Možná si přesně nepamatujeme úplně první videohru našeho života, ale věřím, že každý, kdo se narodil v devadesátkách, si dobře vzpomíná na dětská léta, kam se datují první setkání se hrami, jako je legendární Vlak nebo ještě legendárnější Bulánci. Kdo o hodině informatiky na základní škole se spolužáky alespoň jednou nesvedl brutální polštářovou bitku, jako by ani nebyl. Dodnes si to živě pamatuji… monitory tlusté tak, že by si na nich náš kocour mohl dát šlofíka, kuličkové myši věčně zanesené prachem a dohady o tom, kdo bude hrát na šipkách klávesnice.
Bulánci ve mně vyvolávají příjemné vzpomínky a nutí mě se krapítek pousmát. Nápad titul oživit, a tím tak zabrnkat na notu nostalgie dnes už dospělých hráčů, se setkal se setsakramentsky pozitivními ohlasy. Podpora, jakou fanoušci vývojářům ze studia SleepTeam poskytli, byla mnohonásobně větší, než co bylo požadováno, a přesto Bulánci 2.0 zažili nepříliš valný start.
Zdroj: SleepTeam
Česká klasika dostává druhý dech
Příběh vzkříšení českých Bulánků netřeba dopodrobna rozebírat. Každý jste o něm jistě slyšel a názor si na něj udělejte vlastní, protože předmětem této recenze není soudit vývojáře za jejich rozhodnutí, nýbrž zhodnotit výsledný produkt. Slovo „výsledný“ přitom berte s rezervou, protože Bulánci sice teprve nedávno opustili předběžný přístup, ale hromada slibovaného obsahu stále chybí. Je pochopitelné, že pouze to, co hráčům stačilo na počátku jednadvacátého století, když byl gaming ještě v plenkách, nebude táhnout hráče dnešní generace odkojené na battle passech, mikrotransakcích a dalších výdobytcích moderní doby.
Bulánci 2.0 tak musí nabídnout více než jen pár map a zbraní. Dnešní náročnější hráči si žádají víc, a přesně to máme dostat… někdy v budoucnu. Zpřístupnění předběžného přístupu po velmi krátké době od vybrání částky na Startovači mělo sloužit jako vřelé gesto, aby hráči byli zapojeni do vývoje, ale mělo spíše opačný efekt. Bulánci 2.0 se nyní se ze všech sil snaží vše napravit. S recenzí jsem naschvál čekala až do doby, než přibude více obsahu, a i když se stále nejedná o plnohodnotnou hru se vším, co nám bylo slíbeno, čekání již bylo dost.
Letem světem českým internetem
Původní verze Bulánků vyšla v roce 2001 jako projekt vývojářského studia SleepTeam. O oblíbenosti této dvourozměrné střílečky se ani netřeba znovu zmiňovat. Zatímco v Česku si hráči Bulánky užívali plnými doušky jako freeware, v zahraničí jste si Combat Pillows museli koupit. Pro ty z vás, kteří nikdy nebyli pozvaní na večerní přespávačku u kamarádky doprovázenou polštářovou bitvou, a jsou tedy tímto typem zábavy dosud nepolíbení, pojďme si v rychlosti zrekapitulovat, co jsou Bulánci vlastně zač.
Bulánci neboli EAP, tedy extrémně agresivní polštáře, jsou hlavními aktéry izometrické střílečky pro jednoho či více hráčů, v níž se snažíte chránit vlastní peřím vycpaný zadek a zmasakrovat nepřátele dříve, než vás skrz naskrz provrtá kulka. K dispozici dostanete základní pistoli, ale čím více se vír boje roztáčí, začnou se na mapě objevovat různé bonusy a zejména lepší zbraně s pořádnou ráží i kadencí. Samopal, raketomet, brokovnice a miny do hry vnášejí dávku taktizování pro jedinečný účinek každé z nich. Ve finále to ovšem dopadlo tak, že jsme zběsile stříleli všude kolem sebe čímkoliv, co se nám dostalo do rukou, a doufali, že se někdo omylem připlete do námi úplně vedle mířené rány… mířené je možná silné slovo… zkrátka zachytí zbloudilou kulku.
Bulánci si získali velkou oblibu díky své nenáročnosti, co se týče hardwarových požadavků i herního principu, a tak se základní verze několikrát rozrostla o nový obsah. Bulánci 2.0 se skrze crowdfundingovou kampaň po dvaceti letech pokusili oživit hru, co má v srdcích mnoha z nás speciální místo. Možná právě o to víc zamrzí pohled na to, co nám bylo naservírováno.
