Už když jsem byl malý, přál jsem si stát se legendárním Arkantosem z Age of Mythology. Chybělo mi k tomu jen pár věcí. Nežiju v Řecku, Atlantida neexistuje, Poseidón nikdy moje volání nevyslyšel, a takto bych si mohl stěžovat do nekonečna. Nicméně právě moje touha být jinou postavou mě přivedla k vášni, kterou jsou RPG tituly. Je jedno, jestli se jedná o deskové hry, nebo ty počítačové, já ten žánr mám prostě rád. Jenomže jak se naučit hrát ty deskové? Já měl to štěstí a začal jsem Dračím doupětem se svou skupinou, v níž byl Pán Jeskyně skutečně kreativní střelec. Věřím ale, že kdyby v té době byl k dispozici titul Critical: Svatyně, začali bychom na něm, protože vydavatel Albi udělal velký krok kupředu vstříc všem nadšencům tohoto žánru, a tak je čas naučit se hrát.
Vítej, vypravěči, vítejte, hráči
Základní princip hry je podobný jako v každém stolním RPG. Jsou v něm prakticky dvě kategorie, tedy Vypravěč, který koordinuje hru a příběh, a hráči. Začneme tím, co všechno za materiál je zde pro šéfa. Jedna základní zástěna, popis světa a pozadí příběhu, co znamená hra na hrdiny, 2 stop žetony, 4 žetony prokletí, 36 žetonů vyprávění, 2 šestistěnné kostky, 12 karet stavů, 12 karet zranění, 10 karet nehráčských postav, 32 karet epizod, 1 mapa světa, v němž se budou příběhy odehrávat, a 9 epizod připravených dobrodružství.
Trošku netypicky, než řeknu, co je připraveného pro hráče, řeknu tohle. Každý jednotlivý kousek je naprosto skvostně designově naaranžovaný a je radost se na vše dívat. Je to pastva pro oči, navíc s perfektními popisky, takže se nemůže stát, že by někdo něco nevěděl. Upřímně, tohle je nejlépe připravená RPG desková hra, jakou jsem kdy držel v ruce, čímž se omlouvám hrám jako Jeskyně a Draci nebo Mausritter. Tohle je někdo úplně jinde, a doslova z toho voní Připraveno pro začátečníky, tohle se naučí každý. Už jen to, jak krásná je mapa – detailní, přehledná, vše je na ní výrazné. Hlavně Vypravěč-začátečník má všechno jako na talíři, stačí jen to využít a nebát se možností, které pro něj Critical: Svatyně nabízí.
Hráči jsou na tom trošku jinak, ti mají 4 obaly na hráčské postavy, kterých je 8 (ale jen 4 budou hrát), 4 dvanáctistěnné kostky, 1 osmistěnnou kostku, 12 karet schopností, 8 karet specializace, 4 karty počátečního vybavení, 8 karet běžného vybavení, 12 karet legendárního vybavení, 1 smazatelný fix, 4 žetony hrdinů, 4 žetony živlů a 4 žetony vlastností. Hráči vlastně dělají přesný opak Vypravěče. Dobrodružství hrají, zatímco Vypravěč je koriguje a ovládá, tedy klasika bez inovací. Opět ale platí, jak nádherně je vše připravené a stačí to jen sebrat. Tak na co čekáte, je čas vyrazit na devět připravených dobrodružství!
Critical: Svatyně drží hráče za ručičku jako maminka miminko
Ještě než se pustíme do rozebrání hratelnosti, připomenu, že hra obsahuje devět předpřipravených epizod, z nichž krásně zavání čistokrevné fantasy. Není to nic převratného, možná se dějově jedná i trošku o klišé. Je to ale stále pro začátečníky a musím říct, že mě velmi bavily. Byl jsem na straně Vypravěče a s tím, jak je vše připravené, jsem se ani moc nepředřel. Naopak musím říct, že jsem se místy až lehce nudil, a to hraji se zkušenými hráči, kteří většinou jsou schopni dělat vše pro to, aby více sblížili s jakýmkoliv NPC, které potkají.
Každopádně po všech stranách hodnotím vše kladně, až tedy na dobu odehrání. Critical: Svatyně se hraje maximálně ve čtyřech hráčích + Vypravěč. Každý si vybere jednu postavu, na výběr je hraničář, mág, válečník a zloděj, jejichž karty jsou oboustranné, takže buďto za muže, nebo ženu. Charaktery jsou přednastavené a není moc kam šlápnout vedle. Navíc počáteční vybavení je dáno, specializace jsou vcelku jasné a občasně trošku pozlobí jméno postavy. Opět ale je hodně na domluvě. Takže ty víš, o kom mluvím, Fofrkládo Velký Dubínku Dutý, můj drahý hraničáři. Jenže počet hráčů extrémně ovlivňuje dobu hraní – my jako zkušení roleplayeři jsme zvládli první čtyři dobrodružství za hodinu a půl. Celou hru poté za hodin pět díky Dany Svrbějící, která měla nutkání – jaké, si asi domyslíte sami.
Trošku mě zamrzelo, že jsme tak za jedno odpoledně dohráli celou hru se všemi předpřipravenými variantami. Robin Hood a jeho dobrodružství pro nás sice dopadl víceméně stejně, ale je to asi tím, že jsme zkušení hráči. Nováčci, věřím, by mohli mít dobu odehrání dvojnásobnou, až trojnásobnou, za to se na nás nelze zlobit. S čím ale nesouhlasím, je doporučený věk 14 let. Je to vážně nastavené tak, že by i desetiletí pod vedením jednoho dospělého příběh prošli za víkend. Věk mi tak přijde zbytečně nastřelený. To je ale jen můj osobní názor.
