Píší se osmdesátá léta devatenáctého století a vše vypadá nadmíru nadějně – nejnovější modely parních strojů zefektivnily výrobu, pokročilé mechanické počítače umožnily stavbu prvních robotů a společnost se zdá být na svém vrcholu. Léto roku 1886 však přerušila klimatická změna, která s sebou přinesla nezvyklé ochlazení po celém světě. Nikdo neví, odkud se vzala, a jakékoliv snahy ji zvrátit byly marné. To nejlepší, co mohlo slavné britské impérium učinit, bylo pár příprav, díky nimž by snad lidé mohli nějak přežít v blížící se mrazivé pustině. I taková nejistá šance si ale vyžádá mnoho dřiny, obětí a především uhlí. To už budete mít na starosti vy.
Do této značně neveselé alternativní historie vás přenese Frostpunk, který v roce 2018 vydala společnost 11 bit studios a který je nyní dostupný u Albi i v deskové verzi. Třebaže hra rozhodně stojí za vyzkoušení, možná s její koupí ještě trochu počkejte. V zimě byste ji asi hrát nechtěli.
Nikdy není dostatek uhlí
Frostpunk spadá do žánru budovatelské strategie, takže základní aspekty jako stavění budov a přidělování pracovníků k produkci není potřeba rozepisovat.
Uprostřed vašeho města stojí generátor, obří kotel na uhlí, který vytápí své okolí. Vzhledem k tomu, že teploty začínají většinou na minus dvaceti stupních a postupně se jen horší, je snad jasné, že ho nesmíte nechat vyhasnout. První výraznou inovací je kulatý tvar ústředního generátoru, kvůli němuž vše stavíte na kruhové mřížce. Zcela zásadním na to navazujícím faktorem je teplo. Pokud lidé pracují nebo přespávají v chladu, onemocní. Léčená nemoc znamená pracovní indispozici, neléčená pak amputaci nebo smrt. Pokud vám více lidí v prvních dnech odpadne, raději rovnou restartujte hru.
Kromě topení generátorem můžete pro svá pracoviště vyzkoumat ohřívače nebo stavět na ulicích sekundární rozvaděče tepla. Vzhledem ke klesající teplotě je důležité efektivitu vytápění, izolaci budov i produkci uhlí průběžně zvyšovat.
Využívání zdrojů jako klíč k úspěchu
Základními zdroji tu jsou dřevo, ocel, uhlí a jídlo. Dřevo získáváte ze zmrzlých stromů, ocel těžíte v dolech a uhlí dolujete, vyplavujete ze země tlakem nebo pálíte v milířích. Jídlo se dá získávat lovem, ze skleníku, anebo – v krajním případě – z mrtvol.
V pozdějších fázích hry se přidají ještě parní stroje (neboli Steam Cores – klasický bonusový zdroj potřebný pro pokročilou techniku, který si nemůžete nijak vyrobit, pouze recyklovat/nacházet) a protézy (pomocí nichž můžete zmrzačené lidi zapojit zpět do práce).
Protože se nacházíte v žánru steampunku, můžete si postavit i tzv. automatony – čtyřnohé parní roboty, které sice oproti lidem mají menší efektivitu, ale zato pracují nepřetržitě a nehrozí jim omrznutí. Také z vizuálního hlediska jsou velice efektní a je radost sledovat, jak kráčejí po městě a plní zadané úkoly.
Lidi se dělí do tří skupin, na pracovníky, inženýry a děti. Pracovníci zastanou všechny manuální práce, ale k těm složitějším postrádají kvalifikaci. Inženýři zvládnou všechno, co pracovníci (kromě lovu a průzkumu), ale nejlépe je využijete pro výzkumná nebo lékařská zařízení.
Děti pak hlavně představují hladové krky… ledaže? Ostatně ani skutečná viktoriánská Anglie se je nebála zapřáhnout. Škoda jen, že tito malí neumětelové v práci rádi umírají, což zbytku pracovníků poněkud kazí morálku.
Nakonec přibydou také zmíněné automatony, třebaže ty bez patřičných vylepšení nemohou pracovat v lékařství, ve výzkumu ani při průzkumu. Zamilujete si je ale i tak.
Vzhůru do pustiny
Jakmile alespoň trochu zajistíte stabilitu vašeho města, nechá vás Frostpunk objevovat okolí. Na mapě krajiny se vám vyznačí orientační body, kam můžete vyslat průzkumníky. Ti mohou nalézt buď další milníky, lidi navíc, bonusové zásoby, anebo dodatečné zdroje surovin, u nichž si můžete postavit zásobovací stanici. Tímto způsobem se také posouváte v příběhu, protože přitom často narazíte na událost, která spustí hlavní zápletku. I bez vnějších vlivů vás však pády teploty, skriptované příhody a důsledky vašich rozhodnutí budou držet pod neustálým tlakem, takže si budete moct oddechnout maximálně na den či dva.
