Temný rytíř, ochránce Gothamu, milovník Catwoman, konvertor Harley Quinn, král netopýrů, mistr běhu v kanalizaci a samozřejmě, lovec tučňáků. To je jen pár titulů legendárního hrdiny Batmana, jenž už přes osmdesát let brázdí stránky jednotlivých komiksů. Za ta desetiletí je skoro každý příběh s tímto rekem jiný (skoro, myslete prosím na skoro). Jenomže je tu pár počinů, které nejen u Batmana, ale v celém DC Universe pohnuly vesmírem i čtenáři, a jedním z nich je Batman: Kult. Ten nyní v řadě Legendy DC vydalo nakladatelství Crew a já mohu říct, že opět nesáhlo vedle.
Autor:
Kresba:
Vydavatel:
Svět:
Překlad:
Počet stran:
Tisk:
Vazba:
Rok a měsíc vydání:
ISBN:
Vydání:
Jim Starlin
Bernie Wrightson
Nakladatelství Crew
Legendy DC
Kateřina Tichá
196
barevný
vázaná s přebalem
srpen 2024
978-80-7679-602-7
první
Třicet šest let
Dnešní recenzovaný počin už za pár let oslaví čtyřicítku, věřili byste tomu? Série Batman: Kult vycházela v roce 1988 ve čtyřech dílech a zpracoval ji autor Jim Starlin s kreslířem Berniem Wrightsonem. Trošku netypicky tak než se pustíme více do recenze, zmíním hned první věc, která by mohla čtenáře odradit. Kresba je vážně starší, není to nic moderního, a pokud jste zvyklí na dnešní komiksy, budete u dnešního kousku vyloženě trpět. Neříkám, že je špatná, je plná detailů, nádherně podtrhává temnou a brutální atmosféru Gothamu, skvěle vystihuje jednotlivé situace a ukazuje, jak dokáže být v některých momentech Batman naprosto bezradný. Jen musím dodat, že to není tak čisté, jak byste mohli být zvyklí. Ta kresba je nádherná, originální, vlastně by se dalo říct, že i výjimečná, ALE také docela dost retro, a to ne každému vyhovuje.
Jenomže ve spolupráci s příběhem jdou ruku v ruce jako dokonalý pár. V Gothamu je totiž jako vždycky něco špatně, nyní jsou to bezdomovci vedení neznámým mužem, který perfektně zmanipuloval tu nejnižší sociální vrstvu, aby dělala přesně to, co chce, včetně vražd bohatých. Gotham se tak dostává do chaosu a ani jeho největší ochránce nemá proti novému zlu šanci, především v momentech, kdy nového mesiáše začne i on sám následovat. Jak tohle může dopadnout?
Řeknu to takto. S Batmanem jsem si zvykl už na všechny možné temné, brutální, násilné, detektivní, šílené, vysmáté, komediální nebo i možná přitroublé komiksy, když tam s ním pobíhal Scooby Doo a Shaggy. To, co ale čtenář uvidí na stránkách Batman: Kult, je něco neuvěřitelně pohlcujícího. Jedná se víceméně o futuristický pohled na společnost, v níž ta nejnižší vrstva, která nemá co ztratit, udělá cokoliv, aby se zavděčila svému mesiáši. Komiks tím ukazuje svůj sociálně kulturní přesah, který je srovnatelný možná tak s Návratem Temného rytíře, a ukazuje přesně to, jak snadno jsou lidé manipulovatelní a svým způsobem i slabí.
Zdroj: NakladatelstvíCrew
Batman: Kult umí podrásat nervy a unavit oči
Jasně, hlavní postavou je Batman, takže už nyní se dá očekávat nadprůměrná kvalita ze všech ohledů, pohledů a jiných vhledů, ale nyní musím vypíchnout záporáka. Všichni jsme už tak nějak zvyklí, že Joker je šílenec, Riddler, Tučňák nebo Dollmaker geniální taktici, případně hlavní záporák ze série Black Label v počinu Destruktivní duo (nebudu spoilerovat, to musíte přečíst), zase jen mstitelé, ale Deacon Joseph Blackfire se dostal velice rychle na špičku mého milovaného seznamu záporáků. On není jen nebezpečný tím, jak je inteligentní nebo sadistický, ale především tím, jak je narcistický. Být zahleděn sám do sebe, umět manipulovat s lidmi a využívat jejich slabosti, to je umění.
Nejde totiž jen o to, že se nepřítel musí zmlátit, ponížit a zavřít, ale tady se musí zničit i z jiného hlediska. Zničit víru, jenž je do něj vkládána. Všichni asi víme, že občas se v nás může objevit přesvědčení, s nímž se nejde hnout. Představte si nejbohatšího člověka Gothamu, jenž může pomalu splatit dluh České republiky, jak se snaží přesvědčit nejchudší, kteří udělají cokoliv, aby se zavděčili jako následovníci někomu, kdo jim slibuje lepší zítřky. Komiks geniálně pracuje s masovou psychózou a pravdou, a já si užil jednotlivé strany, na nichž jsem to mohl sledovat. O to víc jsem obdivoval autory, když mi došlo, že Batman: Kult je z roku 1988.
Jenomže s tím, jak přichází temnota do Gothamu a na stránky komiksu, přichází také hrozné množství bílých textových bublin. Kdybych měl říct, co mi na dnešním recenzovaném díle vadilo, je to ta hromada řečí, které v něm byly vedeny. To nemusíte asi brát špatně, ono pro vykreslení některých situací je to důležité, ale tady bylo toho textu vážně moc, tedy na komiks. Na knížku zase hrozně málo, ale určitě chápete, jak to myslím.
Zdroj: NakladatelstvíCrew
Batman: Kult je skoro bezchybný komiks, jenž snad jen zraje do krásy. Naprosto geniální zápletka, s perfektním podáním, skvělými zvraty, ale především naprosto brilantními hlavními postavami. Deacon Blackfire a Batman byla dvojice, již jsem potřeboval vidět, jak se spolu utká, snad více než Temný rytíř proti Jokerovi. Jediné, co si tak dovolím komiksu vytknout, je větší množství textu, protože jinak nemá chybu a s tím přesahem si zaslouží maximální pozornost.
