Dlouhé roky vládl král Karel Moudrý své zemi a nyní se chystá na svůj zasloužený odpočinek. Je na čase, aby předal korunu jednomu ze svých synů. Oba se ale narodili ve stejnou chvíli (doslova) a tím pádem není žádný z nich prvorozený. Karel se ve své moudrosti rozhodl svěřit každému z nich část své země a ta, jež bude více prosperovat pod jedním z princů, bude důkazem toho, že jeden z nich je hoden vést království po svém otci. U nás Dva bratry vydalo Albi, pracovali na ní čeští tvůrci Ivan Dostál, Olda Rejl a Ondra Cikánek a jde vidět, že graficky tam vizuál českých králů je.
Dva bratři mají velmi snadnou přípravu
Cílem deskovky je nasbírat co nejvíce bodů, aby se tatínek rozhodl pro vás, což naznačuje skutečně zvláštní daddy issues. Body se každopádně získávají díky budovám, každá z nich má jiný typ hodnocení a jiné podmínky pro výstavbu. Celá hra je postavená na destičkách, těch je padesát čtyři, tedy šest sad po devíti destičkách. Doplňkovými komponenty je šest žetonů vojenských jednotek, z čehož jsou čtyři řadové jednotky a dvě jsou elitní. K tomu dostanete ještě jeden velký královský štít, bodovací blok, pravidla a speciální pravidla pro sólovou hru.
Vaší alfou a omegou budou destičky, každá z nich má v pravém horním rohu jeden ze šesti symbolů sad: obchod a církev, putování, dominium, válčení, řemesla a stráž. Na začátku hry si se svým protivníkem sednete naproti sobě a rozdělíte destičky po sadách. Pro každou hru si vyberete tři sady destiček, zbývající vraťte do krabice – nebudou v partii zapotřebí. V pravidlech je doporučení, abyste první hru odehráli se sadami Putování, Dominimum a Obchod a Církev. Doporučení schvaluji, není snadnější trojice na naučení. Vybrané sady smíchejte, dejte na místo, kde si představujete herní plochu, a tím vzniká společná zásoba budov.
Každý hráč si vybere svůj štít, bílý, nebo modrý. Ten určí, který z bratrů budete, ačkoliv to nehraje ve hře vůbec žádnou roli, protože štíty žádné individuální výhody nepřináší. Pomocí hodu s velkým královským štítem (tzn. hodíte si s ním jako s korunou) se rozhodne, kdo bude začínat. První na řadě vezme šest vrchních destiček budov ze společné zásoby a umístí je do kruhu lícem nahoru. Tyto destičky představují tzv. královskou nabídku. Doprostřed kruhu se položí čtyři jednotky řadových jednotek, dvě od každé barvy. Následně se položí lícem dolů počáteční krajina, na niž se umístí destičky elitních jednotek. Mimochodem, to je jediná chvíle, kdy se na jedné destičce nachází dva žetony vojáků. Deskovka poté začíná a cesty bratrů se rozdělují – tento středobod je jakýmsi místem, kde žije královská rodina.
Držte se, jedeme z destičky na destičku!
Jakmile jsou položeny všechny základy pro hru, princové začínají svou výpravu. Každý tah začíná sebráním budovy z připraveného královského kruhu (těch šest destiček umístěných dokola), což je jediná povinná akce. Destičky ze společné zásoby se buďto vykládají už jako budovy, za něž jsou později body, anebo vytváří volný terén. Dále můžete hýbat s jednotkami. Jednotky se pohybují na herním plánu vždy na jednu až tři různé destičky od velkého štítu, který dle barvy koruny na obrázku určuje prince na tahu.
Z vybraných destiček je důležité zmínit, že je jedno, jestli stavíte ortogonálně, či diagonálně od svých jednotek. Stále budete budovat nebo upravovat terén, na němž pak musí vaše jednotky cestovat. Vojáci totiž pomáhají shromažďovat suroviny, pomocí nichž se domy staví. Stavební materiál se ve hře značí nejen ikonkami u daných budov, ale i podle herních destiček. Jednoduše, žlutá znamená obilí (případně pro hráče Osadníků z Katanu žito), šedá kámen a zelená dřevo. Dosažené množství surovin se počítá podle staveb v kruhu a podle dlaždic, kde jsou právě umístěné jednotky. Navíc jsou zde speciální budovy jako farma, která do zdrojů přidává další obilí. Budovy vlastněné hráčem se pak otáčí směrem k němu, aby bylo jasné, kdo je majitelem.
