Epic Fantasy Battle Simulator (EFBS) není hrou v klasickém slova smyslu. Pokud bychom se zaměřili čistě na gameplay, žádný neexistuje. Jedná se spíše o program, ve kterém lze v omezené míře naskriptovat střety velkých armád, což může mít svá využití. Pomineme-li radost z čisté destrukce, existuje zde i potenciál si „rekonstruovat“ oblíbené bitvy či například otestovat ze spisovatelského pohledu, zda váš literární popis bitvy vlastně může fungovat, či jestli jste ho v zápalu kreativity nepřepískli.
Jak se s tím pracuje?
Epic Fantasy Battle Simulator je v zásadě na užívání velmi jednoduchý. Vyberete si jedno z pevně daných bitevních polí a na něm pak z bočního menu postupně vysázíte jednotky a přiřadíte jim, za který tým bojují. Můžete vybrat jednoduchý rozkaz, zda mají stát na místě, nebo aktivně hledat nepřítele. Nakonec spustíte simulaci a díváte se, jak se masy bojovníků začnou řezat po hlavách. Jelikož přiřazený rozkaz budou jednotky dodržovat bez ohledu na aktuální situaci a vy nemáte žádný způsob, jak jim předávat rozkazy nebo upravovat strategii během bitvy, možnosti podobné rekonstrukce jsou momentálně dost omezené.
Jaké hračky to máme na krámě?
Zde se dostáváme k Achillově patě Epic Fantasy Battle Simulator. Momentálně jsou k dispozici čtyři frakce a monstra, což nezní špatně, jenže to má háček v tom, že každá frakce má pouze pět typů jednotek a monster jsou tři druhy. Dvacet tři jednotek není oslňující výběr, pokud byste si chtěli vytvořit v simulátoru něco konkrétního. Navíc je tu skrytý háček uvnitř háčku, a to že těch pět jednotek pro každou frakci se sobě typově velmi podobá. Schéma je: lehká pěchota, těžká pěchota, obouruční zbraň, elitní jednotka a lučištníci. Stejný výběr pro lidi, orky, nemrtvé i trpaslíky, na obléhací zbraně či jízdu zapomeňte. To už rozmanitost dostává dost na frak.
A co alespoň různý terén a krajina?
Ne. Tři mapy, z nichž dvě jsou na poušti a jedna na sněhu. Všechny jsou holé a pusté. Největším rozmachem je několik skal, na které se dají umístit jednotky, ale tím také končíte. Stejně jako v případě grafiky je zde vše osekáno ve prospěch výkonu, aby se dalo vygenerovat co nejvíce jednotek na mapě. Žádná pastva pro oči či operační pole pro taktického génia.
Jak to běží po technické stránce?
Osobně jsem na žádný problém ohledně stability nenarazil. V tomhle mohu potvrdit výrok vývojářů, že jste omezeni primárně výkonem svého počítače. Grafická stránka je osekaná, ale dá se na ni dívat. AI jednotek v bitvách má občas problémy, jelikož funguje v blocích – vygenerované jednotky se tedy rozdělí do podobně velkých formací, v nichž operují, čímž myslím, že zaútočí na nejbližší nepřátelský čtverec. I na otevřené pláni si mohou spřátelené bloky překážet, takže místo toho, aby nepřítele postupně obklíčily, utvoří frontu jeden za druhým a čekají, až přijdou na řadu. AI je jednoduše osekána na samou kost a vzhledem k tomu, že ani vy jí nemůžete v bitvě nastavit specifičtější rozkazy, na to doplácí bitevní atmosféra.
No, je to pořád předběžný přístup…
Vývojáři z Mutiny Software mají celkem rozsáhlé plány, jako obléhací bitvy nebo funkční Steam Games Workshop, aby rozšířili rozmanitost. Hru updatují, například nedávno přidali frakci nemrtvých a hudbu do bitev, ale když jsem si to procházel, nikdy to nebyla žádná revoluce, spíše vždy mírný pokrok v mezích zákona. Mám tudíž pocit, že rozmanitost může přinést až Games Workshop na Steamu, a to se zase bude odvíjet od toho, zda se utvoří dostatečně široká uživatelská základna. Jinými slovy, mnoho otazníků.
Epic Fantasy Battle Simulator je specifický produkt, který nabízí omezené využití. V rámci svého cíle funguje, ale je limitovaný současným obsahem, který je opravdu chudobný, a navíc i absencí fantazie. To je nejlépe vidět na frakcích, které se sice pozadím nemohou více lišit, ale jejich skladba vojsk je jako přes kopírák, CTRL + C a CTRL + V. I v rámci takto úzce vymezeného „žánru“ by měli vývojáři vynaložit větší snahu.
Recenzi pro Gaming Professors napsal Marek Pichert.
