Deskové hry často slibují přenesení oblíbených digitálních světů na herní stůl, ale málokdy se podaří věrně zachytit ducha předlohy. Far Cry: Escape from Rook Islands je v tomto ohledu zajímavým příkladem. Počin adaptuje ikonický třetí díl počítačové série od Ubisoftu, v němž hráči zažívali divoké dobrodružství na tropických Rook Islands ovládaných šíleným pirátem Vaasem Montenegrem. Jak si vede tento pokus o převedení akčního chaosu a intenzivního příběhu do podoby deskovky? Bude slavit stejný úspěch jako Zaklínač: Starý svět? Užil jsem si česky napsaná pravidla? Vztekal jsem se a plakal? Přestal zbytečně natahovat úvodní odstavec? To vše se velice brzy dozvíte!
Ano, přestal jsem natahovat úvodní odstavec
Far Cry: Escape from Rook Islands je kooperativní desková hra pro 1–4 hráče, která slibuje zhruba šedesát až devadesát minut herního času na misi. Titul obsahuje kampaň, v níž se ujmete jedné z šesti postav známých z videoherní předlohy. Na výběr jsou Daisy Lee (prosím, ne česká pornoherečka, jak se mě už několikrát ptali nejmenovaní), Keith Ramsey, Jason Brody, Liza Snow, Riley Brody a samozřejmě Oliver Carswell (neboli Oliver Autemvozil). Jejich společným cílem je přežít, splnit zadané mise a nakonec uniknout z ostrova. Příběh věrně kopíruje atmosféru hry Far Cry 3, včetně typických momentů zoufalství, akce a šílenství.
Hlavní mechanikou je kombinace akčního RPG a tahového ameritrashového přístupu. Každé kolo je rozděleno do fází událostí, tahů hráčů a nepřátelské aktivity. Tím se nabízí jak možnost taktického plánování, tak překvapivé zvraty. Kvůli narušujícím prvkům, jež hra nadhazuje, je důležitým faktorem spolupráce. Takovým šíleným unikátem pro mě už od začátku byl individuální vývoj postav, díky němuž se získávají schopnosti. Oblíbený videoherní faktor tak nabývá značných rozměrů i v deskoherní podobě, a tak je tu vážně skoro počítačová deskovka.
Na druhou stranu, když čtete úvodní informativní část, už musíte nutně počítat s tím, že tahle hra je obrovská, příprava náročná, a odehrát jednotlivé části není vůbec jednoduché. Misí má sice sedm, plus výukovou, ale už předem kalkulujte i s tím, že třeba jednu misi neodehrajete, budete ji muset opakovat a překonat své možnosti i hranice trpělivosti. Pláč a nervy jsou běžnou součástí, protože když máte ve skupině fanouška pornožánru, který neustále vymýšlí nesmysly… omlouvám se, trošku jsem se rozohnil mimo. Nicméně pokud jste začátečníci deskových her, narazíte, a to i v případě, že milujete Far Cry. Počítačová hra je oproti této adaptaci, musím říct, dle mého daleko jednodušší. Ten slastný úspěch po dohrání je ale opojný.
Far Cry: Escape from Rook Islands je extrémně o přípravě tuny komponentů
Krabice je plná materiálu, který okamžitě upoutá pozornost – jakmile ji vezmete do rukou, musíte být sakra siláci, abyste ji unesli. Pro mě je to ale signál kvalitního zážitku, protože my vetešníci si už od hraní hry Robin Hood a jeho dobrodružství vyloženě libujeme v přehrabování se serepetičkami. Hlavním prvkem jsou papírové standees namísto plastových figurek, což může někoho zklamat. Na druhou stranu kvalitní potisk a detailní design zajistí, že herní plocha vypadá autenticky. Nicméně mapy jsou papírové, nikoliv tvrdé kartonové, což působí poněkud levně.
Karty, žetony a ostatní komponenty jsou zpracovány na vysoké úrovni. Design čerpá z originální hry a zahrnuje detaily, které srdcaře potěší. Například ikony zbraní, stav zdraví nebo indikátory nepřátel jasně odkazují na digitální předlohu. Většinou mám v deskových hrách tendenci některé části rozebrat, ale když vám řeknu, že zde je jen pomalu 150 karet, stovky žetonů, desky postav a nepřátel, kostková věž a další, byl bych tu do zítra. Mimochodem kostky jsou ve hře také, a jsou super.
Kvalita zpracování pak spíše odpovídá i množství materiálu. Ano, Zaklínač: Starý Svět má miniatury a můžeme si je vybarvit, ale tady by toho vážně byla tuna. Já si tak spíše užíval nádherný design z předlohy než cokoliv jiného. Určitě bych tak sice ocenil špičkovost ve všem, ale zase vím, že na poměr cena/kvalita je tohle určitý nadstandard, a jsem rád, že jsem se jej dočkal. Stěžovat se dá, ale je to tak obousečné.
Jdeme se připravit na ostrov, a rychle z něj pryč
Ačkoliv je příprava docela náročná, je to podobně jako v jako v jiných akčních RPG těžké jen na poprvé. Pravidla mají přibližně třicet pět stran, obsahují mnoho informací i obrázků, s písmem ideálním pod lupu, ale jako taková musím říct, že jsou brilantně sepsaná. V základních principech je totiž hra extrémně jednoduchá, a tak jakmile si hezky osvojíte základy, je to, jak my čerství rodiče říkáme, pohodinda. Navíc pravidla obsahují hodně grafických ukázek, takže i kdyby vám něco nebylo jasné, koukejte na plánek, nic tím nezkazíte.