Boje se zde naštěstí nedočkáte. Maximálně se může stát, že půjde do tuhého a budete muset potlačovat vzpoury za pomoci stráží.
Vývoj, Adaptace a Účel
Coby velitel města disponujete dalšími dvěma způsoby, jak si přežití usnadnit. Jako první tu máte klasický výzkum, který funguje na základě technologického stromu a který provádějí vaši inženýři v dílnách. Tím si odemykáte nové budovy nebo bonusy pro ty stávající, takže čím dříve s ním začnete, tím lépe.
Druhý způsob je vydávání zákonů, které můžete provádět s určitým časovým odstupem. Zákony vám umožňují reagovat na aktuální problémy tím, že vyhlásíte nová pravidla nebo umožníte stavbu určitých zařízení.
Můžete například řešit nedostatek dělníků dětskou prací, omrzliny amputací, pro zamezení nepokojů můžete povolit hospody a při nedostatku surovin zavést delší směny. Skoro každý ze zákonů však s sebou nese i nějaké negativum, ať už ve formě postihu k naději/nepokoji, anebo unikátní události, která se s daným výnosem bude pojit.
Občas si také příběh vynutí rozhodnutí, jak své lidi budete dále motivovat. Na výběr máte mezi řádem a vírou. Řád vám umožní vysílat propagandu, vycvičit ozbrojené hlídky nebo třeba vytvořit síť udavačů. Víra začíná poměrně nevinně stavbou kostelů a veřejnými obřady, ale nebojte se, zvrtnout se může obojí. To opět závisí na tom, jak daleko jste ochotni zajít.
Podobné důsledky jsou vám prezentovány ve formě kreslených obrazovek, často s více možnostmi, jak reagovat. V tuto chvíli už by mělo být jasné, že tímto způsobem často budete pouze volit menší zlo. Požadavky vašich lidí také můžete zcela ignorovat, ale tím si je pochopitelně příliš nezískáte.
Město musí přežít
Hlavním motivem hry Frostpunk jsou oběti a otázka, co všechno se ještě dá ospravedlnit v rámci zachování celku. Jinými slovy, není úplně těžké některou z kampaní dohrát – možná ale nebude lehké to provést tak, abyste se poté na sebe dokázali podívat do zrcadla. Potřebujete ruce navíc? Nechte pracovat děti nebo si vynuťte čtyřiadvacetihodinové směny. Příliš mnoho nepokojů? Po několika veřejných popravách si to lidé rádi rozmyslí. Hřbitovy? K čemu, mrtvá těla mají tolik jiných využití… Pokud ovšem patříte mezi zásadové hráče, možná spíš budete každou chvíli restartovat, abyste se k podobným možnostem nemuseli uchýlit. V tomto případě počítejte s obtížností navíc.
A New Home
Hlavní scénář začíná prostě – s hrstkou přeživších jste dorazili ke generátoru, u něhož vybudujete své město New London. Prozatím máte dostatek zásob, ale bylo by vhodné začít s vlastní produkcí a také shromáždit zbylé lidi, co se po cestě ztratili. Navíc jsou vaši obyvatelé poněkud neklidní, co se celkových vyhlídek do budoucna týče, a hlídky vám hlásí, že se blíží dosud nevídaná bouře…
Tato základní hra vám umožní, abyste si všechno dostatečně osahali. Nové scénáře se vám odemknou až poté, co přežijete požadovaný počet dní a budete dostatečně připraveni na další výzvy.
Pokud nechcete zkoušet štěstí zde, máte na výběr také z nekonečného (název mluví za vše) a klidného (pro ty, co chtějí raději jen stavět) módu. Kdyby i toto bylo málo, každý ze scénářů si můžete ještě přizpůsobit dílčím nastavením obtížnosti. Příležitostí k načerpání zkušeností je tedy dostatek.
The Arks, The Refugees
Další dva scénáře, které obsahuje původní Frostpunk, jsou varianty toho základního, jen s drobnými úpravami.
