Corpse Keeper představuje velmi náročné akční temné fantasy RPG, které obsahuje spoustu strategických prvků. Tvůrcům se podařilo hladce propojit více žánrů do jednoho nezapomenutelného zážitku. Tato rogue-lite hra vás postaví do kůže správce hřbitova a je jen na vás, jak povedete vaši skupinu tří zahnívajících mrtvol, abyste během omezeného času (patnácti dní) prozkoumali tento ponurý a temný středověký svět. Budete lootovat zdroje a vybavení, jež jsou nutné k vybudování mocné armády „živých mrtvých“ z masa a kostí padlých nepřátel. Hluboko na konci gotické katedrály číhá zlotřilý démon, který touží po vaší duši.
Za tímto počinem stojí Melancholia Studio (které můžete znát díky titulu Connectome: Pain Control, kde hrajete až za sto robotů). V současné době se hra stále nachází v předběžném přístupu na platformě Steam, kam se dostala po úspěšné kampani na Kickstarteru. Prostřednictvím crowdfundingu vývojářské studio získalo téměř jedenáct tisíc dolarů, což bylo mírně nad požadovanou cílovou částkou deseti tisíc dolarů.
Příběh – jaký příběh?
Příběhová linka v Corpse Keeper je na vás navalena během několika úvodních snímků (screenů) obrazovky. Což je sice fajn, ale jakmile vejdete do svého prvního dungeonu, nemáte po pár sekundách páru, o čem příběh vlastně je. Děj se totiž mění na časově omezenou rubačku. Většina her podobného ražení se tak snaží rozšířit svůj příběh postupným budováním světa za pomoci chytré interakce s okolním prostředím a popisu předmětů.
O čem tedy je příběh hry Corpse Keeper, ptáte se? Já musím konstatovat, že zápletka není nic světoborného. Jedná se o lítý souboj mezi dvěma znepřátelenými frakcemi. První frakcí jsou obyvatelé takzvaného Zlatého města, kteří usilují o věčnost, a na druhé straně máme tým démonů. Jejich společnou touhou jsou lidské duše (jak nečekané). Hráč si tak zahraje za nekromanta (jedno z démonských dětí), jehož posláním je sběr duší pro démonického pána. Pomocí démonova vlivu doženete mladého prince do války, která uvrhne svět do naprostého chaosu. Během korunovace v Lenstenské katedrále máte provést rituál, díky němuž démon převezme kontrolu nad princovým tělem. Zde však nastává zvrat, neboť se z vašeho nekromanta vyklube zběh. Jakmile démon posedne prince, vy necháte lidského vraha, aby ho zranil. Poté musíte během patnácti dní postavit armádu nemrtvých, abyste vyzvali démona k poslednímu boji a zvítězili.
Nekromant a jeho tým
Sice hrajete za nekromanta, ale ne tak, jak si zřejmě myslíte. Jakmile dojde na souboj, váš milý nekromant zmizí do pozadí a vyčkává do okamžiku, než některá z vašich předem vytvořených mrtvol nevyhraje, aby mohl poté sesbírat potřebné „součástky“ (maso, kosti, lahvičky, drahokamy atd.). Váš tým tvoří vždy tři nemrtví, které si předem složíte, vylepšíte v kostnici a uložíte si je stylově do rakviček. Můžete si tu vytvořit asi dva tucty různých mrtvol. Například rytíře s mečem, kopím, štítem nebo magického rytíře, ale také morového doktora či elitního asasína.
Nemrkejte, nebo dostanete ránu
V Corpse Keeper se boje odehrávají ve 2D perspektivě. Při odchodu z kostnice si vyberete, kterými místnostmi chcete projít. Každá místnost má svůj speciální level, bojovníky a odměny. Pokud zvládnete projít celou místnost, můžete si ponechat veškerou kořist. Pokud by ale byli poraženi všichni vaši nemrtví bojovníci, ztratíte velkou část vaší dosavadní kořisti. Bez peněz do kostnice nelez, jinak si zavdáváte na problém s výrobou nových členů vaší armády. Obtížnost boje se stupňuje a společně s tím se stupňují i nároky na vaši armádu nemrtvých, kterou musíte průběžně vylepšovat.
Boje jsou náročné jako souboje v Dark Souls. Musíte se naučit pohyby svých nepřátel a pak přijít na to, jakým způsobem je porazit. Každého nepřítele, kterého potkáte a porazíte, si pak můžete vyrobit. Jakmile máte přístup k určitému typu mrtvoly, máte i přístup k jeho pohybové sadě, čímž se s nimi naučíte lépe zacházet. V Souls hrách máte možnost studovat protivníka v 3D prostředí, kde můžete uhýbat. Zde se dostane díky 2D pouze do kouta na jednu či druhou stranu. Abyste se překulili na druhou stranu, musíte stát dost blízko u vašeho protivníka, což je v některých případech dosti nebezpečné.
Kostnice
V Corpse Keeper se stane kostnice vaším (útulným) útočištěm. Jakmile projdete danou místností (sklepy, mučírny, modlitebny) v katedrále, kde na vás vždy čeká rabování předmětů a boj, vracíte se do kostnice. V ní vyrábíte a vylepšujete své sličné nemrtvé bojovníky, aby se vám nerozpadli hned po prvním boji. Nepotěším vás, protože vaši válečníci se tak jako tak postupem času rozpadnou, přece jen jsou to křehké bytosti. Vy jste tak nuceni chrastit kostmi a vyrábět nové a vylepšené mrtvoly. Přidáte-li do nich srdce či konzervační látky, zabezpečíte tím jejich delší trvanlivost a výdrž.
Grafika a zvuk
Hra má svůj vlastní osobitý umělecký styl, který kombinuje cel shading (nefotorealistické vykreslování navržené tak, aby se 3D počítačová grafika jevila jako plochá) s gotickým designem.
Přišlo mi, že pro nové hráče tu není dostatek popisků, a je proto trošku matoucí. Hra využívá hodně symbolů jako zkratek pro určitý herní mechanismus. Občas se vám tak stane, že uděláte něco, co jste vlastně ani nechtěli. Například místo odchodu z kostnice jsem vyhazovala věci mezi batohem, co má nekromant u sebe, a tím, co zůstává v kostnici. Co se týče nedostatku popisků, poukázala bych na tabulku v kostnici. Zde vidíte, kolik čeho máte, ale absolutně nemáte tušení, k čemu která věc slouží.
Zvuková stránka Corpse Keeper je takový standard. Během příprav v kostnici a při průzkumu místností má klasickou strašidelnou atmosféru. Když přijde na boj, spustí se epická bojová hudba. Zvukový design je ucházející a dělá svoji práci. Ať už se jedná o řinčení kovu při správně odraženém útoku, či zvuk, jenž můžete slyšet při prorážení masa, a vy tak víte, že jste zasáhli přesně do červeného.
Corpse Keeper nabízí velmi unikátní hratelnost, která vás udrží koncentrované, ale bohužel není pro každého (hlavně pokud jste úplný nováček Souls her). Pro mě jako nováčka dosti nepřehledné, matoucí a hlavně opravdu velmi těžké. Dle mého skromného názoru by měli autoři ještě trošku poladit mechaniky pro začínající hráče a přidat malinko vyladěnější hudební partituru. Jako nezávislá hra však již v předběžném přístupu ukázala velký potenciál a velkou výzvu. Těším se, jak se bude v budoucnu vyvíjet.
