Nepodceňujte Batmana. To je hlavní poselství tohoto týdne, protože společnost DC Comics oznámila, že se komiks Absolute Batman #1 stal nejprodávanějším tzv. single issue roku, a to pouhý měsíc po svém vydání 9. října.
Jiří Zahradníček na sebe v oboru gamebooků již jednou upozornil. Jeho Havarrské kobky vzaly starý osvědčený koncept dungeon crawlu s minimem příběhu, ovšem s o to barvitějším prostředím a širší zásobou nepřátel k poražení i předmětů k lootování.
Pamatujete si, jak před deseti lety vyšla Bouřková sezóna, a byť ze všech zaklínačských knih dostala asi největší kritiku ze všech, stále si získala srdce všech? Zaklínač 3: Divoký hon tomu sice docela napomohl a Geralt se stal jednou z nejikoničtějších herních postav všech dob, však ho hrál i Henry Cavill… a to jsem se trošku […]
Společnost Xzone, která je známá hlavně jako prodejce videoher a fanouškovských předmětů, vydává český překlad rozsáhlé knihy Umění klasických adventur. Ta původně vyšla před pěti lety v populárním britském nakladatelství Bitmap Books.
Občas se nemůžu dočkat, co jedno z mých oblíbených nakladatelství, v tomto případě Epocha, přinese jako další knihu. Nyní mi do předprodeje jdou dvě, přičemž jedna je antologie fantastických příběhů a povídek ke 100. výročí úmrtí legendárního Franze Kafky, o němž stejně budou všichni tvrdit, že byl z Mnichova, a druhá je beletristická mozaika v deníkové formě o legendárním […]
Tak tohle jsem ještě nezažila. Znáte nějakou knižní sérii, u níž by jednotlivé díly byly psané každý úplně odlišným stylem? Knihy natolik rozdílné, že by se jim jisté spojitosti daly přisuzovat pouhou náhodou, jsou součástí díla novozélandské autorky, u níž se nebojím tvrdit, že je někde ve skrytu duše skutečně šílená.
Sejdou se tři ženy v hospodě, ale nemají si o čem povídat, protože se sešly všechny. Tímto velice emotivním vtipem bych rád začal dnešní recenzi knihy Krčmářova píseň, jež je výjimečná mnoha způsoby, a mně nedá, abych vám je snad všechny neřekl.
Spisovatele Anthonyho Ryana asi není nutné moc představovat. Jeden z nejgeniálnějších fantasy autorů posledních dvaceti let se proslavil svojí sérií Stín krkavce, z níž jsme recenzovali sbírku Písně temnoty.
O sérii Mirror World jsem toho slyšel spoustu, ale nikdy jsem jí upřímně nedal šanci. Ačkoliv se nyní dostala na seznam „jednou to vážně všechno přečtu“ velmi vysoko. Proč? Nová série spisovatele Alexeje Osadčuka si mě získala totiž hned prvním dílem jménem Poslední život – Parchant.
Naši čtenáři a čtenářky nejspíše vědí, že Planetu Nippon by neměli hledat za hranicemi Sluneční soustavy, ale na jednom souostroví v Tichém oceánu. Nippon je totiž endonymum, jímž Japonci nazývají vlastní zemi a jež se do češtiny poeticky překládá jako Země vycházejícího slunce.
Na jednu stranu dnes máme trend gamebooků, které se snaží posouvat možnosti žánru a hledat nové cesty – ať už způsobem vyprávění příběhu (Druhá země), hloubkou mechanik (Metal Heroes), nebo možnostmi, které poskytují adaptace již existujících děl (Alenčina noční můra v Říši divů).
Příroda je sice krutá, leč spravedlivá. Ke všemu přistupuje bez rozdílu. Neodlišuje, nesoudí, nefavorizuje. Přestože jedněm dala ostré drápy a zuby, jiní stěží dokážou ochránit vlastní kožich.