The Arks vás postaví do čela výpravy akademiků z Oxfordu a Cambridge, pověřené péčí o semennou banku. Kolem generátoru proto stojí čtyři Archy, které za žádných okolností nesmí zmrznout, aby po opadnutí mrazu bylo čím zazelenit zemi. To také znamená, že nemáte žádné dělníky, jenom inženýry a automatony, a místo lovu se spoléháte na skleníky. Zato si však, pokud vše dobře provedete, můžete město plně zmechanizovat a šance na přežití (nejen lidstva, ale i rostlinstva) budou celkem vysoké. Jen někteří z vašich sousedů neměli tolik štěstí…
The Refugees vás pak nechá vést město, v němž dělníci po cestě svrhli nenáviděné lordy a sami se chopili správy generátoru. Zde už žádné nové prvky nejsou, jen postupně začne přicházet zbytek výpravy a vy sami se musíte rozhodnout, jestli bývalým tyranům odpustíte, nebo ne. Pokud ano, stejně musíte chladit (obrazně řečeno) hlavy vašich lidí, kteří s projeveným milosrdenstvím příliš spokojení nebudou. Pokud ne, počítejte s tím, že lordi se jen tak nevzdají.
DLC The Fall of Winterhome
V hlavním scénáři jste vyslali hlídky do města Winterhome, našli jej zničené a museli řešit, co s touto nemilou zprávou dělat. V tomto rozšíření názorně uvidíte, co tomu předcházelo.
Z herního hlediska se jedná o takovou kampaň naruby, své město dostanete v troskách a schválené zákony jsou ty, ke kterým byste sáhli jen v nouzi nejvyšší. Prvním úkolem je tedy odklidit ruiny, obnovit infrastrukturu a vrátit lidem naději. Kromě toho se ale generátor nezdá být úplně v pořádku a těžko říct, jak dlouho vydrží. Celé to tak už to bude trochu těžší.
Coby netradiční výzva tento scénář potěší, ale lehce jej podkopává fakt, že už předem víte, jak to s Winterhomem skončí. Překvapením akorát bude, jakým způsobem a jak zručně to vše coby velitel vyřešíte.
DLC The Last Autumn
Zde se posunete trochu nazpět v čase do doby, kdy se mráz blíží, ale veřejnost to neví. Jen Imperiální průzkumná společnost dostala pokyn z těch nejvyšších míst, aby potají zahájila plán na záchranu lidstva. Jste proto pověřeni stavbou jednoho z generátorů, k němuž se později budou moci lidé uchýlit.
Naneštěstí musíte předstírat, že je vše v pořádku, a tak po vás pracovníci budou pořád žádat nějaké ústupky. Vaše dělníky totiž oslovily rovnostářské ideály socialismu, které si budou zkoušet vymáhat stávkami, zatímco inženýři vědí všechno nejlépe a nejraději by ty uřvané plebeje nahnali pod ozbrojený dozor. Zápletka na sebe nenechá dlouho čekat.
Na rozdíl od základní hry tu alespoň zpočátku nemusíte řešit teplotu, místo toho vás potrápí produktivita. Čas na dokončení generátoru je pevně daný a je jen na vás, jakým způsobem zrychlíte výstavbu na dostatečnou úroveň. Zde právě přijde na řadu vybírání si stran mezi pracovníky a inženýry, spolu s (když použijeme terminologii jiných strategií) prvky výstavby monumentu. Co se herních mechanik týče, jedná se o vítané zpestření, které by člověk od DLC očekával. Jen cenovka 16,99 euro – více než polovina ceny základní hry – poněkud zamrzí.
DLC On the Edge
Nedávná bouře (kterou jste v A New Home zdárně přežili) odkryla zaváté vojenské skladiště plné nedotčené techniky; New London proto vysílá expedici, aby u něj založila stanici a začala s dodávkami materiálu. Zde pro změnu nemáte ani generátor, můžete leda tak pálit uhlí v ohřívačích a doufat, že neudeří mrazy. Zato vaše domovské město vás má pevně pod palcem a jeho požadavky jsou čím dál tím nerozumnější. Nedalo by se však něco vyhandlovat s jinými stanovišti, která jsou na tom podobně?
Rovnou řekněme, že toto DLC je slabší – nových mechanik je zde poskrovnu a příběh se také úplně nevyvedl. Jeho cena je navíc 12,99 euro, což obsahu příliš neodpovídá.
Stálo to za to?
Stejně jako ve svém předchozím titulu This War of Mine vás vývojáři postaví před náročné volby, poskytnou vám sotva dostatek zásob, dají vám na výběr ze dvou špatných možností a nechají vás si nést následky. Na rozdíl od This War of Mine to zde místy tolik nefunguje.
Pokud jste udělali pár zoufalých rozhodnutí, hra vám s radostí vyčte, jak jste ustanovili diktaturu, nahnali děti do práce a mrtvolami hnojili ve sklenících. S tím se nedá moc nesouhlasit. Pokud jste se však drželi zkrátka, dozvíte se stejně vážným tónem, že jste vařili polévku a zachraňovali životy amputacemi. Zde už to působí spíše jako okatá snaha ve vás vzbudit alespoň nějaké emoce, i když zavedení některých zákonů se jen stěží vyhnete.
