Není to ani tak dávno, co jsem recenzoval komiks Batman/Soudce Dredd, kde se oblíbený Temný rytíř setkal s vykonavatelem spravedlnosti, jenž se vážně hodí snad jen do budoucnosti. Pro netopýřího bojovníka to ale není jediná týmovka, v níž kdy vyniknul, ostatně já kudy chodím, říkám, že s Želvami ninja mu to vždycky šlo skvěle. Dnes se ale, milí obyvatelé Professorsghamu, podíváme, jak to dopadne, když se Bruce Wayne, jenž nedokáže zabíjet ani ty největší záporáky, setká s Alem Simmonsem, jenž si pro duši nejde daleko, v jednoduše nazvaném díle Batman/Spawn. Jste připraveni na další kombo od nakladatelství Crew? Musím ještě zmínit, že jsem dlouho přemýšlel, jak recenzi celkově uchopit. Tohle není jako výše zmíněná kompilace, nebo jako v případě Batmana Mikea Mignoly hodně rozdílných děl s jednou postavou. Tady se jedná o tři skutečně ucelené dějové linky od začátku do konce. Rozeberu tak každou z nich extra. Nezlobte se prosím za hromadu čtení.
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Nakladatelství Crew
DC Universe
Jan Kukrál
280
barevný
pevná s přebalem
prosinec 2024
978-80-7679-690-4
první
Nutno zmínit hromadu legend za „objektivem“
Dílo představuje fascinující setkání dvou ikonických postav, které přitahují fanoušky temných příběhů a akce po celém světě. Tento jedinečný crossover obsahuje tři příběhy, které jsou výsledkem spolupráce některých z nejvýznamnějších jmen komiksového průmyslu. Na scénářích se podíleli Todd McFarlane, tvůrce Spawna, Frank Miller, legenda, a také trojice mistrů Batmanových příběhů – Chuck Dixon, Doug Moench a Alan Grant. Každý z nich vnesl do komiksu svůj osobitý styl a pohled na postavy, čímž vytvořili unikátní dílo, které spojuje dva světy a rozšiřuje obzory obou hrdinů.
Todd McFarlane je jednou z nejvýraznějších osobností moderního komiksového světa. Proslavil se jako spolutvůrce ikonické podoby Spider-Mana a následně jako tvůrce temného antihrdiny Spawna, který redefinoval hranice komiksového vyprávění. Jeho rukopis se vyznačuje drsnými, emocionálně nabitými příběhy a originálním výtvarným stylem. Frank Miller, na druhé straně, je známý jako jeden z nejvlivnějších komiksových tvůrců všech dob. Jeho díla jako Batman: Rok jedna nebo Sin City změnila pohled na komiks jako médium a posunula ho do temnější a dospělejší roviny. Millerova schopnost vytvořit hustou atmosféru a komplikované postavy se stala vzorem pro celé generace scenáristů.
Chuck Dixon, Doug Moench a Alan Grant jsou tři scenáristé, kteří významně přispěli k rozvoji Batmanova univerza v 80. a 90. letech. Chuck Dixon je známý svým důrazem na akci a dynamiku v příbězích, přičemž často zkoumá i vedlejší postavy, jako je Nightwing či Robin. Doug Moench, autor mnoha nezapomenutelných Batmanových příběhů, exceluje v prohlubování psychologických vrstev postav a budování složitých, atmosférických situací. Alan Grant byl proslulý svou schopností vnést do temných a drsných gothamských příběhů prvek lidství a hluboké morální dilema. Společně tato pětice scenáristů představuje skutečný „dream team“ komiksového průmyslu, který dokázal vytvořit dílo, jež by mělo vzdát neuvěřitelný hold dvěma komiksovým ikonám.
Batman/Spawn, příběh číslo jedna
O první příběh v komiksu Batman/Spawn se postaral Todd McFarlane, což pro mě osobně představovalo největší lákadlo této sbírky. McFarlane je prostě tvůrce Spawna, a tak jsem čekal neskutečnou kvalitu, obrovské entrée, tohle je přece stvořitel. Zná přednosti i slabiny, navíc mu sekunduje Batman, co by se mohlo pokazit? Popravdě narazíte docela do zdi, pokud neznáte Gotham.
