Už v roce 1995 na trh vstoupila hra Osadníci z Katanu, jejímž tvůrcem je Klaus Teuber. Dodnes se jedná o jeden z nejúspěšnějších deskových počinů na celém světě, a tak stejně jako například Krycí jména (u nichž vznikla mobilní aplikace) i Osadníci z Katanu museli mít svou konzolovou verzi. V roce 2017 spojili síly Client/Frontend: Endava / Backend SuperNimbus s vydavatelem USM a vytvořili Catan Universe. Všechny rozdílné verze osadníků se objevují na jednom místě a ta nejlepší zpráva? Hra je free-to-play, tedy zdarma, skoro.
Vesmír osadníků, to je Catan Universe
Deskovou hru Osadníci z Katanu určitě znáte. Těžíte suroviny, stavíte cesty, vesnice, města a křičíte na nováčky: „Křižovatka volná!“ Jednoduché, brilantní a zčásti náhodné díky házení kostek. Catan Universe toto přenesl do digitální podoby. Hrajete kopii deskovky s naprosto stejnými pravidly, jen s upraveným ovládáním. To je sice snadné, ale přijít mu na kloub, především při nakupování surovin s bankou, je na hlavu. Na stranu druhou, titul nabízí tutoriál, v němž se můžete jeho mechanismy naučit. Jsou funkční, jen se z nich na zadek neposadíte.
Navíc v jiných verzích hry působí neohrabaně. Catan Universe obsahuje snad všechna rozšíření, jaká kdy byla vytvořena. Nemusíte hrát jen základní hru, titul obsahuje i Námořníky, Města a rytíře, Rise of the Inka či Rivals for Catan. Kupříkladu v Městech a rytířích bojujete s barbary, jsou zde rozsáhlejší pravidla obchodu a výstavby měst a přibývají tři nové tovary: mince, knihy a látka. Vyjma rozšíření jsou příjemným bonusem speciální scénáře. Těch vznikla během let hromada, od Atlantis po Velkou čínskou zeď. Zde také poprvé uvidíte, proč je hra zdarma – jednotlivé scénáře si musíte koupit. Povětšinou to jde za herní měnu, kterou získáváte nebo si ji zaplatíte. Mně osobně se ceny zdají přestřelené, ale hra se musí z něčeho živit. Zde se nachází jedna velmi milá věc, můžete aktivovat tzv. svitek. Ten vám umožní mapu vyzkoušet, jestli vás vůbec bude bavit. Po registraci do multiplayeru navíc obdržíte dva svitky zdarma.
Multiplayer, na němž má hra stát, je kámen úrazu
Jakmile se zaregistrujete, vezmete sáňky a jedete z kopce dolů. Multiplayer totiž obsahuje rozdělené bezplatné a placené funkce. Základem je Vlastní hra nebo Bezplatná hra. V nich budete náhodně spojeni s vašimi protivníky a zahrajete si. Pokud si chcete zahrát více, už musíte platit. Čím více zaplatíte, tím více rozšíření odemknete, můžete si upravovat časové limity a získáte další jednotlivá rozšíření.
Prazvláštní je využívání upraveného hodnotícího systému ELO. V Catan Universe hráčů ubývá a povětšinou zůstali jen srdcaři, ale řešit odchozí hráče či „opouštěče“ mi přijde už lehce přehnané. Na jednu stranu, jasně, je super, že počin tyto případy penalizuje. Jen mi to v případě adaptace deskové hry přijde trošku na hlavu. Tohle není League of Legends nebo DOTA 2. Mimochodem, když někdo opustí hru, přijde krátká čekačka a následně za něj nastoupí bot. To je skvělé, nemusíte čekat, zda se objeví nějaký spasitel.
Nutno zde podotknout, že titul už od svého vypuštění má problémy s online připojením. Upřímně, já jsem šokován, když je zde i po šesti letech stále haprující multiplayer. Nerozumím tomu, že dodnes nebyl vytvořen nějaký balanc.
Funkce, rovnice a polopřímky
Osobně mi trošku vadí připravené hexy, přijdou mi lehce neupravené a rozčepýřené. Byly totiž převzaty klasické starší dřevěné podoby nástrojů, tedy cest, vesnic a hradů. Malý dřevěný kvádříček jako cestu mají v hlavě všichni pamětníci, ale přenos na digitální pole je v této verzi laciný. Navíc je přetahování neuvěřitelně citlivé, a jste-li zrychlení hráči, kteří přesně ví, co a jak, není nic snadnějšího než se ukliknout.
Čas nejde vzít zpět, karta leží a hra běží, prohloupili jste a doufejte, že jste neztratili hru. Na stranu druhou, veškeré zoomování funguje skvěle. V moment, kde necítíte jistotu, si stačí pozici přiblížit. Osobně mě nejvíc baví automatizace. Určitě znáte ten pocit, když hrajete deskovou hru a musíte neustále komponenty přetahovat, kontrolovat a posouvat. Zde to za vás dělá počítač. Vaším úkolem je jen hodit kostkami, postavit, co chcete, a případně obchodovat. Největší úlevu má tak před sebou bankéř, jenž nemusí hrabat a podávat kartičky s materiálem, tomu tímto gratuluji.
Na závěr je nutné zhodnotit zvuk. Hraje před vámi jedna dlouhá nekonečná smyčka, která má nějakým způsobem evokovat hudbu osadníků. Přijde mi nevyhovující. Vždy jsem si představil dynamický podkres, jenž vás nutí přemýšlet a tlačí vás kupředu. Něco jako vikingské bubny nebo keltskou flétnu. Zde máte dlouhou vybrnkávací kytaru s upozaděným chorálem hrající dokola a dokola. Pusťte si hudbu ze Settlers, neuděláte chybu.
Catan Universe je projektem, jaký mohl trhnout rekordy. Místo toho skončí v propadlišti smíšených pocitů. U Osadníků by bylo rozhodně lepší zaplatit jednou za hru s rozšířeními než se mořit s hromadou mikrotransakcí, které vyjdou následně daleko dráž než koupě všech deskovek najednou. Ovládání je jednoduché, i když místy pozlobí. Vizuál na mě působí neuvěřitelně lacině, ale zvláštní zoomování a přizpůsobit se samotné hře je jen otázkou času. Hudba je na nervy lezoucí. Na stranu druhou, jsou to stále Osadníci z Katanu a ti byli a vždy budou velmi kvalitní deskovkou.
