první hry prostřednictvím recenzí, nebo těch, kteří kritizovali trochu rozbitý matchmaking pod videi na YouTube.
Ano, pravda je taková, že hra spojuje nováčky s hráči, kteří mají svoji postavu daleko rozvinutější, plně vybavenou nebezpečnými zbraněmi, a dost dobře vědí, jak se věci v Century City mají. Někteří hráči – já také – však zpětně zvažovali, jakým způsobem je matchmaking nastavený. Jako nováček sice zastupujete jakousi pozici hadru na vytírání, ale o to zábavnější je zkušenost v ponurém městě plném démonů, kteří doléhají stejně tak na vaše soky, jako na vás. Nejprve zkrátka poznáváte mechaniky a vyhýbáte se šarvátkám. Následně začnete sbírat peníze a jiné potřebné materiály, začnete si odemykat obchodníky, plnit úkoly, dostávat silnější předměty a nový nábytek. A nakonec přijde čas nevyhnutelné evoluce, kdy se stáváte predátorem a ostatní padají na úroveň lovné zvěře.
Ovšem každá džungle obsahuje i nějaké konkurenty, a proto i na vysoké úrovni vznikají poměrně zajímavé šarvátky. Jednoduše řečeno stačí, aby se postava Adama dvakrát pozvracela, abyste pochopili, že do něj jídlo nemůžete cpát bez ustání a jediným vysvobozením pro žaludek bude přechod na další den. Postačí vyrabovat několik budov, abyste věděli, kde najít jídlo, léky, obvazy, kde prodávají zbraně a kde najdete náboje. Když umřete, ztratíte všechny své trvalé bonusy. Přítomnost nevědomí vás nevyhnutelně vyškolí, a to tak, že se budete bavit, posunovat a dříve či později sesazovat někdejší lovce z pomyslného vrcholu potravinového řetězce. Mimo jiné pobyt v domě a v ulicích města doplňuje směsice hororové elektronické hudby a jazzu, jejichž tempo určuje nastalá situace. Není nad to si před pořádným honem vychutnat doušek kávy a načerpat ladné tóniny saxíku.
S nimi, ne bez nich
Hell is Others je, jak se říká, živá hra a svoji hráčskou základnu si vývojáři plánují udržovat pravidelnými aktualizacemi a novým obsahem. Hra má velký potenciál a nabídne poměrně silnou životnost. Kombinované budování vlastního bytu dá oddychnout jinak kompetitivní řežbě a ti nejvěrnější fanoušci mohou počítat se světlými zítřky. Za svých cca třináct hodin jsem na protivníky nijak dlouho nečekal, nejdéle snad dvě minuty. Přece jenom jde o nezávislou hru, proto nejsou dvě minuty zase až tak moc. Když se na to však podíváme jinak, jde o nezávislou hru. Ve své podstatě toho tolik nenabízí a konzumní hráči zde budou postrádat zejména realistickou grafiku, módní oblečky postav a vůbec větší variabilitu hratelnosti. Hell is Others je nepochybně originálně zpracovaná jednoduchá myšlenka, která funguje velmi dobře, ale jakmile jednou selže hráčská základna, Hell is Others umírá.
Pixel artový PvPvE top-down shooter Hell is Others pohltí hráče silnou hororovou atmosférou a slibnou herní dobou v relativně malém prostředí Century City. Proti snaze hlavní postavy Adama Smithsona pouze a jenom žít stojí veškerá absurdita, s níž se potýká. Kombinací budování Adamova bytu a nočních vycházek na život a na smrt vzniká titul, jenž hraje do noty vášnivým kompetitivním hráčům, ale i rekreačním budovatelům, protože každý má možnost volby, a buďto zůstanete sběrači, nebo se stanete lovcem.
