Bez mučení se přiznám, že se ráda ztrácím v rozlehlých světech videoher. Někdy však každý z nás chce chvilku relaxovat, vypnout a nemyslet na nic. Vhod často kromě knih přijdou také oddechové aktivity, jako například deskovky. Nenápadný titul, kterým autoři z berlínského studia Toukana Interactive (tenkrát ještě studenti herního designu) před třemi lety všem vytřeli zrak, během své krátké cesty posbíral řadu ocenění a nyní je čas, aby ztropil pozdvižení i mimo digitální vody… on už ho vlastně ztropil. Dorfromantik: Desková hra si totiž odnesla to nejprestižnější ocenění na deskoherní scéně, a to Spiel des Jahres.
V jednoduchosti je krása
Když podle videohry vznikne deskoherní adaptace, vždy to znamená určitou míru srovnávání. Jak se autorům podařilo přenést mechaniky hry na stůl, je snad ta první otázka, která vás při takové příležitosti napadne. V tomto případě mohu s klidným svědomím prohlásit, že nadmíru dobře. Dorfromantik jsem si jako videohru užívala každým coulem a její desková podoba zanechala velice podobné dojmy.
Dorfromantik: Desková hra je Carcatan. Tento nový pojem vymysleli čeští vydavatelé z TLAMA Games a jeho význam se dozvíte ve videu na konci recenze. Po vzoru videohry vám Dorfromantik: Desková hra nabídne množství hexových dílků, z nichž za určitých pravidel budujete malebnou krajinu. Kouzlo tkví ve vyhovění požadavkům obyvatel, kteří se v krajině usídlí. Skrze úkoly tak musíte dávat pozor na to, jak velké vesnice, pole a lesy si žádají. Celou scenérii navíc doplní také řeky a železnice, které z jednoduchého zadání udělají nelehkou logickou výzvu. Dílky tak nemůžete stavět, kde se vám zrovna zachce. Cílem je přece jen co možná největší bodový zisk.
Znovuhratelnost skvěle podněcuje progresivní kampaňový mód, skrze který si na základě svých úspěchů v jednotlivých herních partiích budete postupně odemykat nové dílky krajin a výzev i různé bonusy. První partie jsou velice snadné, protože hra, ač se to z velikosti brožury pravidel nemusí zdát, má v základu pouze pár stěžejních pokynů. Čím více v kampani postupujete, tím větší možnosti k zisku bodů dostanete, ale hra je zároveň náročnější. Když na scénu přijde cirkus, tunel, hrad, staveniště, nádraží, přístav, nedej bože srdíčka, je to někdy vyšší dívčí. I natočení jednoho dílku může zcela změnit plán hry a dokončení celého scénáře nakonec zabere nemalou časovou investici. Svůj pokrok zaznamenáváte do přehledné tabulky a po jednotlivých políčkách postupujete směrem k vytouženému cíli.
Buď o dva kroky napřed
Základem je, jak už víte, hromada šestihranných destiček dvojího charakteru. Ty s větrným mlýnem na rubu jsou destičky krajiny, ty s ikonou textové bubliny naopak znázorňují úkoly. Umístěním přesně tří destiček úkolů do prostoru svou partii odstartujete. Aktivní úkoly musí být vždy tři, a proto, když některý z nich splníte, musí jej další hráč na tahu nahradit novým. Každý v rámci svého kola vezme jednu z destiček krajiny nebo úkolu a umístí dílek na hrací pole tak, aby se alespoň jednou ze šesti stran dotýkal jiného. Kromě destiček s řekou a železnicí je vesměs na vás, jak si s lesy, vesničkami a obilnými poli poradíte. Není vyloženě nutné, aby na sebe stejné motivy pokaždé navazovaly (s výjimkou řek a železnic), ale není od věci ke hře přistupovat strategicky a připravovat si půdu pro realizaci úkolů. Přece jen, o tom to celé je.
Na každou úkolovou destičku přijde příslušný žeton s číslem. To odkazuje na počet propojených políček určitého druhu terénu i na následný bodový zisk, podaří-li se vám výzvu splnit. Budete-li úkoly ignorovat, můžete sice poskládat velmi pěknou krajinku ku obrazu svému, ale v kampani se budete posouvat doslova šnečím tempem. Výjimku tvoří železnice a řeky. Ty na sebe vždy musí navazovat a vytvářet tak souvislé koleje nebo potok. Jinou strategií je pro ně destičky umístit jinam a začít potenciálně nový tok. V obou případech bodově na konci ohodnotíte ty nejdelší celky, takže se vyplatí myslet na nějaké to propojení dílčích kousků dohromady. Kapitolou samy o sobě jsou dlaždice s vlaječkami, jejichž síla se ukáže až v ten moment, co celek daného terénu uzavřete.
