Vývojáři z Hyperstrange si potrpí na arena-like hry s brutalitou a detailem na akci. Nejinak tomu je i ve hře Elderborn.
V roli typicky svalnatého barbarského muže/ženy se vydáváte na cestu do města Jurmum, které bylo kdysi centrem mocné říše. Město je však natolik lákavé, že bylo obléháno povstaleckou armádou bájného bojovníka Januse. Poté co Janusova armáda vstoupila do města, vše utichlo. Nikdo se odtamtud nikdy nevrátil, a tak nikdo neví, co se stalo s obyvateli ani s Janusem a jeho vojáky. Legendy však vyprávějí o velkém bohatství za zdmi Jurmumu. Ten, kdo se tohoto bohatství zmocní, získá nejen nepředstavitelný poklad, ale také moc vědění dávných mistrů.
Rada starších vás vyslala na cestu
Porazil jste všechny mocné bojovníky z vašeho kmene a jste nyní nejsilnější a nejmocnější válečník, jakého vaše domovina kdy měla. Před vámi je však další výzva. Tím, že jste se stali nejmocnějším válečníkem, vám rada starších vydává povolení vydat se do bájného města a zjistit, co se stalo.
Na vaší cestě za poznáním a bohatstvím vás bude čekat vypořádání se s pestrou paletou nepřátel. Nechybí „staří známí“ ze hry Skyrim, Dark Messiah a her Dark Souls. Díky tomu platí i na různé protivníky různé taktiky a správně zvolené zbraně.
Nic pro slabé nátury
Elderborn na první pohled zaujme svým specifickým detailem a důrazem na brutalitu a povedené mrzačení nepřátel. Při hraní můžete mít pocit, že hrajete již výše zmíněný Skyrim, a to zejména díky FPS pojetí, celkovému mechanismu ovládání zbraní a konceptu.
Každá ze zbraní má své unikátní základní útoky a alternativní speciální schopnosti. Tím je zaručeno i střídavé využití všech zbraní v závislosti na protivnících, které potkáte. Všechny zbraně ve hře jsou však bohužel pouze na blízko, což vývojáři na steamovém fóru vysvětlují tím, že díky tomu je hráč prakticky stále v centru dění a akce. Můžete si tak zblízka vychutnat usekané končetiny a jiné libůstky.
Cvičení dělá mistra
I když je Elderborn typickou arena-like hrou, nechybí zde strom dovedností a zdokonalování se v používání různých zbraní. Čím více budete danou zbraň používat, tím lépe se ji naučíte ovládat a v důsledku toho se vám otevřou další možnosti pohybů a útoků.
Strom dovedností se pak dělí na aktivní skilly a pasivní atributy. Díky tomu si tak můžete navýšit zdraví, staminu nebo různé speciální útoky a dovednosti, které posouvají celkový level brutality i hratelnosti opět o kousek výš.
Inspirace Dark Souls se nezapře
Krom zmíněné inspirace Dark Souls v rámci různých monster je zde i inspirace ve sbírání duší z padlých protivníků. Ukládání pozic se provádí formou fontán, které náramně připomínají bonfire v Dark Souls.
Hra samotná se pak skládá ze tří kapitol, které postupně procházíte a dostáváte se tak do středu města. V rámci vašeho průchodu však musíte řešit i různé logické hádanky, které mohou potrápit mozkové buňky, a to zejména ve druhé kapitole.
Souboje s bossy se pak opět řídí principem Dark Souls, kdy na každého platí jiná taktika, a to i v rámci jednotlivých fází daného bosse.
Grafika s detailem na brutalitu
Po grafické stránce se jedná o průměrné dílo dnešní doby. Hra působí v upoutávkách daleko lépe než při samotném hraní. Zde se hra opět silně podobá hře Skyrim v základní edici bez modů. Tedy neurazí, ale žádný požitek pro oko nečekejte.
Ozvučení hry je celkem povedené. V samotném soundtracku jsou pak antické prvky s tvrdým úderem moderny a heavy metalu. Pro fanoušku tohoto žánru je tedy poslechnutí samotného soundtracku rozhodně doporučeno.
Elderborn nabízí příjemné odreagování, když si chcete prostě odpočinout u akční hry, rozsekat pár nepřátel a užít si brutalitu. Nicméně je hra poměrně krátká a dá se dohrát do pěti hodin, z čehož část budou tvořit již zmíněné hádanky.