Ukazatele naděje a nepokoje jsou navíc víceméně jen pouhá čísla. Jedno nesmí klesnout na nulu a druhé nesmí vystoupat na stovku, ale jinak na hratelnost nemají skoro žádný vliv. The Last Autumn to trochu vylepšil – naději nahradil motivací, která ovlivňuje produktivitu na pracovišti, a nepokoj zvyšuje šanci na stávky –, ale to je příliš málo, příliš pozdě.
Na druhou stranu, jak si všimly různé analýzy na internetu, Frostpunk je povedenou a realistickou dekonstrukcí žánru steampunku. Vaši hrdinové nejsou podnikaví gentlemani s monoklem, ale hromady trpících dělníků, kteří kroutí dvanáctky v továrnách. Za svou tvrdou práci dostanou možná tak polévku s alkoholem nebo pilulky kokainu. Veškeré výdobytky parní síly sotva stačí na to, aby udržely společnost v chodu… a jak se jen tak mimochodem dozvíte, ony drahocenné automatony byly dříve používány k válčení. Vskutku nadějné vyhlídky.
Stalo se… něco?
Hlavní věcí, co zde může zklamat, je příběh. Ten totiž (i přes těch pár bystrých postřehů) zůstal nevyužitý. Fall of Winterhome, A New Home a On the Edge víceméně tvoří souvislou příběhovou linku, ale jedno z toho je lehce nadbytečný prequel a druhé poněkud nepovedené pokračování. Z toho se akorát dozvíte, že jedno konkrétní město zaniklo a druhé se zuby nehty drží. Dlouhodobá prognóza je nejistá.
The Arks a The Refugees sice zabaví a poskytnou pár detailů do celkového obrazu, ale jinak stojí samy o sobě – ani se nedozvíte, jestli se odehrávají dříve, nebo později než základní hra. Frostpunk: The Last Autumn byl zajímavý pohled na to, jak tento svět fungoval předtím, než šlo všechno začalo jít s kopce… a po něm vývojáři vydali poslední nedodělané DLC, prohlásili hru za hotovou a začali pracovat na pokračování (další DLC, přidávající jedinou mapu do nekonečného módu za 4,99 euro, je kapitola sama o sobě).
Dokonce se ani nedozvíte, proč vůbec nastala věčná zima. Po dohrání celé hry i s rozšířeními budete mít možná tři nebo čtyři teorie, ale pravdivá může být jedna, všechny, nebo také žádná. Vzhledem k ohlášenému pokračování můžeme jen doufat, že vývojáři vědí, co dělají.
Úpadek lidstva ve stylovém provedení
Na pohled je Frostpunk pěkný, město vidíte ve 3D s volnou kamerou. Můžete si tak s ní točit, jak jen chcete, nebo třeba zazoomovat na jednotlivé lidičky, co si jdou po své práci. Nápadné ukazatele vás upozorní na problémy v produkci jednotlivých budov a zobrazení teploty vám vykreslí vaše město ve stylu infračervené kamery. Potenciál alternativní historie byl v tomto ohledu také využit na jedničku, a tak budovy, lidé i další vizuální prvky mají svůj osobitý vzhled. Jako poslední vymoženost máte fotorežim, díky němuž si můžete svoje město kdykoliv vyfotit.
Oproti tomu rozhraní se sice zdá být úhledné, ale s jeho ovládáním už je to horší. Jednak se v něm těžko hledají jednotlivé možnosti a jednak je tutoriál zpracován formou vyskakovacích okének. Buď tedy budete všechna poctivě pročítat (což velice zpomalí začátek hry), anebo se budete učit vše za pochodu. K dispozici máte i tabulky týkající se zdrojů, produktivity, obyvatelstva a podobně, avšak opět nejsou příliš dobře vysvětlené.
Hudba je orchestrální a patřičně epická, navíc se různě stupňuje například s přicházející bouří. Trpí však špatným dávkováním, hraje totiž neustále. Ne že by se úplně opakovala, ale po několika hodinách poslechu už proti vší té epice budete naprosto imunní.
Drobná zaškobrtnutí stranou, Frostpunk je skvělá budovatelská strategie. Obtížnost je nastavena tak akorát, abyste se vždy nějak protloukli, ale zároveň už museli začít řešit další krizi, co se rýsuje na obzoru. Pouze hráči, kteří rádi hrají s rozmyslem nebo mají empatii pro své pracovníky, by se měli držet stranou. Titul táhne dolů především nevyužitá premisa alternativní historie, z níž by se bývalo dalo získat o tolik víc. Mimo to i určitá rozhodnutí, která se týkají nabídky DLC, poněkud zavání rýžováním peněz.