Matika, Carcassonne a Dva bratři
Pokládání destiček vám může na první pohled připomínat Carcassonne a určitá inspirace je ve hře viditelná. Podobné je především pokládání destiček s cestami, ačkoliv jejich umisťování není natolik striktní jako v Carcassone. Je možné získat i bonusové body za budovy postavené skrz nejdelší cestu, Dva bratři plnou návaznost cest ale nevyžadují. Prakticky je můžete pokládat halabala, abyste jen splnili podmínky budov. Jak již bylo zmíněno výše, finální hodnocení se točí kolem budov. Za každou z nich je jiný počet bodů. Zatímco destičky otevřeného terénu jsou zdarma a nic nestojí, maximálně dají nějakou tu surovinu, je důležité mít vždy postavenou budovu. Některé jsou ale s terénem spojeny, a je tak nutné se nad touto možností zamyslet.
Jakmile v kruhu nebo zásobě dojdou destičky, hra končí a počítají se body. Bonusy mají stavby, v nichž momentálně sídlí princovy jednotky. Dalším bonusem je ocenění nejdelší cesty, respektive kolik má hráč na nejdelší cestě postavených budov. Upřímně, počítání ve hře Dva bratři mi způsobilo trauma a migrénu. Pravidla bodování jsou složitá a koncentrace na konci hry, kdy jste už vyčerpaní z veškerého toho stavění a přemýšlení, je neuvěřitelně deprimující. Dokonce jsme už jednou vzdali počty a řekli si, že kdo má víc domečků, vyhrál. Někdy je to nejsnazší řešení.
Moment, v deskovce není žádná válka?
Překvapivě ne. Dva bratři jsou skutečně mírumilovní sourozenci a mezi sebou se v žádném případě nemydlí, přestože mají vojáky. Jediné, co můžete svému hernímu sourozenci udělat, je, že mu obstavíte budovu nebo postavíte na určitém místě něco dříve než on. Vaše zásoby jsou veřejné (materiály ke stavbám jsou viditelné), a dá se tak předpokládat, co se kde bude dít. V momentech, kdy vybrané budovy obstavíte, navíc soupeř nezíská ani bod.
Jednotlivé stavby mají ještě své vlastní bodovací podmínky. Kupříkladu u košíkářské dílny získáte tři body za každou dvojici zelených a žlutých destiček, které se nachází na pozicích uvedených na destičce košíkářské dílny, VČETNĚ těch patřících soupeři, jenž vám tím k bodům může i pomoci. Pokud nejsou podmínky splněny, košíkářská dílna nepřináší žádné body. Deskovka nemá bojový styl, ale spíše sabotérský nádech.
Dva bratři jsou skvěle vizuálně zpracovaní, středověká inspirace na každého dýchne už od prvního pohledu na krabici. Iluminace fresek je dokonalá a herní komponenty sázejí na izometrické pojetí ilustrací, jež se středověkým pohledem skvostně ladí. Vizuál je skvělý, bohužel jeho funkčnost už sama o sobě pokulhává. Finální počítání by mělo být snadné a vše byste měli vidět na první dobrou, avšak v případě této deskovky to není pravda. Jakmile jsou destičky nabalené na sobě a je jich více, jsou neuvěřitelně nepřehledné a komplikují závěrečnou matematiku.
Sólo mód je jenom navíc
Jelikož jsou Dva bratři maximálně pro dva hráče, je zde ještě možnost zahrát si sám proti „počítači“. Automat má jasný algoritmus umisťování. Cením kreativitu tvůrců, jenže když hrajete proti sobě a vaše „druhé já“ vám přesně říká, co bude dělat, nevím, co byste museli vymýšlet, abyste prohráli. Jasně, první hru je to neortodoxní a netypické. Třetí partii už přesně víte, jak algoritmus obelstít, protože dokážete odhadnout, co soupeř udělá.
V sólo módu také neplatí suroviny a není v něm omezený dosah destiček v kruhu. Jediné řádné zpestření je odstraňování truhel, jež algoritmus umisťuje na své budovy – čím víc truhlic má, tím více na konci obdrží bodů. Jak se odstraňují, je ukázáno na každém daném žetonu. To většinou spočívá ve specifickém obestavění budovy s truhlou. Možná jsem zde trošku zbytečně přísný; hrát sám proti sobě by mělo být složité, podle toho, jak jsem viděl hrát jiné „bratry“, ale já si stojím za předvídatelností.
Možná jsem už tohoto druhu her přehraný a jsem jen zbytečně kritický, každopádně Dva bratři jsou skvělou strategickou hrou pro dva hráče, která zabaví a pobaví. Hráči si navíc vybranými destičkami sami volí její další průběh. Bohužel, zatímco vizuál je skvělý, na konci může zmást už docela složité bodové počty. Na stranu druhou, pravidla jsou stažitelná na stránkách Albi a vy si můžete přesně prohlédnout, do čeho případně budete investovat.
