Demoverze vývojářům umožňují získat důležité informace o svém rozpracovaném projektu a díky zpětné vazbě hráčů zavčas opravit či upravit případné nedokonalosti před vydáním plné verze. Přesně o to se dnes pokusím pomocí prvních dojmů z logické plošinovky s názvem Dros, která svou cestu započala na Kickstarteru. Tam se jí sice nepodařilo docílit plného financování, ale to vývojáře z australského studia emergeWorlds nepřimělo své úsilí vzdát, právě naopak. Dros momentálně nemá stanoveno datum či přibližný rok vydání, a ani není ve fázi předběžného přístupu, proto si jej můžete vyzkoušet pouze formou demoverze* zpřístupňující prvních pět levelů.
Tohle není Krysař
Dros je akční dobrodružství založené na dvou diametrálně odlišných hlavních postavách, které by za normálních okolností měly stát na opačných stranách barikády, ale v tomto příběhu je tomu právě naopak. Jednou z nich je lovec odměn známý pod přezdívkou Kapitán a druhou je malá slizovitá koule Dros… vážně, myslím to doslova. Dros je drobná příšerka, jejíž tělo tvoří černá amorfní hmota. Její původ je pro hráče zpočátku opředen velkým tajemstvím, ale už během prvních levelů se dozvídáme o její spojitosti s postavou jménem Alchymista. Alchymista zde, jak brzy poznáte, figuruje jako záporák, protože dříve nadaný žák sešel na scestí a poté, co o něm dlouho nikdo neslyšel, se uprostřed lesa objevila tajemná věž. Ba co víc, vesničané z okolí se k ní začali za doprovodu lákavé melodie scházet a už je nikdo nikdy neviděl.
Dros mají různé formy a jsou údajně Alchymistovi poskoci bezhlavě plnící jeho rozkazy, ale kdo ví, proč se jeden z nich rozhodl vám pomoct. Příběh nese poselství o problémech soužití dvou rozdílných povah, které musí překonat své neshody a naučit se spolupracovat pro dosažení vítězství. Je tedy jasné, co bude hlavním úkolem – probojovat se na vršek věže, přijít této záhadě na kloub a Alchymistu porazit. To nás zřejmě čeká v plné verzi hry, ale pojďme se podívat na obsah demoverze.
Týmová práce
Klíčovou mechanikou celé hry je přepínání mezi postavami, využívání jejich silných vlastností a doplňování se v těch, ve kterých naopak zaostávají. Kapitán je sice velký hromotluk a na plno míst se sám nedostane, protože jen tak mimochodem neumí skákat, ale zato se bravurně zvládne ohánět s mečem a uštědřovat nepřátelům jednu ránu za druhou. Dros si na druhou stranu svým maličkým vzrůstem dokáže proklestit cestu i na méně přístupná místa, přeskáče přes různé překážky, umí ovládat jednotlivé prvky logických puzzlů, prosmýknout se potrubím a má schopnost najít lidskému oku neviditelné cesty. Je to taková skoro až multifunkční kulička s jednou zásadní vadou, je slabá jako moucha, a proto Kapitána využívá jako ochránce.
Dros se odehrává v Alchymistově věži, která by měla být rozdělena na šest úrovní členěných ještě na menší celky představující jednotlivé levely. Každý level hráč musí projít od začátku až do konce, přičemž mu cestu zkomplikují všemožné logické hádanky a překážky. Právě u nich je zapotřebí vhodně využít schopností obou postav k tomu, abyste se zvládli dostat do cíle. V každém jednom levelu, vypadajícím jako malá dioráma, nejenže sbíráte růžové krystaly, ale můžete najít sběratelské předměty, které by vás po jejich kompletaci měly udělat silnějšími. K překonání výzev totiž nebude vždy zapotřebí použít nejen mozek, ale občas i hrubou sílu.
Malé Tokio
Svět hry Dros je stylizovaný do steampunku a nejednou budete mít pocit, jako by vám stavby i prostředí připomínaly Tokio. Svou stylizací mi titul hned na první pohled nenápadně evokoval hru Hob, jejíž recenzi si můžete přečíst zde. Stejně jako Hob je i Dros plný barev, drží se velmi jednoduché stylizace, příjemné hudby v pozadí a lehkého náznaku dabingu pomocí jakéhosi žvatlání, až dětských pazvuků.
Přestože je Dros vizuálně přitažlivý, má pár dobrých nápadů, zajímavý příběh a kouzelný svět, ztroskotává na jedné zásadní věci, a tou je ovládání. Pominu-li občasné grafické bugy a vrtkavější skoky, hlavním zdrojem ztráty mých drahocenných nervů byla kamera. Z důvodu absence podrobnějšího nastavení je ovládání kamery přizpůsobeno na velmi nízkou citlivost myši, a proto s ní musíte několikrát pohnout v tom samém směru, aby se kamerový úhel přetočil alespoň o pár stupňů. Doufám, že plná verze o tuto funkci nastavení nebude ochuzena. Když už se vám kolikrát povede kameru popostrčit tam, kam zrovna chcete, většinou vám výhled blokují přilehlé kulisy nebo pořádně nedohlédnete na požadované místo. Zároveň by nebylo od věci vyladit výše zmíněné ovládání s důrazem na skoky. Druhé zmáčknutí klávesy pro dvojskok v mnoha případech vůbec nereagovalo, a mě tak čekal pád hlubin.
Jak si tedy Dros prozatím vede?
Dros je videohra plná potenciálu, nápadů a kreativity vývojářského týmu. V této fázi však titul nemohu pořádně hodnotit, protože mi prvních pět levelů neprozradilo dost na plnohodnotnou recenzi. První dojmy jsou tedy od toho, abych vám předala své prozatimní zkušenosti, a v případě hry Dros je hodnotím veskrze pozitivně. Líbí se mi nápad, líbí se stylizovaný svět, líbí se mi příběh i tempo hratelnosti, ale jak je vidět, autoři před sebou mají ještě dost práce. Velmi jim držím palce a doufám, že jim má zpětná vazba bude k užitku.
* Demoverze je přístupná pouze během akce Steam Next Fest.
