Zvony zvoní! Pozvedněte meče! Tak jako jste poprvé před devíti lety ochutnali směsici krve a humoru, bude tomu i dnes. Ve vzduchu se vznáší červený praporec orla a modrý praporec lva. Agatha a Mason čekají na povel, aby se mohli začít bezhlavě řezat. To je totiž to, co máme rádi – brutální a chaotické bojiště s patřičnou dávkou výsměšných hlášek. Chivalry 2 od tvůrců z Torn Banner Studia je tady, a je větší a lepší.
Do bitvy! Ale s kým?
Při prvním spuštění vás hra poctí malým tutoriálem a tou správně nadupanou úvodní bitvou, v níž se utkají ikoničtí nepřátelé uprostřed bouří sužované louky. Jako obvykle, úvodní bitva v člověku vyvolá potřebu prožívat další takové. Zjištění, že i ostatní bitvy jsou neméně zajímavé, chytlavé a hlavně i humoristické, je nanejvýš povznášející.
Herní klasifikace si Chivalry 2 přebírá od svého předchůdce – Rytíř, Lukostřelec, Předvoj a Pěšák. Nově však každou zvlášť rozděluje do tří podtříd, díky čemuž začíná být hratelnost mnohonásobně variabilnější než v prvním díle.
Zdroj: Torn Banner Studios
Vezměme si například podstatnou roli, jako je lukostřelec. Postava je to naprosto unikátní a na bojišti potřebná. Ve hře se potkáme s Lukostřelcem, Kušníkem či Kopiníkem. Krom odlišných zbraní, (z nichž má každá svou přednost) má každá podtřída i rozličné doplňkové předměty – např. barikády nebo štít. V poslední řadě se podtřídy liší i speciálními schopnostmi. Zatímco Lučištník disponuje snadno umístitelným ohněm pro šípy, Kušník může umístit svůj praporec, a tím tak posílit své spojence.
Také je třeba zmínit, že si zabíjením nepřátel za jednotlivé podtřídy odemykáte i jejich další, zpočátku uzamčené zbraně a předměty. Tím se samozřejmě protahuje i hratelnost.
Osobně jsem nevěděl, kde začít dřív, a tak jsem zmateně přepínal mezi třemi klasifikacemi, (rytíře jsem odmítal, protože ho nemám rád. Je moc pomalý a neobratný), tudíž jsem ve výsledku neměl pořádně vylepšenou ani jednu. Vypovídá to však maximálně o tom, že hra již od počátku nabízí hojné množství variabilního obsahu, který si postupně můžete pomalu zkoušet, a zabere to nejspíše spoustu času. A taky to vypovídá o tom, že se neumím rozhodovat.
Stvořen k umírání
Lorem ipsum dolor sit amet, Nově si můžete vyhrát i se samotnými rysy jednotlivých postav. Nechybělo málo a působilo by to spíše jako středověké DLC do Simíků. Byť své vlastní zarostlé tváře a potetované tělo neuvidíte, uvidí to ostatní, a o to přesně jde, ne? Přesně si pamatovat, kdo vás zabil.
Dobrá zpráva pro všechny módní maniaky je, že na rozdíl od prvního dílu je zde i o něco širší výběr zbroje. Můžete tedy dosáhnout mnohem různorodějšího vzezření. Upravovat si můžete i skiny samotných zbraní.
Obrovské plus si samozřejmě zaslouží rozumná dostupnost. Zatímco první Chivalry znamenalo mnoho vynaloženého úsilí k dosažení nějakého ze dvou outfitů, druhý díl pracuje s herní měnou, s níž není problém koupit si naleštěnou zbroj za pár hodin.
Zdroj: Torn Banner Studios
Brutalita na několik způsobů
Hra nabídne v tuto chvíli devět různorodých a hezky barevných map, na nichž se krom počtu třiceti dvou hráčů může po výběru herního módu potloukat i neuvěřitelných šedesát čtyři hráčů. To už opravdu eskaluje v neuvěřitelný blázinec pekelný, kdy každý z přítomných prostě a jednoduše seká a je úplně jedno do koho. Ještěže tam autoři z Torn Banner Studia přidali ty lučištníky, kteří si zpovzdálí nezávazně natahují tětivu, a teprve až je dobojováno, korouhev vítězů si je dobere a umlátí k smrti.
Kromě klasických bitevních módů jsou i módy s jasně danými úkoly, které určují, jaká strana se snaží např. osvobodit svého kapitána a jaká se tomu snaží naopak zabránit. Mezi úkolovými módy nechybí ani atmosférické dobývání nebo kradení skotských prasat. Je dokonce normální, že proti sobě pozvednou meče všichni najednou, jak bývá zvykem u módů Free-For-All.
Zdroj: Torn Banner Studios
Bojovat elegantně
Máme tady například konkurující Mordhau, kterému nechybí téměř nic. Chivalry 2 je ovšem odlišné svým duchem. Tak uvěřitelně chaotické bojiště se silnou atmosférou protkané takovou lehkostí, jež vám neustále připomíná, že jde vlastně jenom o hru, to nikde jinde nenajdete. Přítomny jsou ironické hlášky, reference na jiné hry či postavy. Odlehčená interakce uprostřed bitevní vřavy způsobuje, že jste pohlceni hromadnými pokřiky a touhou zabíjet a zároveň se pod hledím přilby šklebíte, jaká je to jedna velká fraška.
To všechno doplněné léty prověřeným, jednoduchým soubojovým systémem tvoří jednu krásnou středověkou hru. Pravá, levá, horní, dolní, je to jedno, stačí kliknout včas a je vyblokováno. K tomu se naučit kopat, uskakovat, řvát a plynule projevovat své emoce a je z vás řádový voják připravený hájit svůj rod.
Navíc nutně nemusíte ani bojovat. Mapy nabízí několik katapultů a dalších interaktivních předmětů, u nichž můžete strávit třeba celou hru, protože je zkrátka zábava zabíjet s tím ostatní. A to ani nemluvím o tom, jaký úspěch slavíte, když se vám povede tím katapultem zabít nepřátele třeba tři.
Zdroj: Torn Banner Studios
Chivalry 2 je nepostradatelný kousek v knihovně
Možná se nekoná revoluce a Chivalry 2 nebude zdrojem naprosto nových zkušeností, ale přesto se jedná o takovou virtuální černou díru, která pohltí veškerý váš čas. Ještě mám v živé paměti, jak jsem při svých neobvykle dlouhých večerech pořvával spolu s armádou orla. Chudáci sousedi!
Chivalry 2 je zdrojem zábavné a dlouhodobé hratelnosti, která vás nechá věřit, že jste opravdový rytíř. Vybrané hudební kousky vás nenechají chladnými a hlášky vojáků stejně tak. Tohle každý milovník středověku jednoduše musí mít.
Chivalry znamená v herním průmyslu jakousi zaručenou kvalitu v oboru středověkých bitev a pokračování je toho důkazem. Druhý díl je větší a hezčí. Hráči se mohou těšit na rozšířenější customizaci postav, masivnější bitvy a patřičnou dávku humoru. Je to, jako by celé město zosnovalo opravdu realistickou bitvu, kterou by zároveň shazovali svými narážkami na realitu. Nic revolučního zde však nečekejte, hra je to stejná, jako byla před devíti lety.