Vyhrajeme, třikrát sláva, po boji slavit a pít
Bulánci 2.0 se od svého předchůdce liší hned v několika věcech, ale přitom zachovávají pevné jádro původní hry. Na první pohled při srovnávání si hned všimnete velkého rozdílu ve vizuálu, protože technologie přece jen za tu dlouhou dobu poskočily značně kupředu. Bulánci 2.0 se nakonec probojovali i do třetího rozměru, čímž divákovo oko přitáhnou daleko snáz. Grafika přitom vychází z předešlé verze, takže z ní stále čerpáte dostatečnou stimulaci nostalgie, ale nechybí ani závan novoty. Palec nahoru si zaslouží péče věnovaná mapám. I když je prozatím dostupné pouze malé množství, na každé naleznete nějaké interaktivní prvky a pozornost věnovaná detailům se musí ocenit. Jediné, co by si dle mého názoru zasloužilo ještě menší úpravy, je vyladění barev, zejména co se týče mapy Disco. Osvětlení nočního klubu má za následek to, že jsou barvy povlečení jednotlivých Bulánků špatně rozeznatelné. Tento fakt je přímo úměrný velikosti obrazovky.
Hratelnost je další položkou na našem pomyslném seznamu, která prakticky zůstává neměnná. S dalšími hráči se vrháte do různých lokací a snažíte se zlikvidovat vše, co se vám dostane do zorného pole. V aktuální verzi jsou k dispozici tři herní režimy – boj o vlajku, deathmatch (sólo i týmy) a výcvik. Za každé úspěšné odstřelení získáváte body, čímž se posouváte na přední příčky před ostatní. Polštářové bitky si můžete užít jak s přáteli v jedné místnosti – upozorňuji, že se nevyhnete handrkování ohledně ovládání – nebo po síti. Když se vám nebude chtít socializovat, dáte přednost spíše protivníkům ovládaným umělou inteligencí.
Ještě, než se vrhneme na výčet poměrně dlouhého seznamu negativ, je třeba zmínit, že Bulánci 2.0 v aktuální verzi nabízejí přiměřené množství obsahu, abyste se zabavili na dlouhé hodiny. Hra od vydání v předběžném přístupu prošla značným množstvím změn, jako například vylepšení umělé inteligence, úprava respawnu zbraní, opravení chyb a dalších zásadních problémů. Vývojáři aktivně naslouchají komunitě, a i když se na ně z mnoha stran valí negativní kritika, stále se nevzdávají a snaží se titul dotáhnout do konce tak, abychom se z něj všichni těšili stejně tak jako kdysi. Přestože tato cesta je, byla, a ještě bude dosti trnitá, věřím, že chyby, které se za chvíli chystám vyjmenovat, nebude nikterak problémové opravit nebo rovnou odstranit.
Bacha na vaše polštáře
Co vše se tedy nachází v aktuální plné verzi Bulánků 2.0, která se rozhodla z placené hry přesedlat na volný přístup? Abychom byli přesní, Bulánci 2.0 poskytují zdarma pouze základní verzi, ale dodatečný obsah je placený. Zakoupit si můžete hudební balíček, tapety na plochu, další mapy a Továrnu na hrdiny, v níž si lze zvolit nejen barvu a vzor povlečení pro vašeho personalizovaného Bulánka, ale také další kosmetické doplňky. Zda by tento obsah měl, nebo neměl být placený, je věc názoru, ale upřímně nejsem fanouškem této DLC politiky. Moc dobře chápu vzorec freemium, a že je potřeba vývoj z něčeho financovat, ale například zrovna úprava postav by měla být součástí bezplatné verze… čistě můj názor.
Kromě zmíněných režimů a multiplayeru základní bezplatná verze obsahuje čtyři různé mapy a achievementy. Před vývojáři je ještě dlouhá cesta a momentálně se připravuje přísun nových map, zbraní, editor úrovní, příběhový režim, verze pro konzole a všemi tolik vytoužený brutal mode. Když Bulánka postřelíte, maximálně se kolem něj rozletí peří a polštář ve smrtelných křečích padne k zemi, ale žádné vytékání krve z rány jako v původní hře se nekoná. Mnoho hráčů rovněž nepotěšila absence králíčka, u kterého jsme se vždy dělili na dva tábory. Jedni jej chtěli zabít, druzí se rozhodli ho chránit. Alespoň že ta myška odstřelovačka nám zůstala.
