Lidé mají nejrůznější touhy. Zatímco jedni myslí primárně na své vlastní potřeby a chtějí procestovat svět, jezdit v tom nejdražším autě nebo se jednoduše stát nechutně bohatými, najdou se i tací, co svůj životní sen upínají na rodinu. Jedním z takových cílů je pro mnohé dokonalé zázemí, tedy dokonalý dům, který si díky deskové hře s názvem Dům snů můžete zkusit navrhnout. České vydavatelství Blackfire totiž doplnilo stavy a dotisk této populární deskovky je připraven k tomu, aby uspokojil poptávku.
Dělání, dělání, všechny smutky zahání
Desková hra Dům snů je určena pro dva až čtyři hráče a ani ti menší s ní nebudou mít naprosto žádný problém. Přesto se doporučený věk pohybuje na hranici 7+. Poskládat si svůj ideální domov vám zabere zhruba třicet minut. V objemnější krabici s tematickým plastovým insertem naleznete čtyři herní desky s motivem průřezu domu, jednu herní desku pro nabídku karet, čtyři drobnější kartičky s pokyny pro jednotlivé hráče, deset žetonů vybavení, jeden dřevěný žeton domu označující prvního hráče, předepsaný sešitek usnadňující konečné počítání bodů a dva typy karet – menší balíček speciálních/zvláštních karet a obsáhlejší balíček pokojových karet.
Cílem hry je poskládat jednotlivé místnosti tak, aby vám na samotném konci přinesly co nejvyšší bodový zisk. Během dvanácti kol budete na svou osobní kartu domu umisťovat jednotlivé pokoje a doplňovat je o vybavení v té co možná nejlepší bodové kombinaci. Nevyhnete se ani najímání řemeslníků či dalších pomocníků a zapomenout nemůžete ani na pořádné nářadí… přece jen stavíte dům, proto kromě zlatých českých ručiček rozhodně oceníte i některé z výdobytků moderních technologií.
Upeč třeba chleba, postav třeba zeď…
Před zahájením hry si každý hráč vezme osobní desku domu a kartu s pokyny. Desku pro nabídku karet rozložte a umístěte ji doprostřed stolu tak, aby na ni všichni bezproblémově dosáhli. Nyní pečlivě zamíchejte oba balíčky drobnějších karet a položte je na vyznačená místa lícem dolů. Poté z vrchu balíčku zvláštních karet otočte čtyři první lícem nahoru a vystavte je vedle sebe do horní řady tak, jak vám to naznačují prázdná místa. To samé udělejte také se spodním balíčkem pokojů, ale karet pro změnu otáčíte hned pět. Po ruce si nechte všechny žetony vybavení, později je budete potřebovat. Žeton oranžového domu má u sebe vždy ten, kdo bude z nabídky karet vybírat jako první, tudíž během hry může, ale ani nemusí, různě cestovat od jednoho hráče k druhému. Na začátku ho však dejte tomu nejmladšímu. Ukořistit ho pro sebe můžete tak, že si z nabídky karet vyberete hned tu první (krajní zleva), nad níž se nenachází další karta, ale zelené pole s vyobrazenými liniemi domu. Pokud tedy chcete získat žeton prvního hráče, zaplatíte za to určitou cenu – místo dvou karet si vezmete pouze tu první, ať už bude jakákoliv. Vše připraveno, jde se stavět!
Hra je členěna na dvanáct pro všechny hráče společných kol, během kterých si budete postupně vybírat dvojici karet tvořenou vrchní zvláštní kartou a kartou pokoje nacházející se přímo pod ní. Vždy si tedy musíte zvolit pro vás tu nejlepší kombinaci, protože karty nelze vybírat na přeskáčku. Výjimku tvoří samostatná karta pokoje pod prostorem prvního hráče, za kterou, jak už bylo zmíněno výše, získáváte žeton přednostní volby. Ve variantě pro dva nebo tři hráče pravidla nařizují, že první hráč po své volbě navíc ještě vybere další dvojici, kterou odhodí stranou do odhazovacího balíčku. Pokud však hrajete prvně nebo si hru nechcete příliš ztěžovat, můžete tuto podmínku ignorovat.
…začni s tím hned teď
Z dvojice vámi vybraných karet musíte pokojovou kartu ihned umístit někam do volného prostoru na své desce domu. Tyto karty mají ve spodní části pomocí ikon znázorněný bodový zisk, který se úměrně zvyšuje v případě, že se vám podaří vedle sebe naskládat více karet stejného typu. Je proto vhodnější tvořit jednotlivé skupiny tematických místností než karty náhodně rozmisťovat takříkajíc cik cak. Svou volbu si ovšem dobře rozmyslete, jakmile totiž místnost jednou položíte na herní desku, už s ní nadále nemůžete hýbat… leda byste měli zvláštní kartu pomocníka či nářadí umožňující toto pravidlo obejít.
