Closer the Distance od vývojářů z Osmotic Studios přináší hráčům dojemný zážitek ze života pojednávající o smrti, ztrátě, truchlení a jemné rovnováze mezi péči o sebe a péčí o druhé. Od prvního okamžiku jsou hráči vrženi do drásavého scénáře, v němž se prostřednictvím Conny vyrovnávají se ztrátou starší sestry. Příběh hry je dovedně propleten, díky čemuž si hráči užijí životy lidí okolo, a navíc je ještě mohou i ovlivnit. Pojďme se tedy společně podívat na tento emoční a malinko zamotaný příběh.
Osudový večer
Úvodní sekvence Closer the Distance nám ukazuje vzpomínku Conny na osudový večer, kdy jí domů přišla policie oznámit, že její sestra Angela zemřela při autonehodě. Vidíme a slyšíme, jak se Conny postupně propojuje se svou sestrou dojemným, ale hořkosladkým způsobem. Angela jí radí, aby pomohla ostatním vyrovnat se s žalem nad její ztrátou, která ovlivnila všechny v městečku. Titul si po celou dobu udržuje konzistentní atmosféru introspekce a emocionální váhy. Premisa – pomoci Yesterbymu vyrovnat se s takovým zármutkem prostřednictvím sdílených vzpomínek a vytvořených spojení – působí velmi lidským a originálním dojmem.
Tak trochu truchlící simíci
Titul svojí hratelností trošku připomíná známou hru The Sims, avšak rozvrací sandboxovou povahu, jež je často obecně spojována se simulátory života. Herní mechanika Closer the Distance vychází z uspokojování souboru různých potřeb a aspirací, které dodávají interakcím další vrstvu hloubky. Každá interakce s obyvateli města může vést k různým výsledkům, které utvářejí jak příběh, tak i konečný osud městečka Yesterby. Volby, které hráči učiní, rezonují mimo bezprostřední kontext a vyvolávají pocit odpovědnosti, který je poutavý a zároveň vás nutí k zamyšlení. Ať už se člověk rozhodne umožnit léčení ze ztráty, nebo přebývat v minulosti, dopad vašich rozhodnutí je hmatatelný.
Samotné postavy jsou skvěle provedené a každá z nich má svůj vlastní soubor potřeb, jak už jsem zmínila výše. Vyvažování těchto potřeb však může být trochu náročnější úkol, neboť se neustále mění a dovedně odrážejí probíhající boj se smutkem. Některé z postav bojují s rozhodnutím, zda mají upřednostnit svoje blaho, nebo spíše podpořit okolí v této těžké chvíli. Tento neustálý vnitřní konflikt pak nutí hráče k těžkým rozhodnutím. Například Conny potřebuje neustálou rutinu a harmonii, naopak Galye preferuje zdraví a sport a své myšlenky si lépe utřídí při běhu kolem Yesterby.
Hratelnost je proto velice intuitivní a ponoří hráče do emocionální stránky příběhu. Provedením Angely různými interakcemi mohou hráči odhalit dlouho držená tajemství, napravit křehké vztahy anebo podpořit své přátele a rodinu, aby se vyrovnali se svým zármutkem. Titul hráčům navíc nabízí možnost vybrat si, koho a kdy budou sledovat během celého dne. Nemusíte však mít strach, že přijdete o nějakou důležitou konverzaci, neboť na důležité konverzace se zastaví čas. To vám dává možnost přepnout na právě probíhající emotivní rozhovor, který rozvíjí příběh dále.
Vyprávění bohaté na emoce
Příběh se odvíjí odměřeným tempem, což hráčům umožňuje skutečně absorbovat emocionální váhu vyprávění. Témata empatie, společenství a složitých pout vytvořených v dobách protivenství jsou prozkoumána s nuancí a upřímností. Každá postava, se kterou Angela komunikuje, je dobře vyvinutá, nese svá vlastní břemena a nesplněná přání. Vyprávění je dojemné, často odráží skutečné životní boje se ztrátou a složitost návratu k normálnímu žití.
Scénář hry se dotýká všeobecně souvisejících témat, což hráčům usnadňuje spojení s Angelinou cestou na osobní úrovni. Dialog plyne přirozeně a dává každé postavě prostor vyjádřit svůj smutek, frustrace a naději, což je životně důležité pro emocionální uzdravení. Objevuje se nejen Angelin příběh, ale kolektivní vyprávění o lidské zkušenosti se ztrátou někoho blízkého na osobní úrovni i v rámci komunity.
Vizuální estetika, která okouzlí
Closer the Distance využívá specifický umělecký styl vizuálního zpracování, který krásně doplňuje jeho emocionální vyprávění. Ručně malovaná grafika evokuje snovou kvalitu a osvětluje Yesterby jemnými pastelovými odstíny, které evokují nostalgii i melancholii. Environmentální design je chvályhodný, zachycuje podstatu malého města plného skryté bolesti a smyslu pro komunitu. Postavení světla a stínu účinně zrcadlí témata naděje a zoufalství, díky čemuž jsou hráči více vtaženi do děje.
Soundtrack, který rezonuje
Hudba zachycuje podstatu každé scény. Dokáže vám nejen zlepšit náladu, ale zároveň dodat potřebnou emoční hloubku. Můžete se zde zaposlouchat do něžných klavírních melodií, které podtrhují momenty k zamyšlení, i do strašidelných kompozic představujících ztrátu milované osoby. Zvukový design navíc oživuje prostředí kolem, ať už se jedná o šustění listí ve vánku, nebo tichý hukot vzpomínek obyvatel městečka.
Stručně řečeno, Closer the Distance je emocionálně nabitá hra od začátku do konce. Nejenže vás bude bavit, ale také vás donutí přemýšlet o všech vašich rozhodnutích. Hra nabízí jemný přístup ke smutku ze ztráty blízké osoby, propracované postavy a bohatě zalidněné městečko, což z ní dělá výjimečný titul v žánru simulací. Hráčům nabízí také rovnováhu mezi herními mechanismy a vyprávěním, díky čemuž budete mít dostatek času se zamyslet nad složitostí lidských vztahů poznamenaných ztrátou. Ať už tedy hledáte srdečnou cestu, nebo působivý příběh, Closer the Distance přináší nezapomenutelný zážitek, který ve vás zůstane ještě dlouho po dohrání hry, a proto by neměl chybět ve vaší knihovně.