Neberte to zle, já jsem milovníkem Batmana, takže Soví tribunál mám kompletně v malíku, navíc o Jokerovi jsem toho už snad napsal i tolik, že bych se styděl, kdybych se neorientoval. Pokud ale vážně nevíte nic o kánonu a chcete jednohubku, kterou si užijete bez nějakých vedlejších otazníků, jako kdo je tohle, čí je tahle, proč je on s tím tady vedle tohohle, bohužel. Komiks neinvestuje čas do vysvětlování pozadí ani do objasnění motivací postav či kontextu událostí. Prostě hoř, hoř, duše, hoř, což je narážka na Spawna, kdybyste nevěděli.
Naštěstí je tu nádherná kresba Grega Capulla. Je neuvěřitelně nabušená, čistá, přehledná. Zelená, rudá a černá. Hlavní kreslíř si zde nádherně vyhrál se všemi detaily a je zde taková ta správná atmosféra i děj. Navíc vyšvihnul naprosto maniacky ukázaného Jokera, a to já vyloženě mohu. Sice si tak na pár stran ukradl vše jen pro sebe, ale je to šašek, to on prostě dělá. Capullo však dokázal vdechnout Batmanovi jeho typickou zasmušilost a klidnou odhodlanost, zatímco Spawn v jeho podání působí démonicky a nebezpečně. Každý panel je vizuálně nabitý a často zachraňuje příběh tam, kde mu chybí hloubka nebo vysvětlení, a že je toho hodně.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Batman/Spawn, Ďábel války
Druhý příběh v komiksu Batman/Spawn je naprostým opakem prvního – a to v tom nejlepším slova smyslu. Na scénáři se podíleli Chuck Dixon, Doug Moench a Alan Grant, což už samo o sobě slibovalo zážitek, který ctí tradice a zároveň se zaměřuje na vyprávění, které baví. Na úvodní straně se tak dozvíte, co je Croatoan, a už tu máme po záblesku minulosti perfektně gradující příběh, jenž přináší mezi postavami extrémně zajímavé interakce. Děj je až neuvěřitelně jednoduchý, i na to, jak je Spawn komplexní a složitá figura, tady nemusíte vědět o loru vůbec nic. Scenáristé se soustředili na to, co činí takové příběhy zábavnými: akci, dobře napsané postavy a zajímavé interakce.
Problém? Hromada a hromada kecání. Pokud jste vyznavači moderního komiksu, tady budete až extrémně trpět. Na těch pár stranách se zde mluví vážně hodně, a to ve srovnání snad s každým dílem z nejnovějšího DC Universe. Špatně to sice není, ale jestli chcete jenom akci, smůla. Pořádně si prožijte tu temnotu, drsné hlášky a netypickou ústřední dvojici.
Kresbu v tomto příběhu měl na starost Klaus Janson, jehož retro styl byl pro tento příběh dokonalou volbou. Kreslířův výtvarný přístup možná není tak detailní nebo líbivý jako práce Grega Capulla, ale jeho kresba skvěle ladí s atmosférou příběhu. Vytváří ten správný hororový nádech a zároveň podporuje pocit nostalgie, který se prolíná celým příběhem. Podoba děl není prvoplánově efektní, ale její síla spočívá v tom, jak dobře slouží příběhu. Upřímně, takhle dobře mi retro styl kresby sedl snad naposledy u Supermana v každé roční době (ano, vím, je to starý komiks), tak neskutečně kvalitní, příjemná, přesto realistická. Zde se kvalita setkala s kvalitou.
Batman/Spawn, do třetice všeho nejlepšího
Frank Miller se v poslední části Batman/Spawn ukázal ve své nejlepší formě. Jasně, já vím, že je to Frank „Fu*****“ Miller, momentálně asi nejznámější, nejslavnější a mnoho dalšího nej- tvůrce komiksů světa. Tato část ale ukazuje přesně, proč tomu tak je. Příběh je správně drsný, nekompromisní a plný ostrých hlášek. Dynamika mezi Batmanem a Spawnem je zde zábavně vyhrocená – neustále si do sebe ryjí, provokují se a zároveň ukazují, že jsou skvělými protějšky jeden druhému. Akční jízda má spád a drží čtenáře v tempu od začátku až do konce. Je to prostě Miller, komiksová klasika okořeněná něčím extra.
