Everlasting Guilt se odehrává v blízké budoucnosti a ujmete se zde role geneticky vylepšeného supervojáka, jenž prošel intenzivním výcvikem pod vedením jakési společnosti. Cílem této skupiny vojáků bylo získat zpět pečetě, díky nimž byl po generace udržován mír mezi lidmi a ostatními mýtickými tvory. Za tímto akčním titulem, který se zatím nachází ve fázi předběžného přístupu („Early Access“), je vývojářské studio Geeky Mouse, pro něž to byl první projekt. Souběžně s ním začalo studio pracovat na své nové hře s názvem Forbidden Forgiveness, která bude psychologickým hororem.
Tutorial, pořád jenom tutorial
Jakmile hru spustíte, ocitnete se ve výukové aréně, kde vás čeká první souboj s bossem, Rhugnorem Třetím. Zde se naučíte útočným technikám, obraně a odrážení nepřátelských výpadů. Tvůrci bohužel zapomněli zmínit, že k plnému využití potenciálu vaší postavy je nutné přepnout na anglickou klávesnici, jinak si moc nezahrajete. Již v úvodu máte k dispozici dvě zbraně – automatickou pušku a dvouhlavňovou brokovnici, mezi kterými můžete libovolně přepínat.
Funkce, která vás nenechá chladnými
Pro vaše zbraně není k dispozici žádná munice, abyste mohli střílet podle libosti a nemuseli hledat různé náboje. Podobnou mechaniku používá například první Mass Effect, ve kterém je zbraň bez nábojů, ale postupně se přehřívá. Ono zmíněné přehřívání se vyskytuje i ve hře Everlasting Guilt, ale zde vás může docela vyvést z míry. Jakmile se střetnete s prvním opravdu nebezpečným nepřítelem, jímž je jakási příšera vytvářející černé díry, pochopíte, že k dosažení přehřátí vám stačí opravdu jen několik výstřelů – například u brokovnice to jsou dva výstřely. Poté nemáte na několik sekund jinou možnost než běhat po lokaci a vyhýbat se nepřátelským útokům, než bude vaše zbraň opět funkční.
Je to právě tato mechanika, která může některé hráče odradit, už jen z důvodu spojení Everlasting Guilt s Doomem. Tyto dva tituly mají společné pouze to, že se jedná o rychlé a zběsilé akční FPS hry, ale jinak jsou to dva naprosto odlišné světy. Nedovedu si v Doom Eternal představit mechaniku přehřívání zbraní, která by na jednu stranu zvýšila obtížnost, nicméně o tom ta hra není. Jde vám o to, vzít do ruky masivní těžkou zbraň a zabíjet hordy démonů. Nemůžu se upřímně rozhodnout, jestli mě tento prvek ve hře Everlasting Guilt štval, nebo ohromil, jelikož, jak už jsem zmínil, sice pozvedl úroveň obtížnosti, ale zase na druhou stranu, to věčné přehřívání a utíkání před nepřáteli je otravné.
Jednotliví nepřátelé jsou různorodí a všichni mají svá specifika. Někteří mají výbušný pás, který vám umožňuje zranit nepřátele v okolí, jiní vám při dotyku s určitou dovedností umožňují zpomalit čas.
Kodex, který nesmí chybět
Po zdolání prvního bosse se vám zpřístupní Kodex s informacemi o nepřátelích. Aktuálně se ve hře nachází pouze pět bossů. Informace o daném místě nebo objektu budou postupně zpřístupňovány v průběhu hry. Nečekají vás však nijak zvlášť rozsáhlé informace, většinou jde jen o pár řádků s nepříliš zajímavým obsahem.
Grafika, lokace a ponuré prázdno
Grafické zpracování samotné hry je poměrně povedené. V okamžiku, kdy porazíte Rhugnora, vyjdete z podzemní kobky a ocitnete se v prázdném lese. Dynamika osvětlení, a to jak ve zmíněném lese, tak v různých zařízeních, do kterých se během hry dostanete, funguje skvěle. Totéž platí pro barevné schéma lokací, ale to je bohužel vše.
Alespoň podle mého osobního názoru by hře samotné prospělo, kdyby se v krajině objevilo trochu více života. Například ve zmíněném lese byste mohli slyšet alespoň křik ptáků, vytí vlků nebo by se mohla objevit i nějaká zvířata. Bohužel tomu tak není a svět působí prázdně a nevyužitě. Se svými nepřáteli se setkáte pouze na předem určených místech, proto neočekávejte žádné léčky. Vzhledem k tomu jsem byl ze hry spíše zklamaný, protože jsem očekával, že titul inspirovaný sérií Doom bude mít podobnou akci. Nezbývá než doufat, že to vývojáři napraví, protože titul je stále ve fázi předběžného přístupu a mnohé se může změnit.
Design a nápady nepřátel jsou ve hře Everlasting Guilt chvályhodné, ovšem samotná hratelnost už tak dobře neobstojí. Střelné zbraně nepůsobí nijak úderně, nepřátelé na zásahy nijak zvlášť nereagují a vaše pohyby navíc postrádají tíhu, kvůli čemuž si připadáte spíše jen jako plovoucí kamera s připevněnou zbraní než jako řádný válečník. Střelba a pohyb působí zkrátka lacině a neuspokojivě, a to jsou největší chyby hry.
Everlasting Guilt je docela dobrá akční střílečka, která rozhodně stojí za váš čas. Souboje s bossy jsou rychlé, dynamické a obtížné zároveň. Co se týče grafiky, hra vypadá skvěle a je vidět, že si na ní vývojáři dali opravdu záležet. Na druhou stranu mechaniky, jež vám neustále přehřívají zbraně, vás mohou otravovat a odrazovat od hraní.
