Proč se survival horory nemohou odehrávat na slunečné pláži, třeba na Ibize? Dobře, Dead Island nepočítám, ale čas od času bych ocenil obměnu klasického hororového prostředí jiným, více originálním. Pražské nezávislé vývojářské studio Enigmatic Machines se rozhodlo držet klasiky ve všech směrech. Příběh se odehrává v divočině na mrazivé Sibiři, kde hrozí, že vás cokoliv sežere nebo roztrhá na cucky. Bohužel, tato sázka na „lokační“ klišé se příliš nevyplatila.
Skoro nikdo tam nežije, ale každý o ní slyšel
Existuje na světě místo, kde žít připomíná horor samo o sobě? Ano, hádáte správně, je to ruská mrazivá Sibiř. Tato oblast spojená s chudobou, hladem, zimou a různými přírodními katastrofami nahání husí kůži nejednomu peciválovi. Ostatně samy babičky říkají „Nezlob mě, nebo půjdeš pracovat na Sibiř!“ Příběh hry se odehrává právě tam a jde vidět, že tvůrci vsadili na jistotu.
Vžijete se do role posledního přeživšího sovětské expedice. Váš tým byl zmasakrován tajemným nepřítelem, který se rozhodl ukrýt v lese. Rozhodnete se jej vystopovat a eliminovat. Máte však veliké štěstí, tvůrci zapomněli do cesty postavit nepřátele. Oni v titulu jsou, jen narazit na ně je umění, protože nechodí za vámi, ale vy si musíte dojít za nimi, což v survivalu postrádá smysl.
Zdroj: Enigmatic Machines
Sbírejte vše, na co narazíte
Zatímco známá herní survival akční série Resident Evil Village už od prvku přežití upustila, Expedition Zero se zaměřuje právě na něj. Bohužel má jeden hrubý nedostatek. Můžete si kdykoliv uložit svou momentální pozici, což v tomto žánru považuji za značné zjednodušení. Možná to je jen můj osobní pohled, ale já si skutečně více vychutnám pocit přežívání, mohu-li ukládat pouze na speciálních místech.
Zajímavým pomocníkem při prozkoumávání světa je speciální přístroj s navigací, který vás dovede na vámi označený bod. Je ovšem potřeba jej dobíjet, tudíž používat ho doporučuji jen v nejnutnějších případech. Později si budete moci sestavit i druhý, jehož funkci využijete na obcházení nepřátel. Určitě je ale dobré si nejprve promyslet, zdali jsou tyto speciální stroje hezkým detailem, či zabijí hlavní přednost hry.
Teď k samotné hratelnosti. Ta bohužel není nikterak zábavná ani propracovaná. Prakticky po celou dobu hraní jen běháte po mapě, sbíráte různé předměty a doufáte, že při vašich cestách nezmrznete. Alespoň to základní vylepšování vybavení je ve hře přítomno. Vylepšovat si můžete jak váš oblek, tak batoh pro více místa, a můžete si vyrobit i i jiné věci, například čelovku. Crafting je ovšem značně omezený a vzhledem k neustále stejnému postupu i později repetitivní.
V tuto chvíli to spíše připomíná agenta Anguse MacGyvera, jenž dokázal ze žvýkačky udělat raketu. Vy dokážete s pomocí rozebraných plechovek zkonstruovat téměř cokoliv, což je bohužel nudné, nezáživné, frustrující a hlavně šíleně nelogické. Přece jen, kolik běžných lidí napadne někam vběhnout, prošmejdit dům a sbírat každou maličkost, která je k nalezení, aby si následně vyrobili lepší oblek? Je to takové zbytečné, až možná utahaně nadbytečné. Kupříkladu v Days Gone, když sbíráte šrot, víte, jak jej budete později investovat. V Expedition Zero seberete páčidlo, s jehož pomocí rozeberete rádio nebo mixér. Proč?
Zdroj: Enigmatic Machines
Survival ano, horor ne
Survival horor, takto zní popisek Expedition Zero. Hororový nádech jsem bohužel přehlédl. Jediné, co bylo skutečně děsivé, byla hra samotná. Po většinu času jste ve sněhové bouřce, kolem vás sviští vítr nebo běháte po lese tam a zpátky. Neustále vyčkáváte, ale nic se nestane. Skutečně hrozí jen to, že vám dojdou baterky nebo umrznete. Hlavním nepřítelem je matka příroda a ta hrůzu skutečně neprobouzí.
V běžné hře tohoto žánru by se dalo bát nepřátel, atmosféry, šílených zvuků, obsahu ledničky nebo sporáku položeného uprostřed místnosti. Ani to však nenastane. Všechny nepřátele zabijete puškou nebo sekerou a těm, jež nezabijete, utečete. Inteligence nepřátel je příšerná, natolik tupá stvoření má člověk strach i zabíjet. Uzavřený survival s nehrozivou atmosférou, kde je zima. Pro fanouška hororového žánru zklamání.
Expedition Zero vypadá jako hra z jiného roku
Během putování po lese jsem přemýšlel, na jakém enginu dílo běží, protože mi hra přišla zastarale, někdy z roku 2005. To u titulu z roku 2022 asi nechcete slyšet. Nakonec jsem zjistil, že Expedition Zero je postavený na Unreal Engine 4. Proč je to tedy nevlídné, nehezké a celkově neestetické? Na tuto otázku jsem odpověď nenašel.
Jasně, já vím, že hru vytvářelo nezávislé studio a nemohl jsem čekat obrovský zázrak, ale Expedition Zero toho spoustu postrádá a nenaplnil ani průměrná očekávání. Většinu času trávíte běháním, hledáním, tápáním, ukládáním a čekáním na cokoliv.
Pozitivem je hudba a zvuky. Pokud se nenajde nic pořádného, je tu stále temnější hudební podklad, kterému se překvapivě daří. Vývojáři se nebáli využít ticho jako velký faktor a zvuky příšer vychytali parádně. Bohužel, ani tento bonus nevytáhne projekt ze dna, zvláště když se mi podařilo Expedition Zero zaběhnout za necelé čtyři hodiny. Přijde mi to málo, když jsem místy byl ztracený jako jehla někde v sibiřském lese.
Zdroj: Enigmatic Machines
Možná jsem byl na Expedition Zero až moc přísný a skutečně si hra takové hodnocení nezaslouží. Bohužel jsem byl zabaven jenom na čas mezi snídaní a obědem, kdy jsem ani na jídlo neměl chuť, v hlavě mi běžel promarněný potenciál celé hry. Je to škoda, survivalových prvků titul nabízí dost a akce není úplně k zahození, ačkoliv je jí poskrovnu. Ponurá atmosféra je naplněna, jen tomu chybí snad vše, co by hru mohlo dostat alespoň k průměru.
