Před nějakou dobou jsme v našem retro okénku zavzpomínali na první díl legendární série FlatOut, jenž pod křídly studia Bugbear Entertainment vyšel před dvaceti lety, v roce 2004. Dnes se podíváme také na jeho nástupce FlatOut 2, který většina fanoušků považuje za nejlepší díl celé série. Druhý díl nicméně nebyl jenom pouhou drobnou evolucí, ale přinesl několik významných změn v hratelnosti a obsahu. Pojďme si teď dvojku připomenout v našem krátkém článku.
Kompletně překopaný kariérní režim
První významnou změnou bylo kompletní překopání kariérního režimu. Ten se již nedělil na šampionáty Bronze, Silver a Gold, v nichž jste pro získání poháru museli odjet všechny závody alespoň na třetím místě, ale na třídy Derby Class, Street Class a Racing Class. Každá z nich nabídla nově hned několik šampionátů s různým počtem závodů, ve kterých jste za své umístění získavali mistrovské body a jejich výsledný počet posléze rozhodl o vaší celkové pozici v daném šampionátu. Tento systém přinesl hned několik výhod. Jednak se tím prodloužila herní doba, která činila až třicet hodin čistého herního času, a také jste nutně nemuseli každý závod dokončit na prvním místě, abyste nepřišli o možnost v šampionátu zvítězit. Naopak, co mě u FlatOut 2 trošičku zamrzelo, byla absence vícera soupeřů. Stejně jako u prvního dílu jich totiž bylo jen sedm, což nebylo nikterak moc, a já bych zde rozhodně větší počet uvítal.
Na druhou stranu kvituji, že stunty a další „vedlejší eventy“ nebyly na rozdíl od jedničky schovány pod samostatnou kategorií, ale staly se plnohodnotnou náplní kariérního režimu. Pokud jste tedy chtěli FlatOut 2 dokončit na nejvyšších 100 %, museli jste povinně odehrát i destrukční derby a rovněž různé minihry s katapultací vašeho panáka. Když už jsme u nich, celkový počet destrukčních arén, a zvláště pak miniher, se u druhého dílu rapidně zvýšil. Zatímco první FlatOut nabídl šest disciplín s panákem, druhý díl toto číslo navýšil až na dvojnásobek. Bugbear Entertainment udělal v tomto ohledu velký pokrok a značnou revoluci.
Vylepšená destrukce či větší vozový park
FlatOut 2 rovněž narostl v detailnosti zpracování destrukčního modelu a obsahu vozového parku, každá třída vám nabídla nějakých devět až deset aut. Tím počet vozidel ve hře narostl na přibližně třicet, což je téměř trojnásobek oproti prvnímu dílu. Kvalita vozidel se samozřejmě dělí podle toto, v jaké třídě se zrovna nacházíte. Zatímco v Derby Class jste měli možnost vybrat si jen ze těch největších popelnic, slušně rychlé a hezky vypadající vozidlo vám bylo nabídnuto až v nejvyšší třídě Street Class. Co se týče tuningu, ten byl vesměs stejný jako u předchůdce a velmi důležitý pro vaši konkurenceschopnost. Opět se ale jednalo jen o nějaké to základní vylepšování typu „vyber si součástku a tu si jednoduše kup“. Můžeme alespoň říci, že uživatelské rozhraní bylo o něco přehlednější a také o něco modernejší.
Značné vylepšení dostala i destrukce prostředí. Kromě běžných pneumatik a různých barelů můžete se svým autem vjet například skrze skleněnou vitrínu, či dokonce obchodním střediskem, kde můžete zničit opravdu vše. Tím tak trochu navazuji na fakt, že FlatOut 2 obsahoval závody také ve městě, což bylo něco, co mi u prvního FlatOutu trošičku chybělo. Také byly vylepšeny různé efekty, jako je exploze, která vypadala více k světu, a tak působila více realisticky.
A samozřejmě vizuál
Na závěr dnešního retra si povíme něco o vizuální stránce. Jak už jsem v předchozí kapitole načrtl, závodit jste mohli mimo jiné také ve městě, které dodalo hře velký šmrnc a jednalo se podle mého názoru o nejhezčí, nejpropracovanější a nejlepší závodní lokaci ve hře. Městská lokace ale nebyla jedinou novinkou. Mnoho fanoušků si také pochvalovalo lokaci Water Canal, která skloubila malinké předměstí s velkým kanálem neboli spíše nádrží, do níž jste mohli vjet. Za mě další povedená a legendární lokace ve světě FlatOut 2. Titul nabídl také podobné lokace z prvního dílu, jako byl například les či závodní okruh. Do hry navíc přišly i speciální okruhy na styl klasických oválů, které můžeme znát například ze série Nascar a které byly rovněž součástí kariérního režimu.
Co se ale vývojářům s FlatOut 2 povedlo, je oslovit mnohem větší hráčskou základnu a tím udělat z tohoto dílu ještě větší legendu. Později se, vzhledem k velkému úspěchu, objevila i vylepšená verze FlatOut: Ultimate Carnage, která vyšla jako exkluzivní next-gen titul pro herní konzoli Xbox 360 a na přání fanoušků o něco později i na PC.
FlatOut 2 skvěle navázal na svého předchůdce, avšak přinesl mnoho vylepšení a taktéž od základů překopanou kariéru, která se stala hnacím motorem pro nadcházející remaster Ultimate Carnage a později i pro čtvrtý díl, o němž si také brzy něco povíme.