Klid lítá bitva nahradí
Bulánci 2.0, jak už jsem psala výše, jsou v tomto stavu poměrně slušně hratelní, ale i přesto titul stále není ani zdaleka doladěný. Celkový zážitek nám narušovaly občasné záseky, zejména mapa Pohádky tím trpěla nejvíce. Z našich řad tímto problémem trpělo pět lidí ze šesti, a tak je na pováženou, co je toho přesnou příčinou. Další položkou vyžadující vyladění jsou zdlouhavé respawny po tom, co jste zabiti. Stejně tak přebíjení trvá až příliš dlouho a prozatím není možné ho provádět manuálně.
Kapitolou samo o sobě je lobby. Úplně první věcí, kterou potřebujete k hraní online, je propojení s účtem na Epic Games, což má svůj důvod, ale pokud zde účet nemáte, musíte si jej kvůli Bulánkům založit. Nebude po vás vyžadována instalace platformy, ale bez účtu si po síti nezahrajete. Tato skutečnost mnoho fanoušků pěkně namíchla a spousty jich dokonce odradila. Z toho důvodu je počet hráčů využívajících online hraní poměrně nízký, a tak se nevyhnete někdy dlouhému čekání, zda se objeví nějaký potenciální protivník.
Ve hře si můžete vytvořit seznam přátel a ty zvát do společné hry, ale přesto neexistuje možnost založit soukromé lobby. Jedinou variantou, jak se vyhnout cizím hráčům, je jejich vyhazování, ovšem jen dokud nestihnou potvrdit, že jsou připravení. Poté už s nimi nehnete, leda byste je slušně požádali v chatu, aby sami odešli. Sice jsem použila slovo „chat“, ale ve skutečnosti do něj nelze svévolně psát. Ke komunikaci musíte využít několik předepsaných vět a frází. Největším problémem je však otravná mechanika, kdy se po odehraném zápase vaše lobby automaticky rozpustí a vy jej musíte zakládat znovu, abyste odehráli další jednu hru a celý proces opakovali.
Život se s vámi nepáře
Kdybych to všechno měla nějak shrnout, Bulánci 2.0 si při vydání rozhodně nezískali mou přízeň kvůli tomu, v jak bídném stavu se nacházeli. Věřím však, že každý si zaslouží další šanci obzvláště poté, co se tolik snaží své předešlé chyby napravit, stejně tak jako vývojáři ze SleepTeam. Když jsme nové Bulánky zkoušeli s vícero členy v redakci, všichni jsme se náramně bavili i přes vzniklé problémy a otravné překážky, o kterých jsem psala o pár řádků výše. Hned jsem si vzpomněla, jak jsme se s mladším bratrem vkrádali mamce do práce, jen abychom spolu mohli svést polštářovou bitku, protože doma jsme počítač ještě v té době neměli. Takže ano, Bulánci neztratili své kouzlo, a i když se mnou mnoho z vás možná nebude souhlasit, trpělivost růže přináší. Jestli jste měli rádi Bulánky kdysi, budete je mít rádi i teď, ale dejte tomu ještě nějaký čas.Čekání si ku příkladu můžete zkrátit karetní hrou Bulánci: Speciální jednotky nebo si na dobrou noc přečíst sbírku bulánčí poezie. Nemějte obavy, na rozdíl od té vogonské si nebudete muset uhryznout jednu nohu, abyste poslech veršů přežili.
Bulánci 2.0 jsou jasným pokusem o obnovení kultovní klasiky z počátku tohoto století, který zanechal nezapomenutelné vzpomínky u mnoha dnes již dospělých hráčů. Přes všechny nedostatky, které tento projekt provázely od jeho spuštění, nelze popřít, že se vývojáři ze SleepTeam ze všech sil snaží napravit své chyby. I přesto, že Bulánci 2.0 stále nejsou plně doladěnou hrou a obsahují několik technických nedostatků, stále z nich můžeme cítit tu nostalgii. Celkově lze říci, že Bulánci 2.0 mají potenciál stát se zábavnou hrou, která osloví jak staré fanoušky, tak i nové hráče. Nicméně na cestě k tomuto cíli budou muset vývojáři ještě hodně pokročit. Mějme trpělivost a uvidíme, jakým směrem se projekt vyvine v budoucnu.