Konec řečí, vyrážíme na dobrodrůžo
Jména jsou vybraná, role určené, Vypravěč natěšený, skupina rozjetá. Menším zásekem by mohl být výběr specializace. Zde doporučím, ať se poradí celý tým, jak by se mohlo co hodit. Každé povolání je má připravené na výběr, takže to není tak těžké. Moje rada zní, že když máte hraničáře, berte průzkumníka. Poté důkladně projeďte všech dvanáct nabízených dovedností, které spadají do čtyř hlavních kategorií: kondice, inteligence, zručnost, charisma. Každá z nich má jiné výhody, ale opět moje rada, s charismatem, když máte výdrž, nejdál dojdete. Není zač.
Celkově jsou pravidla připravená neuvěřitelně precizně. Základem je samozřejmě provádění testů, při nichž se řeší úspěch či neúspěch zvolené akce. Zde má velkou roli Vypravěč, který nejenže rozhoduje, zda se bude na úspěch vůbec testovat, ale také rozhodne, jak velkou šanci vám dá. Při provádění úspěchu se vybírá ze vzorce Druh/Dovednost/Vlastnost/Obtížnost. Hodí se dvanáctistěnnou kostkou, přičtou se všechny bonusy postavy, a pokud je rovno nebo více, úspěch je tu. U skupinových testů se pracuje podobně. Proto je důležité, aby skupina měla velmi vyvážené vlastnosti i dovednosti, a buďto jste pokryli úplně vše, nebo jen podstatnou část, kterou věříte, že je dobré mít pro herní úspěch.
Hrozně se mi i líbí, jak tvůrci Yohan Lemonnier a Kristoff Valla počítali také s variantou fatálních úspěchů a neúspěchů. Je to příjemná nadstavba do celé hry. Co mi trochu vadilo, byl maximální počet zdraví rovný třem. Není to moc životů, zase na druhou stranu, když hrajete jako tým, v připravených dobrodružstvích je to akorát. Navíc je zde vždy možnost se vyléčit. Faktorem jsou překvapivě i karty stavů, vyčerpání a bonusy, co dává vybavení, včetně toho legendárního. Za mě je naprostá paráda, jak je vše nastavené. Návod má dvanáct stran a dle mého naprosto přesně vystihuje to samé, co dvousetstránkové Dračí doupě. Já jsem stále unesený.
Jaké mám dojmy z Critical: Svatyně?
Jak připomínám celý tento text, jedná se o RPG pro začátečníky. Je to hezky napsané a vytvořené vstupní RPG, které není v žádném případě eliminační. Extrémně zde záleží na Vypravěči, který rozhoduje o osudu celé výpravy, o jejích zklamáních i sukcesech. Nicméně také to je podané v pravidlech velmi dobře. Navíc v dobrodružství 0 si hráči mohou všechno pořádně osahat. Dokonce si i myslím, že ke hře nejsou pravidla nějak extra třeba, vše vychází řádně z popisků karet, plus se přihodí kostky. Hodnotím Critical: Svatyni jako velice intuitivní a nastavený počin. Stejně jako ve spoustě jiných her tohoto typu zapojte mozek a řiďte se logikou. Nikdo vám škodit nechce, jde o to, abychom si všichni dobrodružství užili a měli nějaký zážitek.
Největší problém je ale doba hraní. Jak jsem to nakousl výše, cena je v poměru ke kvalitě pro zkušeného roleplayera bláznivá. Nevyplatí se to. Pro začátečníky ideál se vším všudy. Proč? Přednastavená dobrodružství se dají zahrát jen jednou, a pokud nechcete zkoušet speedrun a náhodu v kostkách, není zde nějaká budoucnost, proč hru pokoušet tak, či onak, nebo ještě jinak. Zapojte děti a nováčky, a je to nejkrásnější a možná jedno z nejlepších RPG co jsou na trhu, jinak nabízí omezené možnosti. Ona dostupnost pro všechny je ostatně to, co počin šlechtí.
Chceš říct, že si nemohu tvořit další příběhy? Jasně že můžete, vytvořte si vlastní dobrodružství, je zde možnost se vžít do tvůrčího procesu. Jenomže pamatuje si na jednu věc. Critical: Svatyně má limit v tom, co nabízí. Jakmile totiž začnete tvořit nějaký těžký nadrámec, můžete si vytvořit rovnou celou vlastní hru a nemusíte se zabývat jakoukoliv předlohou. To je ale můj osobní názor, každého tvůrce samozřejmě něco navíc šlechtí. Nepochybuji také o tom, že vznikne nějaká silná komunita, která bude další dobrodružství servírovat, a tak se počin repetitivnosti do budoucna velmi dobře vyhne.
Critical: Svatyně je boží. Neuvěřitelně nádherná, rozmanitá a velmi dostupná pro každého hráče, ať už zkušeného, tak pro nováčka. Nepřináší sice nic extrémně nového nebo inovativního, ale vyzdvihuje vše, co je na RPG funkční a oblíbené. Já nemohu říct křivého slova, vyjma toho, že všechna zábava jednou skončí. Pokud ale chcete začít v tomto žánru nějak bodovat, je tu počin právě pro vás. Stojí za každou jednotlivou vteřinu, kterou mu budete věnovat. Já jdu zatím s Fofrkládou na další dobrodružství, při němž mi bude otravovat život, protože tohle on prostě dělá.