Herní systém pak probíhá víceméně ve třech krocích: stane se událost, táhnou hráči a poté táhnou nepřátelé. Pokud to zprimitivizuji, tak přečteme událost, postěžujeme si, užijeme si zvraty, znova si postěžujeme, smíříme se se situací a jsme na tahu my hráči. Zde přichází jedno varování. Far Cry: Escape from Rook Islands je akční desková hra, takže vás nabádá, ať nejste srabi a prostě se rozjedete všichni najednou, ať to má nějaký spád. Hrajte simultánně, nikoliv postupně. Metodicky jsme to samozřejmě zkusili a neprošli jsme výukovou misí, což si myslím, že už je takový krásný kumšt. Doporučení, raďte si.
Může se vám totiž stát, že jakmile jedete všichni najednou, vydáváte se na stejná místa, vyrábíte stejné předměty, chcete jen tak pobít stejné nepřátele. Určitě tak počin působí mnohem více jako survival simulace než klasická deskovka a principem hraní je hrát, ale zase chcete vyhrát, což harakiri stylem lovím, vraždím, běhám, není prostě ideální. Jakmile dojdou vaše možnosti udělat jeden ze tří druhů akcí (opakovatelné, omezené, unikátní), jsou na tahu nepřátelé. Jasně, NPC v deskových hrách fungují trošku jinak. Nepřátelé se pohybují podle předem definovaných pravidel, což vytváří pocit predikovatelného chaosu, ale opak je, miláčci, pravdou. Všichni vás chtějí zabít. Všichni. I Wilson.
Far Cry: Escape from Rook Islands obsahuje také specialitky
Specifickou roli hraje tematický prvek šílenství. Každý nepřátelský kontakt může postavu posunout blíž k nervovému zhroucení. Tento prvek přidává hloubku a zdůrazňuje psychologickou náročnost situace, a to nejen herní, ale i reálnou. Stane se totiž, že toho pobijete tolik, že už i vám je těch postaviček líto. Zlatí Jeskyně a draci, kde jste hrdina, tady jen chcete domů.
Co se mi ještě neuvěřitelně líbilo, bylo ukládání během hry, a to pomalu až ve stylu Dračího doupěte. Prostě se řekne končíme, hezky všechno srovnáte do sáčků a jen navážete na další akt. Pozor, jde to i v jedné misi – mezi jednotlivými pasážemi mi to přijde samozřejmé. Nakonec je ale stále nejkrásnější pocit, že jakmile splníte úkoly mise dříve, než celá vaše skupina zemře, vyhráváte. Tradičně si pak můžete vše zopakovat, protože prohrajete. Hlavní úkol Můj Milášek byl totiž i pro nás hrozný křest ohněm. Nic nefungovalo. Všichni byli mrtví, Jasone, mrtví!
Dá se tedy z ostrova utéct a znovu se na něj vrátit?
Super otázka, děkuji. Položili jsme si ji ihned po skončení našich 42 hodin dlouhých lapáliích při pokusu opustit ostrov. I když jsou mise variabilní, po několika průbězích bude cítit jistý stereotyp. Znovuhratelnost je totiž jako ve většině těchto příběhových her obrovský problém, který nemá jen tak nějaké řešení. Zatímco u jiných RPG počinů se dají pomocí herních mechanik vytvořit dodatečné mise atd., tady se trošku narazí. Far Cry je extrémně specifický, a jestli se někomu vážně podaří udělat pár misí navíc nebo nějakou úpravu, prosím, kontaktujte mě.Onu znovuhratelnost extrémně podporuje i náhoda. Hra je určena spíše pro pokročilé deskovkáře a vysoká obtížnost s nutností taktiky mohou začátečníky rychle odradit. Musíte se soustředit, přemýšlet, hrát aktivně, domlouvat se a být připraveni jít s mačetou proti samopalu.
Tak to prostě je. Ze začátku je to zábava, nakonec teror a nenávist. Podíl náhody je místy až extrémní, a i když je pak každý průchod svým způsobem unikátní a nikdy by neměl být stejný ani při stejném start packu, pokud nejste „vyhraní“ deskovkáři, tady to bude velké špatné, a jakmile jednou dojdete do cíle, návrat na Rook Islands je spíše nesmysl a ztráta času.
Nakonec si dovolím trošku realistický odstavec k tomu všemu, protože při zpětném čtení všech řádků výše docházím do fáze zvláštní rozporuplnosti mezi herní realitou a tím, co se před námi vlastně dělo. Titul Far Cry: Escape from Rook Islands se snaží prezentovat jako vytuněné akční deskové RPG, realita je ale taková, že se jedná o velice pomalou a promyšlenou kooperativní hru, v níž individualita postrádá jakýkoli smysl. Výroba, příprava, jednoduše hromadné survival prvky zde mají obrovský a významný prostor, a v závěru je to vlastně vše o velice poctivém taktizování a kalkulu při postavení se proti obrovskému množství náhody, jež proti vám stojí. Nepřátelé, zvířata, batůžky na zádech, nedostatek vybavení, šílenství. To všechno se dá v počinu zažít, ale i tak to na mě působí rozpolceně. Asi sám nechci pozvat přátele na promakanou akci a v realitě na důmyslný stealth. Toť ale jen mé finální zamyšlení.
Far Cry: Escape from Rook Islands je deskovka, která uspokojí především fanoušky herní série Far Cry. Nabízí intenzivní zážitky, propracované herní mechaniky a zajímavý prvek survivalu. Zároveň však není určena pro každého – vyžaduje trpělivost, spolupráci a chuť čelit výzvám. Pokud hledáte inovativní mechaniky nebo vysokou znovuhratelnost, budete zklamaní. Pokud ale toužíte po dobrodružství, které vás vtáhne do světa plného nebezpečí, akce a šílenství, tahle hra stojí za vyzkoušení. Je to příležitost zažít Far Cry jinak než na obrazovce – a to je samo o sobě skvělá zábava.
