Už od našeho útlého dětství nám nejen televize a naši rodiče či prarodiče prezentovali příběhy, které vždy končily happy endem. Princ porazil zlo, zachránil princeznu, vzal si ji za ženu a žili společně šťastným životem až do jejich smrti. Tento stereotyp se v dnešní době začíná probourávat a na scénu vstupují nefalšované pohádky bratří Grimmů bez cenzury, kde naopak vítězí záporní hrdinové, kladné postavy během děje zemřou nebo jsou mučeny až do svého hořkého konce. Žánr pohádky se stále častěji mixuje s hororovými prvky a vznikají tak díla, kde zhýčkaná princezna sama na svou pěst popadne meč a utne drakovi či jiné potvoře hlavu. Pokračování Creepy Tale 2 přidalo na děsivé atmosféře, strašidelnějších kreaturách a potemnělých barvách přesně dle tohoto „moderního“ trendu.
Mysl zatemňující koruna
Creepy Tale 2 je klasická hide-and-seek 2D logická adventura, ve které bude vaším úkolem hledat předměty po okolí a ty následně vhodně použít, abyste se dostali do další lokace. To vše se bude dít na pozadí strašidelného a dekadentně laděného temného světa nejmenovaného království, kde se z ničeho nic začnou ztrácet děti, zejména malé dívky. Kdysi mírumilovné království, ve kterém koexistovali lidé společně s kouzelnými bytostmi, se během chvíle změnilo na zemi plnou strachu. Vy sami budete svědky jednoho takového únosu, když do vašeho skromného loveckého příbytku vtrhne obrovská příšera pod vedením podezřelé dívky s diadémem na hlavě. Jakmile si tento diadém v podobě korunky nasadí na hlavu i vaše sestra Ellie, rázem ji ovládne zlo. Naštěstí vy sami utečete do hlubokého lesa a zápletka je rázem na světě.
Pro malého chlapce se tento nelehký úkol záchrany celého království zdá skoro až nemožným. Je však hnán odhodláním pomoci každému, koho potká. Lars mi osobně přijde jako úplný magnet na problémy. Nejednou se dostane do nebezpečných situací, ze kterých bude muset pomocí svého důvtipu vybruslit. Díky tomu zachrání životy několika dalších postav a jiným je naopak ukončí. Nelze zkrátka pouze brát bez toho, abyste něco nedali na oplátku.
Ostatky, krev a smrt na denním pořádku
Připravte se tedy na krev, ostatky, kosti, a někdy až morbidní zacházení. Tyto drsné scény nejsou nijak detailní, ale dokážu si představit, že ne každému zkrátka sednou už jen ze samotného principu. Myslete také na to, že je Lars pouze malým chlapcem, ne žádným superhrdinou s nadpřirozenými schopnostmi. I on se může zranit, či dokonce zemřít… a že budete umírat dost.
Jak jsem již zmínila výše, řada úkolů v Creepy Tale 2 vyžaduje průzkum a shromažďování jednotlivých předmětů po celé dostupné lokaci a zároveň hledání místa, kde je použít k odemčení cesty vpřed. Musím ovšem podotknout, že někdy bude zapotřebí určité předměty společně zkombinovat, což vám ve výsledku vytvoří předmět zcela nový. Abyste se například dostali na střechy domů, budete muset uřezat provaz a přidat k němu klasický spínací špendlík. Někdy jsou řešení puzzlů poněkud nelogická a moc nedávají smysl a jindy pro vás nebudou představovat žádnou výzvu. Balanc hádanek je poměrně nevyvážený mezi jednoduše zřejmými úkony a takřka nesplnitelnými postupy.
O to horší je fakt, že vám bude déle trvat, než na ně přijdete buď logickou dedukcí, nebo jen čirou náhodou. Kolikrát se mi totiž stalo, že jsem už ze zoufalství nevěděla kudy kam a klikala na všechen obsah inventáře, dokud se mi nepoštěstilo přijít na řešení. Mám za sebou už pěknou řádku logických her, a tak si dovolím tvrdit, že s nimi nějaké zkušenosti již mám.
Různé druhy hádanek
Rozmanitost puzzlů a logických překážek na tom je dobře. Kromě správného užití předmětu na místě k tomu určenému na vás čeká také dešifrování různých nápověd z omezených dat. Například rituál v kostele nebo příprava jedu pro ježibabu a jejího druha byly pěkně napovězené hádanky.
