Problémem dnešní mladé generace není pouze neustálé vysedávání doma a závislost na sociálních médiích, ale je to také neúcta a nerespektování starších či jakýchkoliv jiných autorit. Není lepší zápletka pro další díl série děsivých adventur Creepy Tale nežli právě tato problematika sužující moderní dobu. Pokračování nesoucí podtitul Ingrid Penance vás nenápadně láká na strastiplnou cestu, z níž vzejdete buďto jako vítězové, nebo jako ještě větší vítězové. Připravte si dost silný žaludek a zažeňte chmury, Creepy Tale 3: Ingrid Penance rozhodně není nic pro slabé povahy.
Čas na sebereflexi
Sérii Creepy Tale jsme vám již představili skrze recenze prvních dvou dílů. Moc dobře je znáte jako děsivé adventury protkané drsnými výjevy necenzurovaných pohádek bratří Grimmů i obávanými logickými hádankami. Autoři neustále posouvají své vlastní hranice a tentokrát si pro nás připravili daleko děsivější, krvavější, brutálnější a celkově obsáhlejší cestu peklem… doslova. Protagonistkou příběhu je dívka Ingrid, která je tolik zahleděná do sebe, pro urážky nemusí chodit daleko a její rozmazlené vrtochy dělají vrásky na čele všem v okolí. Je to zkrátka pěkný spratek. Není tedy divu, že zahození bochníku chleba pro babičku do kaluže bláta jen proto, aby si sama neušpinila boty, bylo tou poslední kapkou. Ingrid je za trest pro své nekalé činy poslána do pekla a bude pouze na vás, na hráčích, zda se dočká vykoupení, nebo bude temnotou úplně pohlcena.
Creepy Tale 3: Ingrid Penance se od svých dvou předchůdců na první pohled v mnohém neliší, ale opak je pravdou. Vývojáři se nebáli být brutálnější, zahrávat si s vaší psychikou a vystavit vás děsům dobře známým i z reálného života. Repertoár nepřátel není tedy omezen pouze na pohádkové postavy, ale až narazíte na odpornou zubařku, stáhnou se vám půlky. Sice jsem svou dětskou fobii z dentistů už dávno překonala, ale tato hra mi ji opět nemilosrdně připomněla snad tím nejodpornějším způsobem. Nechci malovat čerta na zeď, ale jak říkám, nebude to nic pro slabé povahy.
Jednou jsi dole, jednou nahoře
Pokračování Creepy Tale 3: Ingrid Penance se drží konceptu předešlých dílů a hráči nabízí hide-and-seek logickou adventuru s nějakým tím ponaučením. Na jednotlivých obrazovkách procházíte různými částmi pekla a po dostupném okolí hledáte předměty sloužící jako část logického rébusu, jehož rozuzlení vám dovolí postoupit dál. Může se jednat doslova o cokoliv, jste přece jen v pekle. Teď bych jako vždy napsala, že předměty mezi sebou budete kombinovat, ale třetí díl tuto mechaniku vypustil. Těžko říci, zda je tato volba vývojářů řízena čistě designem úrovní, nebo složitostí hádanek.
První díl nabídl příjemný rozjezd, druhý krapítek přitlačil na pilu a ten třetí už si s ničím nebere servítky. Proč to píšu? Titul Creepy Tale 3: Ingrid Penance totiž zvedá laťku obtížnosti na úplně nový level. Puzzly jsou daleko komplikovanější a často vyžadují učinit hned několik správných úkonů po sobě. Zpočátku se moc nezapotíte, ale hra velmi brzy začne nabírat na obrátkách a vystavovat vás stále těžším zkouškám. Bohužel i nyní musím konstatovat, že některé puzzly mají poněkud nelogická řešení nedávající vám při racionálním zamyšlení smysl. Jak už jsme zvyklí z minula, balanc náročnosti hádanek se ani v tomto případě nepodařilo moc vyvážit a nepomáhají tomu ani rozlehlejší lokace.
Co mě však mile překvapilo, bylo rozhodnutí vývojářů omezit otravné časově omezené výzvy, které mi u druhého dílu přivodily několik vrásek na čele. I když se zde nezapomnělo na pasáž se schovávanou, jako tomu bylo v každé předešlé hře série, v tomto případě se cíl nezdá tolik nedosažitelný. Jednotlivé kapitoly na mě působily dost nekonzistentně, protože zatímco některé nabídly ucelenější lokace, jiné jste naopak proběhli rychlostí blesku. Různorodost hádanek by se dala hodnotit jako další pozitivní zlepšení, ale bytostně jsem proklínala pasáž šplhání do hradu, při níž budete ovládat hned dvě postavy zároveň. Titul zřejmě kvůli této části nabízí remote play, který ovšem nevyužijete v žádném jiném případě, proto mi to přijde jako zbytečnost, ale proč ne.
