Streamovací gigant Netflix nečekaně nasadil do celosvětové nabídky snímek Godzilla Minus One. Dosud jej v pohodlí svých domovů mohli legálně zhlédnout pouze diváci v Japonsku, kde také již před měsícem vyšel na Blu-rayi. Zbytek světa si musel na fenomenálně úspěšný film počkat, neboť japonské studio Tóhó se dohodlo se svým americkým partnerem Legendary Pictures tak, aby se Godzilla při uvedení na globální VOD trh nestřetla se svou hollywoodskou inkarnací v podobě filmu Godzilla x Kong: Nové impérium.
Šíleně vážná Godzilla
Zatímco Američané filmů s Godzillou natočili pět, společnost Tóhó jich uvedla do kin již celkem 33. Od roku 2000 přitom na sebe (s jednou výjimkou) již nijak nenavazují a každý zachází se slavným monstrem po svém. Godzilla Minus One, za níž stojí významný žánrový režisér Takaši Jamazaki, posouvá děj do těsně poválečného Japonska. Obrovský ještěr v něm tak může symbolizovat jak trauma Japonska z prohrané války, tak osobní selhání hlavního hrdiny Kóičiho Šikišimy. Ten nejprve jako pilot kamikaze zběhnul ze své mise a později při prvním útoku Godzilly nedokázal ochránit své kolegy.
Vážné téma a seriózní (byť melodramatický) tón japonského filmu jsou v kontrastu s pestrobarevnou a nespoutanou akční podívanou, na niž láká Godzilla x Kong: Nové Impérium. Liší se nakonec i pojetí samotné Godzilly – zatímco v Minus One ztělesňuje zkázu, v Novém impériu vystupuje jako ochránce pozemského života. Mnoho západních diváků se mylně domnívá, že tyto odlišnosti je možné zobecnit a že vystihují způsob, jakým příběhy o Godzille zpracovávali američtí a japonští filmaři již v minulosti.
Ve skutečnosti je drtivá většina japonských filmů s Godzillou charakteristická právě silnou nadsázkou a heroizací titulní postavy. Godzilla: Final Wars (2004), poslední japonský film s Godzillou před vznikem série od Legendary Pictures, například kromě soubojů s mnoha obřími monstry obsahuje i mimozemšťany, lidské mutanty a superhrdinské bojové umění esteticky čerpající třeba z Matrixu.
Godzilla dobývá Hollywood
Godzilla Minus One se setkala s obrovským komerčním úspěchem, který výrazně předčil očekávání producentů z Tóhó. Celosvětově utržila asi 116 milionů dolarů, což je na poměry nehollywoodského filmu gigantická částka. Diváky a kritikou přitom byla přijata s téměř jednohlasným nadšením. Podobně jako indický velkofilm RRR, který dorazil do kin o rok dříve, byla množstvím filmových publicistů a influencerů vyzdvihována jako příklad svěžího a originálního blockbusteru, od něhož by se současný Hollywood mohl lecčemu přiučit.
Velké chvály se dočkala zejména kvalita použité digitální animace, na níž je velká část filmu postavená. Vzhledem k relativně nízkému rozpočtu, který podle všeho nedosahoval ani částky 15 milionů dolarů, byly praktické dekorace spíše minimalistické a většina kulis musela vzniknout na počítači. Právě za triky byl nakonec film oceněn Oscarem.
V Česku byla Godzilla Minus One nasazena do kin v prosinci minulého roku prakticky bez jakékoli reklamy a v malém počtu kopií, takže ji viděli jen obzvláště pozorní a oddaní diváci. Na Netflixu je však snadno přístupná každému. Kromě českých titulků je dokonce vybavena také dabingem.