Nikdy bych neřekl, že mě bude bavit battle royale. Když jsem kdysi ze zvědavosti zapnul tehdy ještě mladý Fortnite, zemřel jsem při střetnutí s prvním hráčem, beze zbraně. Nechápal jsem lootovací mechaniky. Později mě od hraní této hry odradila mechanika stavění, jíž jsem ve spojení s akčním prvkem nemohl přijít na chuť. Navíc zvítězit nad tak velkým počtem hráčům se mi zdálo jako nemožný úkol.
Když jsem se dozvěděl, že se chystá nová hra z upírského Světa temnoty (angl. „World of Darkness”), zbystřil jsem. Mám rád Vampire: The Masquerade – Bloodlines, s jehož druhým dílem to vypadá trochu nahnutě. Mám rád béčkovou akční hru Bloodrayne, která se teď dočkala remasterů a vydání na nové konzole. A taky mám rád sexy upír(k)y. Zasazení do Prahy? Skvělé! Že by konečně battle royale, která mě bude bavit?
Neváhal jsem a přihlásil jsem se do rané alfaverze. Teď je hra už přes dva týdny v early accessu na Steamu a já se přiznám, že jsem jí zcela lapen. To se mi dlouho s žádnou online hrou nestalo.
O čem to je?
Bloodhunt je vampýrskou battle royale z prostředí moderní Prahy. Na rozdíl od jiných battle royale nevyskakujete na začátku hry z létajícího dopravního prostředku, ale zaberete si místo na mapě pouhým kliknutím, přičemž vidíte hráče ve svém blízkém okolí a můžete svou pozici tedy ještě upravit. V následující obrazovce si vyberete jeden z šesti archetypů (v plné verzi jich bude víc). Každý z nich má jiný vzhled a set aktivních i pasivních skillů. Můžete si vybrat tanka, kterému se dobíjí zdraví samo od sebe až do poloviny a který může vyvolat pohyblivou stěnu, pohlcující nepřátelské střely. Nebo můžete hrát za upíra Nosferatu, který umí při přikrčení zmizet. Jako Múza můžete sobě a svým spoluhráčům dobíjet zdraví. Řekl bych, že si vybere většina hráčů a přizpůsobí archetypu svůj herní styl.
Pak chvíli počkáte a již se objevíte na mapě – sami, anebo se spoluhráči, pokud hrajete v režimu „squad”. Celkem je na mapě 45 hráčů, což dává ve skupinovém módu 15 týmů po třech hráčích.
Vaší první starostí bude obstarání potřebné výbavy. Zbraně se sice dělí do stupňů dle vzácnosti, mezi nimi však s výjimkou kuše není rozdíl co do poškození, ale liší se jen velikostí zásobníku, popř. rychlostí přebíjení a zpětným rázem. I s nejběžnější zbraní můžete snadno porazit soupeře v duelu.
Hledání lootu je poměrně snadné. Hra vám totiž dává schopnost zostřeného vnímání, kdy se vám blízká místa s lootem ukazují i skrze zdi. Nalézáte zbraně, munici a podpůrné předměty, jako balíčky s krví, neprůstřelnou vestu nebo látku, která umožní krátkodobé přežití ve stěně z rudého plynu. Ten postupně uzavírá herní oblast a je tedy obdobou mechaniky „bouře” známé z Fortnitu.
Ale je to i něčím výjimečné?
Pokud je mi známo, mechanika napříč mapou se vyskytujících smrtelníků, sáním jejichž krve si doplňujete zdraví, je v rámci battle royale výjimečná. Nejde však jen o doplňování zdraví. Někteří smrtelníci mají v krvi tzv. rezonance a skrze ně můžete postavu levelovat. Rezonance jsou zde rozděleny podle hippokratovské teorie povah. Sangvinik vám tam např. přidá bonus automatického doplňování zdraví, jiné rezonance (flegmatik a melancholik) zkracují dobu obnovy aktivních skillů nebo zvyšují poškození na blízko (cholerik). Máte však zpočátku omezený počet slotů pro tato vylepšení. Další získáváte tzv. „diablerizací” (ne, to slovo jsem si nevymyslel), tedy doražením nepřítele, jímž si obnovíte i zdraví.
Vedle této zajímavé mechaniky je ve hře samozřejmě výjimečné i prostředí. Centrum Prahy (Staré město) je tu opravdu krásně zpracované, a i když nemůžete čekat věrnost v poměru 1:1, naleznete tu místa zachycená poměrně reálně. Mezi ně patří Rudolfinum a jeho okolí, včetně podzemního parkoviště pod ním. Grafika prostředí je velmi detailní a povedená.
Vzhled postav si můžete do značné míry upravit, byť počet úprav a obleků je omezený (další si můžete buď koupit, nebo je získáte z battle passu). Je ale sympatické, že jsou úpravy rozděleny, můžete třeba samostatně změnit barvu vlasů, oblečení, doplňky apod.
Kromě civilistů se na mapě nacházejí i skupiny vojáků Entity, tedy organizace, jež se snaží upíry vyhladit. Jejich poražením získáte přístup k vzácnému vybavení, zároveň na sebe ale můžete upozornit okolní hráče.
Pokud zabijete civilistu, je po vás vyhlášen tzv. „bloodhunt”, kdy se na celou minutu ukáže váš obrys všem hráčům. Tomu je dobré se vyhnout.
Zdroj: Sharkmob
Smíšená hodnocení
Z krátkého průzkumu v hodnocení uživatelů na Steamu nabývám dojmu, že Bloodhunt je poněkud neprávem kritizován. Jednou z příčin review bombingu byl anti-cheat, který kvůli bugu běžel i po vypnutí hry a v některých hráčích vzbudil dojem, že se jedná o spyware. Vývojáři se k tomu vyjádřili a nařčení odmítli. Dále si hráči stěžují na přítomnost cheaterů. To je samozřejmě problém mnoha online her, já sám jsem na to ale nenarazil. Každopádně za to nemůžou vývojáři, kteří se naopak snaží cheatery odhalit a eliminovat. Některé výtky jsou směřovány k optimalizaci. Myslím ale, že pokud splňujete doporučené požadavky, hra vám poběží, tak jako mně, plynule. Neměl jsem problém s žádnými fps dropy ve hře.
Nakonec jsou tu lidé, jimž vadí nedostatek originality. Myslím si, že je sice pravda, že žánr battle royale je již teď obtížen mnoha velkými tituly. Bloodhunt nicméně nabízí mnoho jedinečného, ať už je to rychlý pohyb po mapě, možnost lézt po domech nebo upírské schopnosti. Ano, hra může být frustrující, když čekáte třeba dvě minuty na hru a pak zemřete v prvních deseti vteřinách. Cvikem se nicméně zlepšíte, takže za chvíli to budou ti ostatní, kdo rychle zemřou.
Early Access
Hra si pobude ještě nějakou dobu v předběžném přístupu. Vývojáři slibují další volitelný archetyp, stejně jako pravidelné sezónní updaty, měli bychom se dočkat i rozšíření mapy. Já se na to těším. Těch 42 hodin, co mám za necelé tři týdny nahráno, svědčí o tom, že hra dokáže zabavit. Držím palce vývojářům a věřím, že si Bloodhunt najde své místo mezi ostatními battle royale tituly – originálních nápadů má na to dost.
Bloodhunt je dostupný pro PC na platformě Steam, plánuje se vydání na konzole PlayStation. Titul je free-to-play.