Největší překážkou pro mnohé budou časově omezené výzvy založené čistě na postřehu a šikovnosti. Lars sám automaticky přizpůsobuje rychlost svého pohybu tak, jak si to zrovna vyžaduje situace, a vy ji nijak nemůžete ovlivnit. Na každém kroku na vás číhá nebezpečí, a jakmile jste chycen, znamená to pro vás okamžitou smrt. Největší osinou v zadku jsou takové pasáže, kdy se musíte nepozorovaně vyhýbat několika nástrahám. Takovéto části hry procházíte klidně několik minut, než přijdete na jejich systém, ale jakmile jste chyceni, automaticky začínáte celou část znovu. Po dvacátém pokusu máte sto chutí s něčím praštit.
Bude tak velice záležet na vaší vnímavosti, abyste zavčas našli vhodný úkryt a schovali se, než hrozba pomine. Někdy to bude znamenat proklouznout kolem stráží, dokud jsou k vám otočeny zády nebo než se dostanete do jejich zorného pole. Nejhorší je, že takovýchto situací zde není zrovna málo. Například takové pobíhání s lucernou sem a tam na loďce, abyste odstrašili vodní příšery citlivé na světlo, nebo únik z obrovského stromu obydleného prolhanými sovami.
Vizuální identita, jak má být
Výtvarný styl se v druhém pokračování opravdu posunul o level výše. Zatímco u prvního dílu byla velice zřejmá inspirace díly umělce Johna Kenna Mortensena, vývojáři si nyní vytvořili svůj vlastní styl. I když Mortensenův vliv je stále jemně zřetelný, Creepy Tale 2 disponuje vlastní vizuální identitou. Hrozivé krajiny slovanského lesa ve vás vyvolají jakýsi neklid. Stejně tak pokřivená těla monster se vám vryjí do paměti a budete mít pocit, jako by utekla z operačního stolu mladého vědce Viktora Frankensteina. Obzvláště zajímavými kreaturami jsou šeredně ošklivá ježibaba, pavouk s lidskýma rukama a nemrtví zmutovaní medvědi. Je vidět, že si tvůrci s designem opravdu pohráli, a je to jen vítaným plusem.
Děsivé atmosféře nepomáhá pouze výtvarný projev, ale také efektivní ozvučení. Při potulování se temným lesem pouze při svitu měsíce, útěku ze spárů děti požírající čarodějnice a dalších nepřátel vám ztuhne krev v žilách a naskočí husí kůže právě díky znepokojivým zvukům a hudbě. Všudypřítomné šustění korun stromů, kroky, zvířecí zvuky v dáli, bublání a vrzání staré podlahy odvádějí skvělou práci a dodávají hře jakýsi zlověstný nádech. Stejně tak dabing je uvěřitelný a hlasoví herci se vážně dobře vžili do svých rolí, zejména pak dabér Larse.
Méně je někdy více
Novinkou jsou také dialogy, které mi osobně občas přišly až nadbytečné. Potkáte novou postavu, ta vám sdělí, co je zač, kam musíte jít, co udělat, několik již známých faktů a prostě zmizí nebo zemře. Přijde mi škoda, že když už si tvůrci dali tu práci postavy navrhnout a sehnat dabéry, potom jim mohli dát větší prostor. To je ovšem čistě jen můj osobní názor a mnozí to tak brát nemusí.
I když se děj hlavní zápletky během cca čtyřhodinového dobrodružství moc nerozvíjí, líbí se mi Larsova konečná volba, která ovlivní úplné zakončení příběhu. Dva možné konce závisí na jednom jediném rozhodnutí, které učiníte až na samotném konci, jinak s ničím podobným ve zbytku hry nepočítejte.
Creepy Tale 2 disponuje spoustou odkazů na námi oblíbené klasické slovanské pohádky v přesně tak děsivě temném prostředí, jak bychom od hororové adventury očekávali. Oproti prvnímu dílu se vývojáři rozhodli trošku experimentovat, a ne vše je zcela vítanou změnou. Nevyvážená náročnost hádanek spolu s určitými pasážemi hry vás mnohdy donutí zabědovat či zaklít. I přes to vše se stále jedná o zajímavou jednohubku, která dokáže na pár hodin zabavit.
