Apokalypsa, slovo tak libozvučné, až u některých vyvolává obavy, u jiných příjemné mravenčení. Ve světě celkem profláklé téma, v českém komiksu studnice neprobádaných možností. Má obsese díly domácích autorů nebere konce ani tentokrát.
Když se řekne polské herní studio, všichni si určitě v hlavě vybavíme CD Projekt Red. Ten ale podle některých už dosáhl svého maxima se Zaklínačem 3 a od té doby jej opustilo hned několik schopných vývojářů a tvůrců.
O autoru Johnu Gwynnovi někteří z vás už určitě slyšeli, ostatně i jeho knihu Moc jsme u nás nedávno recenzovali. Upřímně rovnou k začátku řeknu, že dnešní řekněme „moderní“ autoři fantasy mi častokrát nesednou, protože se občas až příliš přizpůsobují současným trendům a jejich počiny nebývají úplně dotažené do konce.
Už je to tu zase. Války, masakry, krev, nadávky a brutalita. John Gwynne se ve Stínu bohů, prvním díle své série Krvopřísežní, rozhodně s ničím nepáral a přišel s jedním úžasným severským zážitkem.
Fantasy knihy inspirované asijským nebo východním světem či jeho historií poslední dobou vychází vcelku ve velkém množství. Ostatně fanoušci Makové války to mohou potvrdit. Nakladatelství Host po úspěšné sérii Souzené země (Šedí, Praví, Svobodní bastardi) nelení a představuje první příběh řady Tonoucí císařství od spisovatelky Andrey Stewart.
První dubnový víkend tohoto roku se nezastavitelně blíží a s ním i termín konání největšího festivalu popkultury v České republice. Ať už máte v oblibě komiksy, hudbu, anime, filmy, videohry, knihy, deskovky, umění, sběratelství, mangu, seriály, cosplay, nebo dobré jídlo a 5. až 7. dubna 2024 si najdete čas, Comic-Con Prague vám otevírá dveře do světa nekonečných možností […]
Vždycky, když se mě někdo zeptá, jaké znám francouzské komiksové autory, první ze mě vypadnou René Goscinny a Albert Uderzo, až teprve po nich Alejandro Jodorowsky. Proč zrovna ti první dva jmenovaní?
Zatímco minulý rok se pro český komiks nesl ve znamení díla Supro: Hrdinové na dluh, letos se od superhrdinů a reflektory ozářených jevišť přesuneme do nehostinné země sužované jedním apokalyptickým scénářem za druhým.
Má posedlost díly českých spisovatelů i nadále pokračuje a já se konečně mohu pustit do dalšího úchvatného příběhu, který odkládám už tak dlouho, že sama hanbou strkám hlavu do písku.
Náš svět zdaleka není dokonalé místo k životu, úplně špatně se na něm ale nemáme. Minimálně v našich zeměpisných šířkách máme relativně velkou svobodu v tom, kam chceme jít, kde chceme bydlet a čím se chceme stát.
Monstra větší než obytné domy a děsivější než sama smrt. Proč je zrovna Japonsko tak oblíbenou destinací, do níž se městský klid pravidelně vrací narušovat nestvůry zvané kaidžú, vám neřeknu.
Už je tomu nějaký pátek, kdy jsme tu naposledy měli recenzi na knihu od českého nakladatelství Gnóm. Těmi posledními byly Plameňák na konci léta a eseje královny fantasy a částečně i sci-fi, Ursuly K.