Já upřímně ani nemám co víc k této části pořádně dodávat. Narativně je perfektně uchopená, je velmi snadno pochopitelná, nesnaží se ukázat nějaké vyšší dobro či horší zlo. Scenárista jasně ukázal, že s Batmanem umí pracovat, že ho zná, chápe jeho podstatu. Ono také jasně v této sbírce stojí, že se jedná o doprovodný příběh k Batman: Návrat temného rytíře, nejlepšímu komiksu s netopýřím strážcem všech dob (dle mého skromného názoru). Není co řešit, a víte proč je možná tato část v Batman/Spawn tak zatraceně dobrá?
O kresbu se totiž postaral sám Todd McFarlane a jeho práce zde nádherně vyniká. Výše scenárista, nyní kreslíř přinesl svůj osobitý styl, který se na tento příběh dokonale hodil. Jeho kresba není zaměřena na realistické detaily, ale spíše na stylizaci, která se blíží až grotesknímu vyjádření. Právě díky tomu mají jednotlivé pasáže jedinečnou vizuální atmosféru, která přímo vybízí čtenáře, aby si akci užívali bez přehnané vážnosti. Přestože se v ději odehrávají vážné, brutální a nehezké momenty, McFarlane je svou kresbou odlehčuje a vytváří specifický balanc mezi dramatem a nadsázkou. McFarlaneova schopnost pracovat s dynamikou a expresivitou scény dodává příběhu šťávu. Přehnané pózy, výrazné linie a energické panely zajišťují, že příběh nejen baví, ale také vizuálně strhává. Kresba a scénář zde fungují v dokonalé symbióze – Millerův drsný styl se snoubí s kreslířovým odlehčeným vizuálním přístupem. Miluji to, žeru to, a chci toho více.
Zdroj: Nakladatelství Crew
Suma sumárum márum
Jak by řekl jeden můj velmi dobrý kamarád: „nebe a dudy jsou dvě věci tak rozdílné, jako je šlehačka s griliášem.“ Nezní to moc moudře, ale poselství tam je. Batman/Spawn je nejprapodivnější sbírka, jaká se jen tak může objevit, ale přesto je svou unikátností povedená. Tohle vážně není Batman/Soudce Dredd, kde jednotlivé příběhy prostě byly v této kombinaci jako jízda na horské dráze. Zde perfektně eskalují a jdou si za svým vrcholem. Je možná i trošku ironické, že vlastně ten od tvůrce Spawna je nejméně povedený scenáristicky, kdežto v moment, kdy se jej McFarlane ujal, vizuálně zazářil.
Čímž se dostávám i k tomu, jak hezky k sobě ladí různé vizuální styly. Většinou se taková rozmanitost hrozně přebíjí a nedává moc smysl. Tady si krásně lahodí a jde si ruku v ruce retro s modernou a naopak. Neuvěřitelně mě to bavilo a hrozně jsem si to užil. Tohle se vážně v kompilacích nestává. Vrcholem pak samozřejmě jsou bonusové kresby a alternativní obálky. Pokud jste fanoušci Spawna, jenž není tak profláknutý jako Batman, a v Čechách jste si jej užívali snad jen při hraní Mortal Kombat, zde si vyloženě vychutnáte jeho grafické vyjádření. Bonusy se zde neskutečně povedly. Jen si tedy osobně myslím, že na velikost komiksu je jich zatraceně moc, dovolím si říct, že dobrá čtvrtina. To jen takové šťouchnutí na konec.
Batman/Spawn, netopýr a pes pekla. Velice atypická dvojice, která se k sobě hodí asi jako zázvor se sýrem, ve třech příbězích ukázala něco neuvěřitelného. Každý příběh je jiný, něčím unikátní, výjimečný, zábavný i záhadný. Všechny ale zatraceně dobře vypadají a ta obrovská kvalita jde vidět už neuvěřitelným tvůrcovským obsazením. Dovolím si opět připomenout neskutečnou kvalitu Franka Millera, protože ten chlap je neuvěřitelný komiksový střelec. Co tak dodat více? Tahle dvojice si místo ve vaší knihovně zaslouží, protože i když těch pár škraloupů si člověk najde, apokalypsa jež přichází, se musí náležitě vychutnat.