Zpytování svědomí
Co je v Creepy Tale 3: Ingrid Penance úplnou novinkou, je jakýsi systém karmy, protože během své cesty budete dělat mnoho rozhodnutí a každé jedno z nich má na zakončení příběhu vliv. Věřte mi, že se volby tváří jako méněcenné, ale ve skutečnosti výrazně ovlivňují dialogy i to, jakého konce se dočkáte. Rozhodnutí dvojího charakteru ve vás probouzí buďto ty dobré, či zlé stránky. Ingrid se do pekla dostává jako zkažené dítě s ještě zkaženější osobností, ale to neznamená, že se nemůže vykoupit. To bude záležet na činech, protože pouhá slova v pekle nemají žádnou váhu.
Tři různá zakončení znamenají, že z titulu nevyždímete sto procent obsahu při prvním průchodu. Situace se mění v závislosti na tom, zda si vyberete cestu pokání, či budete pokračovat v bezohlednosti. Díky tomu třetí díl svádí k dalším průchodům, abyste odkryli kompletně všechna tajemství. V tomto odhodlání vás možná bude odpuzovat ovládání situované na klávesnici. Přestože Creepy Tale 3: Ingrid Penance je titul doporučený samotnými autory hrát na ovladači, počítačoví hráči se budou muset spokojit s předem a lehce nešikovně definovanými klávesami. Ba co hůř, ovládání na myši ani tentokrát nečekejte.
Krok správným směrem
Ingrid prochází různými částmi pekla, z nichž se některé snaží připodobnit smrtelné hříchy. Samozřejmě nesmí chybět řeka Styx a k ní náležící vodopád. Creepy Tale 3: Ingrid Penance rozhodně nešetří na brutalitě, což poznáte z tolika možných způsobů smrti. Co těmto scénám propůjčuje ono odpudivé vzezření, jsou úžasné zvukové efekty. Vrátím se opět k mé oblíbené zubařce, protože vytrhávání zubů se pro mě stalo skutečnou chuťovkou a tak silné mrazení, které mi přitom přejelo po zádech, jsem necítila už velmi dlouho.
Hra je plně nadabovaná a já opět tleskám vývojářům, že postavám dali větší možnost se ukázat v tom nejhorším světle… ostatně tak to máme rádi. Dialogy se místy snaží utrousit nějaký ten vtip a výkony hlasových herců nejsou špatné. Vizuální stránka se drží zajeté klasiky kreslené grafiky působící skutečně jako pohádka pro děti, jen s tím rozdílem, že paleta barev se mi oproti minulému dílu zdá daleko temnější. Monstra pekelného podsvětí nahánějí hrůzu nejen svou znetvořeností, ale i bizarností v tom dobrém slova smyslu. Jako obvykle si zde vývojáři pohráli a vytvořili něco, co chvíli jen tak nedostanete z mysli.
Celkově je Creepy Tale 3: Ingrid Penance větší a lepší než, troufnu si tvrdit, oba dva díly. Co začalo jako óda na díla umělce Johna Kenna Mortensena, se postupně vyvinulo v tu správně znepokojivou sérii děsivých a brutálních adventur. Na třetím díle je vidět cesta, kterou vývojáři ušli, jak moc se ve své tvorbě zlepšili a o kolik více úsilí do nové hry vynaložili. Creepy Tale 3: Ingrid Penance má více detailů, více obsahu, více skrytých a překvapivých událostí, více brutality, lepší animace i děsivější atmosféru. Mohu tak s klidem na srdci říct, že jde dosud o nejlepší kousek série, jehož zakončení mi na druhou stranu přišlo odbyté a bez nápadu… a nebojte se, korunka s diadémem ani protentokrát nebude opomenuta. Je také škoda, že nemáte možnost zpětně načíst různé kapitoly, protože procházet celou cca pětihodinovou cestu kvůli získání pár zbývajících achievementů může otrávit nejednoho huntera.
Creepy Tale 3: Ingrid Penance nabízí zajímavý příběh s ještě zajímavějším tématem dotýkajícím se této doby. Každá vaše chyba bude krvavě potrestána a pouze vy sami rozhodnete o osudu rozmazlené dívenky. Systém karmy do titulu vnáší důležitá rozhodnutí skutečně ovlivňující děj a díky tomu nabízí dost volitelného obsahu. U jednoho dohrání tak určitě nezůstanete, protože tím byste se sami ošidili o další skvělé scény. I když má třetí díl své mouchy a ani protentokrát se mu nepodařilo vybalancovat některé opakované chyby z dřívějška, toto brutální dobrodružství v samotném pekle si užijete nejvíce z celé série.
