Bájný a impozantní antický Řím je označován též za kolébku civilizace. Věčné město, místo zrodu práva, ale také násilí, politických intrik a vražd. Většina lidí si zcela jistě alespoň jednou pomyslela, jak ohromující pocit musel každý, kdo vkročil poprvé do Říma, mít. Řím a Římské impérium však byly známé nejen díky impozantním stavbám, technologickým divům a právnímu systému, ale také díky římským legiím. S Římem je pak silně spjato jméno známého politika a vojevůdce, kterým byl Gaius Julius Caesar. Hegemony Rome: The Rise of Caesar je realtimová strategie, která sleduje vzestup jednoho z nejlepších vojevůdců a dobyvatelů historie.
zdroj Longbow Games
Hegemony Rome: The Rise of Caesar jako kombinace dvou skvělých sérií
Hegemony Rome: The Rise of Caesar je součástí neméně známé série, do níž spadají tituly jako Hegemony Gold: Wars of Ancient Greece nebo Hegemony III: Clash of the Ancients. Série Hegemony se od ostatních her ve své kategorii liší (nebo se o to alespoň pokouší) důrazem na historickou přesnost. Jedná se tak o částečné spojení sérií Europa Universalis a Total War.
Hegemony Rome: The Rise of Caesar, tedy v překladu Caesarův vzestup, začíná ve chvíli, kdy se Caesar probojuje hluboko na území Germánie a Galie. Mezi vojskem je respektovaný, uznávaný a jeho legie mu jsou naprosto oddány. To patrně také z důvodu, že podle některých záznamů jí stejné jídlo jako běžní vojáci a snáší s nimi stejná příkoří. Kampaň je rozdělena do čtyř kapitol a zachycuje již zmíněné tažení na území barbarů, v pozdější fázi hry se ale dostanete až na území jižní Británie.
Sandboxový režim pak dává možnost hry v závislosti na zvolení mapy, oblastí a frakce území Evropy a Británie, kde budujete města, shromažďujete zdroje a dobýváte další území. K tomu můžete plnit různé dílčí úkoly, snažit se zvítězit skrze ovládnutí klíčových provincií nebo totálně ovládnout mapu.
Zní to opravdu nadějně a v mnoha ohledech by se mohlo jednat o silnou konkurenci právě zmíněného Total War, jenže to není tak úplně růžové. Již v době vydání měla hra hodně technických problémů a byla sužována značnými bugy.
Mezi ně patří problém, že úkol kampaně se vám nesplní, zasekne se a hra na tento fakt nereaguje. Na to navazují i achievementy na Steamu, které se v některých případech nedají splnit. V případě kampaně pomůže znova začít hru nebo nahrát uloženou pozici, u achievementů je to bez šance. Nicméně při troše štěstí a trpělivosti byste měli být schopni kampaň dohrát.
zdroj Longbow Games
Zásobování hraje klíčovou úlohu
Velká část akce se odehrává na strategické mapě, kde manévrujete s armádami, zatímco v pozadí budujete města, sbíráte suroviny z farem, dolů a pil. K tomu, aby vše dobře fungovalo, musíte mít správně nastavené zásobovací cesty. To provedete taktéž na strategické mapě, případně si můžete pohled přiblížit a pro lokální osady provést tuto akci přímo.
Zásobovací trasy budou často napadat nepřátelské jednotky a tím budou hatit vaše snahy o rozšíření Říma. Titul má v tomto ohledu silný důraz na zásobování a správné rozvržení zásobovacích tras. Čím delší trasa je, tím větší je riziko možného přepadení, a zároveň je nutné, aby vaše města měla zásobu všech základních surovin, hlavně jídla. To samé platí pro provizorní pevnosti, kempy nebo třeba mosty, kde je dobré nechat i nějakou obranu. Každá osada může navíc uživit pouze omezený počet vojáků, což je vcelku logické. V tomto ohledu funguje Hegemony Rome: The Rise of Caesar perfektně, tedy principiálně.
Ve skutečnosti vás systém nutí budovat sítě složitých zásobovacích tras, které se kombinují jedna přes druhou nebo navazují na jinou. To, že to nefunguje vždy podle očekávání, je věc druhá. Někdy se vám stane, že morálka tamních jednotek klesá z důvodu hladovění, a to i přesto, že zmíněný opevněný most má zásob dostatek.