Zvláštní karty se dělí hned na čtyři druhy. Mezi balíčkem zvláštních karet najdete pomocníky, nářadí, vybavení nebo střešní karty. Pomocníky i nářadí položte lícem nahoru na stranu vedle svého domu. Na nich máte popsáno, co karta dělá, takže se řiďte instrukcemi. Většinu můžete použít kdykoliv během hry, ale najde se i pár takových, jejichž čas přichází až na samotném konci. Karty vybavení vám umožňují si vzít příslušný žeton vybavení a okamžitě jej umístit na specifickou pokojovou kartu (vířivku do koupelny, postel s nebesy do ložnice, police do suterénu apod.). Pokud ve svém domě nemáte příslušnou místnost, žeton nikam jinam nemůžete umístit, a proto putuje na odhazovací hromádku. Každý žeton má z druhé strany bodový zisk, který si na konci připočtete do celkového skóre. Nakonec jsou zde v balíčku hojně zastoupeny střešní karty, které umisťujete lícem dolů do speciálního prostoru na herní desce domu a tím budujete střechu. Snažte si zapamatovat její barvu, protože jakmile kartu jednou otočíte lícem dolů, už se na ní nesmíte znovu podívat. Za dokončenou střechu či dodržení stejné barvy jsou na konci plusové body.
Jakmile si všichni hráči vyberou dvojice karet z nabídky, jeden obětavý spoluhráč zbylé karty vezme, odhodí je do odhazovacího balíčku a rozdá zcela novou nabídku do obou řad. Tímto stylem pokračujte až do té doby, než vám dojdou karty a zároveň zaplníte všechny volné prostory svého domu snů.
Dej cihlu k cihle
Aby to nebylo příliš snadné, umístění pokojových karet se řídí striktními pravidly, jako je například to, že kartu nesmíte na desku umístit tak, aby pod ní nebyl prázdný prostor. Správný dům musíte stavět na základech, proto nelze do druhého patra situovat koupelnu, když se pod ní ještě nic nenachází. Další pravidlo platí pro suterén, což jsou dvě úplně spodní místa, na která lze umístit pouze speciální tmavě zelené karty. V reálném životě sice smíte mít v suterénu obývací pokoj, proč ne, ale hra Dům snů vám to přímo zakazuje. Ponaučení z toho plyne, že různé typy karet mají svá místa, kam je lze umístit a naopak. Třetí a zároveň poslední pravidlo se týká vytvoření skupiny karet stejného druhu. Když to vztáhnu na příklad, ložnici mohou tvořit maximálně dvě karty v řadě. Nesmíte tedy vedle sebe položit více karet stejného druhu (v tomto případě tři a více).
Samozřejmě se může stát, že pokojovou kartu nebudete mít kam umístit, ale protože pravidla jasně říkají, že ji musíte ihned zahrát, otočíte ji lícem dolů a zaplníte s ní volnou pozici na desce. Tím se z karty stává prázdná místnost s bodovou hodnotou 0. Při vyčerpání karet je na čase případně využít některé karty pomocníků a především spočítat body. K tomu lze využít přiloženou tabulku, ale i bez ní s tím nebyl jakýkoliv problém, protože sčítání je jasné a velmi snadné. Jediné úskalí může číhat v tom, abyste nezapomněli přičíst plusové body za vybavení, přístavby či bonusové ohodnocení například za to, že máte v každém patře koupelnu nebo že má vaše střecha jednolitou barvu ještě navíc s oknem. Jak už to bývá, hru vyhrává ten, jehož bodový zisk je nejvyšší. V případě nepravděpodobné remízy vítězíte všichni se shodným součtem.
Kdo má židli, ten bydlí!
Desková hra Dům snů je tuze snadná záležitost s extrémně jednoduchými pravidly, ale zato pořádnou porcí zábavy. Už samotný obal překypuje barvami, což má společné i s veškerým obsahem. Přestože je valná většina (až na žeton prvního hráče) samý papír různých gramáží, syté barvy vás tak pohltí a krásné ilustrace tak okouzlí, že si budete připadat jako na reálné prohlídce svého vysněného domu… když už zde zmiňuji slovní spojení „vysněný dům“, musím s vámi sdílet své mírné zklamání. Název hry je Dům snů… protože jsem ji předtím neznala, doufala jsem, že si skutečně budu sama moct rozestavět jednotlivé pokoje tak, jak bych je skutečně chtěla ve svém domě. Záhy jsem však poznala, že zde je pouze drobný ždibec pro kreativní myšlení a celé vaše počínání dost ovlivňuje vidina zisku co největšího počtu bodů. Ve finále jsem si tak nepřipadala, že stavím svůj dům snů, ale že zkrátka stavím dům. Nevnímám to jako výrazný zápor, ale je škoda, že do hry nebylo zahrnuto více kreativity, která se při tomto zaměření přímo nabízí a možná ji i díky samotnému názvu očekáváte.
Jako potenciální problém vnímám znovuhratelnost. Ano, při prvním hraní nebudete chtít skončit pouze u jedné partie, ale někomu mohou vadit neustále opakující se typy karet a vybavení, které sice nikdy nevyužijete všechny, ale budete s nimi pracovat tak či tak. Toto je spíše otázka osobních předpokladů, ale dokážu si představit, že v rodinném kruhu navíc s malými dětmi se na opakování karet moc hledět asi nebude.
Dům snů můžete zakoupit například zde.
Desková hra Dům snů i ve svém dotisku – což už samo o sobě vypovídá o oblíbenosti – dokáže nabídnout příjemné grafické zpracování s ještě příjemnější herní dobou tak akorát společně s lehce pochopitelnými pravidly, což je přesně ta správná kombinace pro dětmi milované deskovky. I když u rozvržení svého domu musíte trošku přemýšlet, je na druhou stranu škoda, že zde není větší prostor pro nějaké to kreativnější vyžití.
