Call of Cthulhu, inspirované klasickým RPG, nás zavede hluboko do světa plného šílenství a starých bohů z kultovního světa H. P. Lovecrafta. Píše se rok 1924 a soukromý vyšetřovatel Pierce je vyslán, aby se podíval na tragickou smrt rodiny Hawkinsových na izolovaném ostrově Darkwater. Pierce je brzy vtažen do děsivého světa konspirací, kultistů a vesmírných hrůz.
Tajemná smrt malířky
Call of Cthulhu začíná příběhem Edwarda Pierce, který byl jako hrdina zbaven své povinnosti v první světové válce. Pierce je nyní soukromým detektivem a štěstěna se k němu otočila zády. Rád se utápí v alkoholu, aby se vyrovnal s posttraumatickou stresovou poruchou, a při tom všem čeká na velký případ, který by mu pomohl zaplatit účty. To se mu brzy splní, když mu na dveře zaklepe otec, jemuž za záhadných okolností zemřela dcera. Edward Pierce se tak vydává na tajemný ostrov Darkwater, kde uhořela slavná malířka Sarah Hawkinsonová a její rodina. Po příjezdu na ostrov ale není nic, jak se zdá. Obyvatelé městečka mu dávají jasně najevo, že tu není vítán. Pierce se pomalu dozvídá o historii městečka a začíná mu být jasné, že se tu děje něco mnohem děsivějšího.
Svět
Call of Cthulhu se vyhýbá populárním trendům dneška a neobsahuje žádný otevřený svět ani velké, rozlehlé mapy. Místo toho je hra rozdělena na kapitoly, z nichž každá se odehrává v izolované oblasti. Těmi jsou například sídlo Hawkinsonových, nemocnice, jeskyní komplex a podobně. Většinu hry hráč stráví tím, že kontroluje každý kout a skulinu, zda v něm není vodítko, skrytý detail nebo hádanka k vyřešení – prostě cokoliv, co by vás posunulo zase o kousek blíže k chapadlům.
Dovednosti
Ve hře najdeme prvky RPG. Dovednosti zde byly výrazně zúženy podle hry Chaosium, která inspirovala vývojáře Call of Cthulhu. Tím pádem má Pierce přístup jen k sedmi dovednostem. Těmi jsou vyšetřování, výřečnost, hledání skrytých věcí, síla, psychologie, medicína a okultismus. Každou z těchto dovedností jde maximálně vylepšit na číslo pět, k čemuž vám slouží body, jež získáváte během hry. Jedinou výjimkou jsou medicína a okultismus, ty se dají vylepšit pouze knihami o medicíně nebo okultismu. Každá dovednost má prahovou hodnotu. Při jejím dosažení se hráči otevřou nové možnosti pro interakci s prostředím nebo se poskytnou nové možnosti dialogu. Zajímavou dovedností je hledání skrytých věcí, které Piercovi pomáhají najít tajemné dokumenty a podobně. Výřečnost a detektivní schopnosti ve hře využijete nejvíce, síla je zde naopak celkem zbytečná charakteristika.
Rekonstrukce
V Call of Cthulhu se setkáme i s Piercovou zvláštní vyšetřovací schopností zvanou rekonstrukce. Díky ní dokáže zrekonstruovat místo činu pomocí mysli, a tak zjistit, co se na místě odehrálo. Při spuštění nejprve hráč skoro oslepne ze zásahu světla, když Pierce přechází do jiné reality (dalo by se říci). Mně to trošku připadalo jako takzvané světlo na konci tunelu. Zde se pak Pierce dotýká předmětů a ty mu ukazují určité úseky minulosti. Když sesbíráte vše, co máte, hra vám dovolí se vrátit do reality. Pokud by se stalo, že by se Pierce během této cesty dostal do kontaktu s něčím hrůzným či nadpřirozeným, odnese to jeho psychika.
Hádanky a stealth akce
Hádanky v Call of Cthulhu nejsou nic extra a většinou se opakují. Ve třech různých případech například musíte sledovat určité vodítko, ať už se jedná o klasickou stopu, potrubí nebo kabel vedoucí mezi místnostmi. Je tu dokonce jedna hádanka v knihkupectví, kde musíte přijít na kombinaci k trezoru za pomoci zvukových záznamů. Hra vás doslova vede za ručičku, a tak s naprostým přehledem na kód během chvilky přijdete.
Steath akce jsou mezitím nevhodně vloženy mezi některé hádanky. Například v nemocnici, když se plížíte kvůli kabelům, chodí stráže po stejné trase ve smyčkách. Stačí vám proto vytvořit rozptýlení za pomoci pacienta, který začne křičet. Všichni se tam sejdou a vaše cesta je volná, protože stráže se pak na místo už nevrátí.
Boj
V celé hře je jedna bojová sekvence, a to na konci. Zde totiž můžete střílet do obyvatel městečka, kteří se proměnili a vypadají jako zombie. Proč a jak se to stalo, netuším. Další velký souboj, který stojí za zmínku, je s Lovecraftovým monstrem z obrazu. Zde se jako detektiv Pierce schováváte za různé sochy, stolky a do skříní. U toho všeho se snažíte zničit obraz dýkou. Problémem je, že dýky jsou vystaveny ve vitrínách a těch je tu mnoho. Zde vám stoprocentně zaručím, že vymlátíte opravdu hodně vitrín, než objevíte tu správnou dýku.
Šedá a zelená
Autorům ze Cyanide Studio se podařilo zachytit podstatu Lovecraftových vizí. Temné barvy v odstínech šedé a zelené a mezi nimi potěšující plamínky žlutého světla, které vám pomáhají udržet vaši mysl v normálu. Rozsápaná a tlející zvířata na pobřeží nám předkládají otázku, jaká bestie je mohla takto zřídit. Dále tu také čekají rozpitvané mrtvoly a kusy těl poházené po nemocničním sklepě. Přidejme k tomu všemu ještě znepokojivé obrazy Sarah Hawkinsonové a máte opravdu zaděláno na psychologický ústav doktora Chocholouška.
Nějaké ty nedostatky
Některé z postav tu mají dosti strnulý pohyb. Další celkem nepěknou věcí je tu lip sync. Dobrému dabingu tak ubírá, že pohyb úst u postav nesedí, anebo se jim rty nehýbou vůbec. Tak trochu to vypadá, že na ostrově Darkwaters je tajný kult břichomluvců, a ne příznivců Cthulhu.
Call of Cthulhu je hra na osm až deset hodin, plná tajemství a záhad. Je potřeba, aby si hráč dal pozor na svá rozhodnutí, protože ta ho dovedou k jednomu ze čtyř konců. A ne všechny končí happy endem.