Partie končí s umístěním poslední destičky krajiny a vzhůru na bodování. K tomu vám pomohou dvě přehledné tabulky, do nichž vypíšete a následně sečtete veškerý bodový zisk nejen z úkolů, ale také za uzavřená území s vlajkami a nejdelší tok i železnici. Není toho úplně málo, ale poctivým zaznamenáním na nic nelze zapomenout. Skóre z dané hry je třeba následně poznamenat také do archu aktuální kampaně. Když dosáhnete určitého milníku, dostanete pokyn k otevření jedné z celkem pěti barevných krabiček. Právě v nich se nachází nové komponenty, výzvy, krajinky i karty úspěchů.
V jednom se to lépe táhne
Dorfromantik: Desková hra je ohromně variabilní. V každé partii vytvoříte zcela novou krajinu. Nikdy nebudou dvě stejné. Ve společnosti až šesti hráčů se o každém jednom dílku můžete radit, než dojde k jeho finálnímu položení na hrací plochu. Sólo kampaň mi však přišla o dost oddechovější a příjemnější, protože jsem měla vše pevně ve svých rukou a rozhodnutí záviselo pouze a jen na mně. Nikdo mi do strategie nemluvil, jak to většinou u těch tvrdohlavějších a dominantnějších hráčů bývá. Jedna partie může trvat od třiceti minut až do celé hodiny. Věkové doporučení od osmi let mi zde přijde adekvátní, ale pod starším dozorcem pravidel by to mohli zvládnout i ještě mladší hráči.
Tato nenáročná kooperativní deskovka osloví především fanoušky nekompetitivního hraní. Osobně mi občas vadil prvek náhody. Dílky krajiny si odebíráte z náhodně zamíchaných hromádek a dopředu nevidíte, co na nich je. Musíte tedy pracovat s tím, co se vám aktuálně dostane do rukou. Někdy je tak těžké splnit daný úkol, když si neustále taháte dlaždice s právě nepotřebným typem terénu. Vytvořit si budoucí příležitosti a plánovat tahy dopředu je důležitou strategickou částí hry, ale někdy vám zkrátka štěstí přeje víc a padne přesně to, co potřebujete, jindy ten jeden specifický dílek ne a ne přijít na řadu.
Oči by chtěly, insert už nemůže
Co mě při rozbalování skutečně překvapilo, bylo, že Dorfromantik: Desková hra není vůbec žádný drobek. Po odstranění ochranné fólie a pozvednutí víka (zemská gravitace udělala většinu práce) jsem po vylámání veškerých dílků zjistila, že většinu místa zabírá plastový insert. Komponentů uvnitř není mnoho a nejvíce plochy paradoxně zabírá brožura pravidel. Zpracování je jinak velmi dobré. Barvy na destičkách jsou syté a pevný karton přispěje k ne tak rychlému opotřebení. Bločky jsou sice spotřebním zbožím, ale dostanete je s hojným počtem listů, které jen tak rychle nezmizí.
Ať už se spokojíte s pár hrami v základu jednou za čas, nebo se pustíte rovnou do kampaně, nic nenávratně nezničíte. Otevíráním přídavných krabiček pouze dodáte do hry nové dílky, které lze následně roztřídit zpět, abyste si kampaň mohli vychutnat opakovaně. Třídění je krapítek nepříjemné. Každá z pěti krabiček obsahuje seznam, co za obsah v ní najdete, ale když máte všechny již promíchané se základem, vybírat z toho obzvláště destičky krajin musíte pouze na základě malé obrázkové předlohy. Škoda, že tyto dílky nejsou například z rubové strany nějak speciálně označeny.
Dorfromantik: Desková hra je skvělou adaptací videohry. Progresivní kampaňový mód udržuje hráčovu pozornost a podněcuje jej k dalším partiím. Nic přitom neničíte, a tak není problém se kdykoliv vrátit na startovní čáru a začít znovu. Sledovat, jak vám pod rukama vzkvétá malebná krajinka, je pohlazením na duši. Zvláště, když zde táhnou všichni za jeden provaz a musí fungovat jako tým, aby společně dosáhli toho nejlepšího skóre. Žádné předhánění se, šarvátky ani potyčky na hrací ploše, což alespoň mně dovoluje si u hry skutečně odpočinout.
Dorfromantik: Desková hra je věrná adaptace původní videohry, která hráčům přináší pocit uspokojení z budování malebné krajiny a zároveň nabízí dostatečně náročné logické výzvy. Progresivní kampaňový mód a vysoká znovuhratelnost zajišťují dlouhodobý zájem, zatímco kooperativní charakter hry podporuje týmovou spolupráci a příjemnou herní atmosféru bez stresu a soutěžení. Prvek náhody sice může tuto harmonii občas narušit, to však nijak zásadně nesnižuje celkově pozitivní dojem.