Od zásobování se dostáváme ke správě osad. Své osady, které ovládáte (nebo je dobudete), můžete následně vylepšovat. Specializace je z dlouhodobého hlediska velmi důležitá, a to nejen při obraně, ale hlavně při verbování vojáků. Opět v tomto ohledu nabízí titul velmi povedený a celkem pestrý segment, jak si můžete své osady vylepšit a co v nich budete mít. Osady zároveň nejsou nafukovací, a tedy máte vždy (v rámci toho, o jakou osadu se jedná) omezený počet pozic, které můžete vystavět a následně vylepšit. Také pokud budete mít například výrobnu obléhacích strojů, nemůžete mít v té samé osadě cvičiště pro jezdectvo.
zdroj Longbow Games
Hurá do boje!
Přišel čas říci si něco víc o bojování a taktické stránce hry. V tomto ohledu se jedná o princip podobný bojům v Total War, akorát že všechno probíhá v reálném čase. Na strategické mapě tedy vidíte armádu, jak se přesouvá k nějakému místu nebo osadě, a můžete plynule přejít do bitevního rozhraní, které znáte z TW. Pokud vám u toho tedy hra nespadne do Windows.
Princip hry je zejména obsazování klíčových míst. Když se vaše armáda dostane ke městu, musí jej obléhat a vidíte, jak jej pomalu zabíráte. V tom vám samozřejmě budou bránit místní obránci. Někdy se setkáte s unikátní situací, kdy je osada zasazena do útesu či na vyvýšeném místě a k útoku můžete použít jen několik jednotek oproti standardním pěti nebo více.
Prostor pro taktiku je ale v případě soubojů nedotažený, a to nejen v rámci dobývání. Ačkoliv je ve hře poměrně hezká paleta jednotek, stačí vám vytvořit z legionářů zeď, kterou pošlete proti nepříteli, a pak jednu jednotku pošlete na bok nebo záda nepřítele, abyste mu snížili morálku. Ve finále se jede klasicky na to, že větší počet jednotek dokáže udolat i silnější jednotky v poměru 1 : 2 – 1 : 3, případně rozhoduje právě morálka a nasycenost. V případě, že jsou jednotky, které byly zverbovány, zajaty, mohou být použity jako otroci nebo se jinak vrátit do města, kde byly naverbovány, aby se pomalu obnovily.
Každá jednotka získává zkušenosti a můžete ji vylepšit o různé podpůrné třídy, které poskytují značné výhody. Pro lučištníky se bude jistě hodit větší dohled na mapě, pro jezdectvo pak větší výdrž. Můžete také zvolit, aby se k vaší jednotce přidal lovec, který pro ni bude sbírat potravu. Třída Centurion zvýší poškození zblízka a takto bych mohl pokračovat. I tady vývojáři mysleli celkem prozíravě a každá jednotka může mít pouze čtyři třídy specializace.
Jsou zde také generálové, které můžete k jednotce, potažmo vaší armádě, přiřadit. Jejich bonusy nejsou ale zdaleka tak znatelné jako v případě tříd u základních jednotek, a to ani s ohledem na morálku.
zdroj Longbow Games
Někdy se to prostě nepovede
Umělá inteligence nepřátel spoléhá v drtivé většině hlavně na přečíslení v rámci počtu – na manévrování a taktiku obchvatu v tomto ohledu od AI zapomeňte. V této režii je pak vedena i celá kampaň a je znát, že většina nepřátelských sil v kampani je naskriptována. Pokud se vám podaří dostat se na úroveň sil nepřítele, případně šikovně zablokovat jeho postup, a poté podniknete útok zboku, vyhrajete takřka vždycky. Žádné manévrování, žádné přemýšlení.
Vizuální stránka je zastaralá i na poměry roku vydání hry, kdy podobné tituly nabízely daleko více. Jednotky, které se snaží vypadat historicky přesně, jsou poměrně malé, budovy holé a bez hlubšího detailu.
Audio stránka hry také nijak neoslní. Splňuje sice svůj účel, ale o nic, co by stálo za zmínku, se nejedná.
zdroj Longbow Games
Hegemony Rome: The Rise of Caesar je RTS titul, který vás zavede na počátek tažení jednoho z nejslavnějších a nejschopnějších vojevůdců lidské historie. Jeho provedení však nenabízí to, co soudobé tituly v této kategorii, a to i přes některé fajn nápady. Jedná se spíše o levný a nepovedený klon série Total War, který kvalitou bohužel neoplývá. Když k tomu přičtete, že hra často padá, špatnou AI nepřátel, špatně fungující základní mechanismy a nefunkční achievementy, opravdu se nenachází žádný důvod, proč tento titul hrát.
